Zubní kartáček i sušené švestky. Věci zajištěné po smrti Jana Masaryka uloží na vhodnější místo

Věci, které v bytě Jana Masaryka vyšetřovatelé zajistili před více než 70 lety po jeho smrti, jsou dodnes uchované v Národním archivu. Počítá se mezi ně nakousnuté jablko, sušené švestky, léky nebo zubní kartáček. Pracovníci archivu teď některé nově konzervovali a všechny přemístí do vhodnějšího depozitáře.

Tělo ministra zahraničí Jana Masaryka bylo nalezeno 10. března 1948 pod oknem koupelny jeho bytu. Dlouho utajovaný zápis shrnuje, co se při vyšetřování našlo v jednotlivých místnostech: „Prohlídka ložnice přinesla tyto výsledky. Na nočním stolku po levé straně leží zarámovaný obrázek, lahev, prázdná skleněná tubička hnědé barvy.“

Část těchto předmětů se dochovala až do dnešních dnů. Přes sedmdesát let putovaly mezi různými vyšetřovateli. Jak přesně Jan Masaryk zemřel, ale nikdo neprokázal. Poslední závěr z roku 2003 říká: „Vražda, pachatel neznámý.“

Nahrávám video
Desítky předmětů z vyšetřování smrti Jana Masaryka uchovává Národní archiv
Zdroj: ČT24

Jde o velmi široké spektrum předmětů, od krabičky cigaret, které byly na nočním stolku, balení sušených švestek až po jablko z koše na odpadky. Dál třeba šňupací tabák, krabičky s léky, zubní kartáček nebo kolínská – všechno předměty běžné denní potřeby.

„Kriminalisté vlastně nemohli konat svoji práci až do konce. Celý případ přebrala Státní bezpečnost. Rychle kauzu uzavřela. Za dva dny bylo vydáno prohlášení, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu,“ vysvětluje Alena Šimánková z Národního archivu.

Chybějící nedopalky mohly napovědět

Právě v Národním archivu je celkem uloženo 51 předmětů z Masarykovy pozůstalosti. Některé velmi podstatné důkazy ale chybí. Stopu by bývala mohla přinést třeba analýza nedopalků různých značek cigaret, o kterých se píše v původní zprávě. Jenže ty zmizely.

Národní archiv bude předměty dál skladovat, přestože je kauza promlčená a ani kriminalisté nečekají, že by mohly přinést něco nového. „Co se týče těch daktyloskopických stop nebo dejme tomu biologického materiálu, lze teoreticky připustit, že by mohly na těch předmětech zůstat. Ale v té době se dostaly do mnoha rukou,“ poznamenal náměstek ředitele Kriminalistického ústavu v Praze Pavel Kolář.

Archiv se nicméně snaží vytvořit takové podmínky, aby umožnil dlouhodobé uchování předmětů v současném stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...