Znečištěná voda může obsahovat nebezpečné bakterie, varuje hygienik

Voda z povodní neznamená riziko jen tím, že se vylije z břehů a poškodí majetek a ohrozí lidi. Mnohdy s sebou nese i spoustu znečištění, které může poškodit lidské zdraví. Podle hygienika Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je tak namístě opatrnost.

Každý provozovatel vodovodní soustavy má vlastní plány, jak na příchod povodní reagovat, opatření je celá řada. Bohužel u majitelů studní to podle Kožíška, který je vedoucím Národního referenčního centra pro pitnou vodu, nepřipadá v úvahu: „Tam se nic dělat nedá,“ uvedl expert v sobotním vysílání České televize.

Je voda pitná?

Příliš špinavé vody může negativně ovlivnit kvalitu té pitné. Podle Kožíška existují dva základní scénáře. Buď má člověk veřejný vodovod, pak by ho měl provozovatel informovat, jestli je voda z něj pitná, nebo není. Může se stát, že voda bude ohrožená a provozovatel se proto preventivě ozve s tím, aby ji lidé raději převařovali. Proto je dobré sledovat webové stránky provozovatele vodovodní soustavy.

Nahrávám video

Nicméně může se i stát, že voda začne téct z kohoutku zakalená, aniž by o tom provozovatel věděl – to se děje, pokud je narušená nějaká menší větev soustavy. Pak je namístě to právě provozovateli co nejrychleji oznámit a vodu samozřejmě nepít.

Jiná je podle Kožíška situace, pokud má člověk vlastní studnu a ta je zaplavená nebo voda v ní nějak viditelně změní svou kvalitu. Pak je zásadní ji nepít a počkat, až velká voda opadne. Mezitím je zapotřebí pít vodu balenou, nabádá Kožíšek.

Pokud prokazatelně záplavová voda prošla přes studnu, pak je nutné považovat podle experta ze SZÚ takovou vodu za závadnou a přistupovat k ní tak. „Poté, co se povodně převalí, je samozřejmě nutné studnu otevřít, odčerpat a vyčistit – chemických prostředků na to existuje celá řada. U vrtané studny je to složitější než u studny kopané. Nicméně také kopané studny mohou představovat riziko, protože se tam mohou hromadit nebezpečné plyny jako metan a individuální oprava může být riziková,“ varuje hygienik.

Zároveň vybízí k tomu situaci nepodcenit, protože znečištěná voda se může do studny dostat i nepozorovaně. To se může stát například tehdy, když se zvednou hladiny spodních vod a kontaminovaná tekutina se dostane do studny „zespoda“. Právě proto je dobré si ověřovat kvalitu i vizuálně – zákal, barvu či konzistenci.

 Když voda zasáhne domácnost

Voda z povodní je samozřejmě nepitná – a může kontaminovat i věci v místech, která zasáhne. To se týká zejména potravin. Za nezávadné se dají považovat jen vakuované nebo jinak hermeticky uzavřené potraviny, a to jen v případě, že jejich obaly nejsou narušené. I ty je ale zapotřebí před otevřením pořádně omýt pitnou vodou, protože bakterie se mohou na jejich povrchu udržet i delší dobu.

 Zbytek potravin je podle Kožíška lepší vyhodit a nepokoušet se je nějak čistit.

Hrozbou jsou hlavně bakterie

Většina infekcí, které jsou spojené s povodněmi a špinavou vodou, se týká průjmových onemocnění. „To znamená úplavice, salmonelóza nebo kampylobakterióza,“ vyjmenovává expert ze SZÚ. „Ale je tu i druhá skupina onemocnění, tedy nemoci jako například leptospiróza, které se do těla dostávají přes porušenou pokožku, když člověk například pracuje bez rukavic se zasaženými předměty,“ varoval Kožíšek. Když tato bakterie pronikne do těla, tak nejprve způsobuje vysokou horečku nebo zimnici – zpočátku tedy připomíná chřipku, ale později může napadat játra nebo ledviny. A dokonce může vést i k úmrtí.

Opatrnost je zapotřebí hlavně při odklízecích pracích; bez rukavic a holínek by se úklid podle Kožíška dělat neměl vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 18 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 22 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 22 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled