Zubní kartáček i sušené švestky. Věci zajištěné po smrti Jana Masaryka uloží na vhodnější místo

Věci, které v bytě Jana Masaryka vyšetřovatelé zajistili před více než 70 lety po jeho smrti, jsou dodnes uchované v Národním archivu. Počítá se mezi ně nakousnuté jablko, sušené švestky, léky nebo zubní kartáček. Pracovníci archivu teď některé nově konzervovali a všechny přemístí do vhodnějšího depozitáře.

Tělo ministra zahraničí Jana Masaryka bylo nalezeno 10. března 1948 pod oknem koupelny jeho bytu. Dlouho utajovaný zápis shrnuje, co se při vyšetřování našlo v jednotlivých místnostech: „Prohlídka ložnice přinesla tyto výsledky. Na nočním stolku po levé straně leží zarámovaný obrázek, lahev, prázdná skleněná tubička hnědé barvy.“

Část těchto předmětů se dochovala až do dnešních dnů. Přes sedmdesát let putovaly mezi různými vyšetřovateli. Jak přesně Jan Masaryk zemřel, ale nikdo neprokázal. Poslední závěr z roku 2003 říká: „Vražda, pachatel neznámý.“

Nahrávám video

Jde o velmi široké spektrum předmětů, od krabičky cigaret, které byly na nočním stolku, balení sušených švestek až po jablko z koše na odpadky. Dál třeba šňupací tabák, krabičky s léky, zubní kartáček nebo kolínská – všechno předměty běžné denní potřeby.

„Kriminalisté vlastně nemohli konat svoji práci až do konce. Celý případ přebrala Státní bezpečnost. Rychle kauzu uzavřela. Za dva dny bylo vydáno prohlášení, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu,“ vysvětluje Alena Šimánková z Národního archivu.

Chybějící nedopalky mohly napovědět

Právě v Národním archivu je celkem uloženo 51 předmětů z Masarykovy pozůstalosti. Některé velmi podstatné důkazy ale chybí. Stopu by bývala mohla přinést třeba analýza nedopalků různých značek cigaret, o kterých se píše v původní zprávě. Jenže ty zmizely.

Národní archiv bude předměty dál skladovat, přestože je kauza promlčená a ani kriminalisté nečekají, že by mohly přinést něco nového. „Co se týče těch daktyloskopických stop nebo dejme tomu biologického materiálu, lze teoreticky připustit, že by mohly na těch předmětech zůstat. Ale v té době se dostaly do mnoha rukou,“ poznamenal náměstek ředitele Kriminalistického ústavu v Praze Pavel Kolář.

Archiv se nicméně snaží vytvořit takové podmínky, aby umožnil dlouhodobé uchování předmětů v současném stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.