Zlínský kraj představuje na Moravě region s nejnižší průměrnou hrubou mzdou. Lídři kandidátek pro nadcházející krajské volby, kteří se účastnili předvolební debaty České televize, vidí cestu ke zlepšení především v nastavení školství; kraj by měl podporovat takové obory, o které je zájem mezi zaměstnavateli, které firmám zajistí další rozvoj – a v důsledku i vyšší platy jejich zaměstnancům.
- ANO - Margita Balaštíková
- ČSSD - Petr Navrátil
- KDU-ČSL - Jiří Čunek
- KSČM - Ivan Mařák
- ODS - Jan Pijáček
- TOP 09 - Vlastislav Navrátil
- STAN - Miroslav Adámek
- Svobodní + Soukromníci - Ivo Valenta
Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla průměrná měsíční mzda ve Zlínském kraji 24 122 korun, což meziročně představuje bezmála pětiprocentní nárůst, v celorepublikovém žebříčku ale kraj nadále zůstává na chvostu; nižší průměrný plat mají už jen obyvatelé Karlovarska.
Krajská ekonomika je založená na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Průmysl tvoří kovodělné, gumárenské a dřevozpracující podniky. Podle sociologa z agentury Median Daniela Prokopa jsou proto nízké mzdy poněkud paradoxní a stojí za nimi neochota lidí za lépe placenou prací dojíždět (nebo se za ní stěhovat).
„V rámci regionu je malá migrace, což firmám umožňuje držet mzdy nízko,“ uvádí s tím, že ale zároveň víc než padesát procent obyvatel kraje vnímá nedostatečné finanční ohodnocení jako jeden z největších problémů regionu.
Politici, kteří do nadcházejících krajských voleb vedou stranické kandidátky a kteří byli hosty předvolební debaty České televize, spatřují cestu k lépe honorovaným zaměstnáním především v reakci zdejšího školství na potřeby krajských podniků. Největší zájem mají firmy o absolventy technických oborů: kováře, nástrojáře, montážní dělníky, slévače a svářeče - a pochopitelně také obuvníky.
Najít perspektivu v řemesle
Jednička na kandidátce hnutí ANO Margita Balaštíková vidí cestu za vyššími platy v prosperitě regionálních firem. „Firmám brání v rozvoji to, že nemají pracovníky. Zakopaný pes je ve školství. Ubírá se humanitárním směrem a my bychom měli tlačit na to, že budou podporovány řemeslné a technické obory,“ uvádí s tím, že by její hnutí chtělo zároveň získat nové firmy pomocí investičních pobídek a obsadit průmyslovou zónu v Holešově.
Lídr sociální demokracie a krajský radní Petr Navrátil oponoval, že kraj obuvnické a dřevařské obory podporuje už nyní a u těch strojírenských je dokonce převis poptávky. „Spolupracujeme s Hospodářskou komorou, známe potřeby trhu a přizpůsobujeme tomu vzdělávací nabídku,“ dodal s tím, že je ale nadále potřeba měnit veřejné mínění a přesvědčovat rodiče, že jejich děti najdou v technických oborech perspektivu. Stávající růst platů se podle něj nezastaví.
Také Jiří Čunek, který vede kandidátku lidovců, v souvislosti s krajskou úrovní mezd upozornil, že díky konjunktuře roste a podobně jako Balaštíková i on by se chtěl soustředit na průmyslovou zónu v Holešově. V otázce profilace školství coby rezervoáru lépe placených pracovních pozic pak vidí hlavní roli na straně celorepublikových úřadů: „Stát ví a musí vědět, v jakých oborech má nedostatek, a tyto školy má podporovat. Stát má podporovat školy, které mu dodají lidi, kteří na trhu práce chybí.“
Miroslav Adámek, který do krajských voleb vede Starosty a nezávislé, má za to, že kraj má ve věci vyšších platů spíše moderátorskou úlohu – rozhodující jsou podniky. „Dobrá pracovní místa nám zajistí úspěšné firmy, které musíme dotáhnout do kraje,“ uvádí s tím, že klíčová je v tomto případě dobrá dopravní obslužnost a krajská infrastruktura. Spíš než velké podniky jsou pro Starosty důležití střední a malí podnikatelé, které mohou přivábit samotná města.
Také lídr komunistů Ivan Mařák upozornil na výhody řemesla. Jeho strana sice žádá po státu, aby připravil pro firmy motivační programy, díky kterým by zaměstnávali lidi nad padesát, zlínský krajský lídr ale zároveň uvádí, že se „poptávka po této věkové skupině rapidně zvedla, protože mezi nimi je řada odborníků i řemeslníků, kteří mají zkušenosti a práci si můžou najít“. Z trvalého, ekonomicky motivovaného odchodu mladých by pak neměl obavy, lidé nad čtyřicet se podle něj na Zlínsko zase vracejí.
Krajský servis pro podniky
Ani jednička na kandidátce ODS Jan Pijáček nemá z odchodu mladých obavy, pokud je jen dočasný, protože při návratu mohou do kraje přinést nové impulsy. Výšku platů chce jeho strana ovlivnit podporou drobných a středních podnikatelů a popularizací řemesla: „Tesař si dnes na trhu práce vydělá třicet tisíc za měsíc a jeho spolužačka, která vystudovala střední školu, může sedět v Tescu u pokladny.“ Budoucnost kraje vidí ve vysokém školství a ekonomickém potenciálu, který může přinést věda a výzkum.
Krajský lídr TOP 09 Vlastislav Navrátil podporuje finanční pobídky pro mladé do třiceti let, kteří poprvé startují živnost, podmínkou by bylo po další tři roky neměnit krajské bydliště. Stál by také o vznik krajského koordinačního centra. „Firmy vědí, že budou přidělávat továrnu a jaké odborníky budou potřebovat. Na základě svých střednědobých plánů rozvoje by tak s krajem konzultovaly, jaké učňovské obory budou potřebovat.“
„Jak poslouchám kolegy, mám pocit, že bychom mohli udělat velkou koalici,“ reagoval první muž kandidátky Svobodných a Soukromníků Ivo Valenta. Vedle koordinačního centra navrhuje také krajskou podporu v prezentaci malých a středních podniků, chtěl by jim zajistit servis, při kterém by jejich zástupci vyjížděli do zahraničí a získávali zde kontakty a investory. „Tím, že posílí a rozloží kapitálové riziko do více zemí, můžou si dovolit dát dvojnásobné platy.“
Strany chtějí lepší komunikaci, spokojeny jsou jen ty vládnoucí
Diskutéři se dotkli i otázky komunikace úřadů se starosty a obcemi, kterou ve výzkumech pro Českou televizi označili respondenti za jedno z důležitých témat, podle nichž se budou při hlasování počátkem října rozhodovat. „Za zásadní problém to považuje okolo třiceti procent lidí, což je výrazně víc než v ostatních krajích,“ doplňuje sociolog Daniel Prokop.
Negativní zkušenost totiž mají na Zlínsku minimálně dvojí. První se pojí s platy ředitele krajského úřadu a šéfů odborů, které kraj opakovaně odmítal zveřejnit a kvůli nedostatečné transparentnosti obdržel anticenu Zavřeno. Druhá pak souvisí s výbuchy ve vrbětickém muničním areálu, kde se občanům nedostávalo informací – dlužno dodat, že je neměl ani kraj, protože areál vlastněný armádou provozovala soukromá společnost.
Podle průzkumu pro ČT tak mají na Zlínsku v úředníky a politiky nedůvěru. „Jen necelá třetina lidí se domnívá, že většině z nich jde o dobro kraje a životní úroveň občanů, což je relativně málo. Trochu pozitivnější jsou vzdělanější a vysokopříjmoví lidé a voliči pravice, v žádné skupině ale důvěra čtyřicet procent,“ doplňuje Prokop.
- TOP 09 hovoří o potřebě transparentního kraje, který zveřejňuje své smlouvy, má přehledný web s informacemi o rozhodování zastupitelstva. Chce zlepšit komunikaci se starosty, která je prý nyní nedostatečná.
- STAN chápou kraj jako servisní organizaci pro starosty. Chtějí „otevřít radnici“, slibují revizi komunikace krajského úřadu, rozklikávací rozpočet a přímý přenos ze zastupitelstev.
- ANO chce zřídit jednotné kontaktní místo, na které by se v případě potřeby mohli obracet starostové, slibuje výjezdy rady do regionu a stojí o jmenovité zveřejňování toho, jak zastupitelé hlasovali.
- KDU-ČSL považuje výjezdní zasedání za zbytečná, protože rada vždy řeší i problémy, které se hostitelského města netýkají. Kraj by podle lidovců měl rovněž zlepšit svou komunikaci a nechat mluvit odborníky místo politiků.
- ČSSD oponuje, že už nyní výjezdní zasedání probíhají a rada vždy řeší jen ty otázky, které trápí hostitelské město. Živým přenosům z jednání zastupitelstva se sociální demokracie nebrání.
- KSČM chce prosazovat vyvození osobní a trestní zodpovědnosti v konkrétních osob za nekompetentní nebo chybná rozhodnutí. Komunikace mezi krajem a obcemi je podle vládnoucích komunistů už nyní na dobré úrovni.
- ODS jde do voleb se slibem, že půjde vyřídit většinu úředních žádostí z domova a elektronicky. Podatelnu krajského úřadu by chtěl změnit v přívětivé informační centrum, které nebude odrazovat návštěvníky.
- Svobodní a Soukromníci chtějí zvýšit povědomí o tom, jaké jsou kompetence krajského úřadu, a navrhují, aby svou vizi mezi občany prezentovali přímo ředitelé odborů, coby výkonné páky krajské politiky.
Na Zlínsku kandiduje dvacet stran a hnutí
Ve Zlínském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem dvacet stran, sdružení a hnutí. Pozvánku do studia dostali lídři osmi uskupení, která podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva na základě tzv. volebního potenciálu. Ten ukazuje, pro jaké strany zvažují oslovení voliči hlasovat a kolik procent by tak to či ono uskupení mohlo v ideálním případě získat (a protože se voliči mohou rozhodovat mezi vícero subjekty, přesahuje součet sto procent).
Výzkum potenciálu pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
