Musil a Zemánek obléknou talár ústavního soudce

Praha – Senát podpořil návrh prezidenta Miloše Zemana na jmenování jeho dvou kandidátů profesora trestního práva Jana Musila a experta na evropské právo Jiřího Zemánka do funkce ústavních soudců. V tajné volbě podpořilo Musila 49 ze 72 hlasujících senátorů, Zemánek obdržel 53 hlasů. Oba kandidáty přišel před hlasováním pléna do horní parlamentní komory osobně podpořit.

U staronového ústavního soudce Jana Musila, jehož první mandát skončil letos 27. listopadu vyzdvihl Zeman odvahu. Tu prý prokázal, když se v řadě sporných záležitostí při rozhodování ÚS postavil proti převažujícímu názoru a vždy dokázal svůj postoj argumentačně podložit. Jiřího Zemánka shledává Zeman špičkovým specialistou na evropské právo, který u ÚS schází. „S postupující integrací Evropské unie se evropské právo neustále vyvíjí, je nutné přijímat harmonizační normy a je vždy dobré, když bude v případě sporů takový odborník u Ústavního soudu zasedat,“ dodal prezident.

Zeman předeslal, že Jana Sváčka, kterého v minulosti senátoři dvakrát odmítli, už v budoucnu znovu navrhovat nemíní. Má ale za to, že ústavním soudcem by se měl stát někdo z běžné soudcovské praxe. „Potřebovali bychom v Ústavním soudu alespoň jednoho člověka, který je bytostně spojen s každodenní soudcovskou praxí, s tím šedivým, nudným a trvalým procesem… Je skvělé, máme-li u Ústavního soudu akademiky, profesory, pedagogy, ale na druhé straně onen dotyk se všedním soudcovským životem je něco, co tam stále chybí,“ prohlásil. Rovněž připomněl, že na sjezdu České advokátní komory slyšel názor, že v Ústavním soudu by měl zasedat i advokát.

Mandátem schválených adeptů se patnáctičlenný sbor ústavních soudců na chvíli zkompletuje, další tři místa se ale u nejvyšší právní autority v ČR uvolní příští rok v květnu, červnu a v září.

Musil podle svých slov žádné vážné výhrady od senátorů vůči své osobě necítil. Nevýhodu vyššího věku prý vyvažují zkušenosti. „Myslím si, že právník kolem sedmdesátky je ještě plně způsobilý práci vykonávat,“ řekl novinářům dvaasedmdesátiletý Musil.

Zemánek uvedl, že nabídku kandidovat do Ústavního soudu příliš nezvažoval, jde o vyvrcholení kariéry. Doufá, že bude moci alespoň zčásti pokračovat i v akademické činnosti. Zemánek si uvědomuje, že většina agendy Ústavního soudu se netýká prioritně evropského práva. „Ale pak když přijde kauza, která má evropskou dimenzi, tak bývá to kauza dosti významná. A na to se těším,“ řekl novinářům.

Hned po jmenování prezidentem dostanou přes stovku věcí k vyřízení

Generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil v rozhovoru pro ČT podotkl, že po jmenování obou prezidentem je čekají okamžitě desítky kauz k vyřízení. Především proto, že objem věcí se rok od roku u soudu rozšiřuje. „Ústavní soud neustále čelí velkému náporu nových věcí…, soudce dostává ke dni, kdy se ujímá funkce, 140 věcí na stůl,“ zmínil Pospíšil. V případě Jana Musila připomněl, že se pouze vrátí k záležitostem, které již v minulosti řešil.

Jan Musil

  • Se narodil 2. července 1941 v Plzni
  • Od 27. listopadu 2003 soudce Ústavního soudu; přednáší či zasedá ve vědeckých radách pražských i brněnských práv nebo Policejní akademie ČR
  • Začínal jako právní čekatel a prokurátor na okresní prokuratuře v Šumperku (1963–1967), po roce 1967 byl čtvrt století pedagogem na pražské právnické fakultě, kde končil ve funkci šéfa katedry trestního práva
  • V roce 1985 byl jmenován docentem a o osm let později profesorem
  • V letech 1992–1998 působil jako rektor na pražské policejní akademii, dalších 5 let pak vykonával funkci prorektora
  • V 60. letech byl členem komunistické strany. Podle svých slov vstoupil do KSČ pod dojmem tehdejších reformních proudů, o zrušení členství požádal „den po nástupu husákovského režimu“
  • Odborně se věnoval zejména trestnímu právu a kriminalistice. Publikoval řadu vědeckých prací z oboru kriminalistiky a trestního práva. Je autorem několika vysokoškolských učebnic

Jiří Zemánek

  • Narodil se 28. května 1950 v Praze
  • Od roku 1993 vyučuje na Právnické fakultě UK v Praze (Katedra evropského práva), je členem České společnosti pro evropské a srovnávací právo
  • V letech 1998–2006 působil jako člen Legislativní rady vlády – člen rady ministra zahraniční věcí ČR pro komunikaci přistoupení ČR k EU (1999–2002), expert parlamentně-vládní dočasné pracovní skupiny pro „euronovelu“ Ústavy ČR (2000–2001), předseda české odbočky Sdružení pro mezinárodní právo (2001–2006)
  • Specializuje se na evropské ústavní právo, jeho vztah k ústavnímu právu členských států a k právu mezinárodnímu. Je autorem odborných textů na toto téma
  • Je nositelem titulu Jean Monnet Professor of European Law
Vydáno pod