Zubní kartáček i sušené švestky. Věci zajištěné po smrti Jana Masaryka uloží na vhodnější místo

Věci, které v bytě Jana Masaryka vyšetřovatelé zajistili před více než 70 lety po jeho smrti, jsou dodnes uchované v Národním archivu. Počítá se mezi ně nakousnuté jablko, sušené švestky, léky nebo zubní kartáček. Pracovníci archivu teď některé nově konzervovali a všechny přemístí do vhodnějšího depozitáře.

Tělo ministra zahraničí Jana Masaryka bylo nalezeno 10. března 1948 pod oknem koupelny jeho bytu. Dlouho utajovaný zápis shrnuje, co se při vyšetřování našlo v jednotlivých místnostech: „Prohlídka ložnice přinesla tyto výsledky. Na nočním stolku po levé straně leží zarámovaný obrázek, lahev, prázdná skleněná tubička hnědé barvy.“

Část těchto předmětů se dochovala až do dnešních dnů. Přes sedmdesát let putovaly mezi různými vyšetřovateli. Jak přesně Jan Masaryk zemřel, ale nikdo neprokázal. Poslední závěr z roku 2003 říká: „Vražda, pachatel neznámý.“

Nahrávám video

Jde o velmi široké spektrum předmětů, od krabičky cigaret, které byly na nočním stolku, balení sušených švestek až po jablko z koše na odpadky. Dál třeba šňupací tabák, krabičky s léky, zubní kartáček nebo kolínská – všechno předměty běžné denní potřeby.

„Kriminalisté vlastně nemohli konat svoji práci až do konce. Celý případ přebrala Státní bezpečnost. Rychle kauzu uzavřela. Za dva dny bylo vydáno prohlášení, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu,“ vysvětluje Alena Šimánková z Národního archivu.

Chybějící nedopalky mohly napovědět

Právě v Národním archivu je celkem uloženo 51 předmětů z Masarykovy pozůstalosti. Některé velmi podstatné důkazy ale chybí. Stopu by bývala mohla přinést třeba analýza nedopalků různých značek cigaret, o kterých se píše v původní zprávě. Jenže ty zmizely.

Národní archiv bude předměty dál skladovat, přestože je kauza promlčená a ani kriminalisté nečekají, že by mohly přinést něco nového. „Co se týče těch daktyloskopických stop nebo dejme tomu biologického materiálu, lze teoreticky připustit, že by mohly na těch předmětech zůstat. Ale v té době se dostaly do mnoha rukou,“ poznamenal náměstek ředitele Kriminalistického ústavu v Praze Pavel Kolář.

Archiv se nicméně snaží vytvořit takové podmínky, aby umožnil dlouhodobé uchování předmětů v současném stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 15 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 18 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...