Věci, které v bytě Jana Masaryka vyšetřovatelé zajistili před více než 70 lety po jeho smrti, jsou dodnes uchované v Národním archivu. Počítá se mezi ně nakousnuté jablko, sušené švestky, léky nebo zubní kartáček. Pracovníci archivu teď některé nově konzervovali a všechny přemístí do vhodnějšího depozitáře.
Zubní kartáček i sušené švestky. Věci zajištěné po smrti Jana Masaryka uloží na vhodnější místo
Tělo ministra zahraničí Jana Masaryka bylo nalezeno 10. března 1948 pod oknem koupelny jeho bytu. Dlouho utajovaný zápis shrnuje, co se při vyšetřování našlo v jednotlivých místnostech: „Prohlídka ložnice přinesla tyto výsledky. Na nočním stolku po levé straně leží zarámovaný obrázek, lahev, prázdná skleněná tubička hnědé barvy.“
Část těchto předmětů se dochovala až do dnešních dnů. Přes sedmdesát let putovaly mezi různými vyšetřovateli. Jak přesně Jan Masaryk zemřel, ale nikdo neprokázal. Poslední závěr z roku 2003 říká: „Vražda, pachatel neznámý.“
3 minuty
Desítky předmětů z vyšetřování smrti Jana Masaryka uchovává Národní archiv
Jde o velmi široké spektrum předmětů, od krabičky cigaret, které byly na nočním stolku, balení sušených švestek až po jablko z koše na odpadky. Dál třeba šňupací tabák, krabičky s léky, zubní kartáček nebo kolínská – všechno předměty běžné denní potřeby.
„Kriminalisté vlastně nemohli konat svoji práci až do konce. Celý případ přebrala Státní bezpečnost. Rychle kauzu uzavřela. Za dva dny bylo vydáno prohlášení, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu,“ vysvětluje Alena Šimánková z Národního archivu.
Chybějící nedopalky mohly napovědět
Právě v Národním archivu je celkem uloženo 51 předmětů z Masarykovy pozůstalosti. Některé velmi podstatné důkazy ale chybí. Stopu by bývala mohla přinést třeba analýza nedopalků různých značek cigaret, o kterých se píše v původní zprávě. Jenže ty zmizely.
Národní archiv bude předměty dál skladovat, přestože je kauza promlčená a ani kriminalisté nečekají, že by mohly přinést něco nového. „Co se týče těch daktyloskopických stop nebo dejme tomu biologického materiálu, lze teoreticky připustit, že by mohly na těch předmětech zůstat. Ale v té době se dostaly do mnoha rukou,“ poznamenal náměstek ředitele Kriminalistického ústavu v Praze Pavel Kolář.
Archiv se nicméně snaží vytvořit takové podmínky, aby umožnil dlouhodobé uchování předmětů v současném stavu.
