Znečištěná voda může obsahovat nebezpečné bakterie, varuje hygienik

Voda z povodní neznamená riziko jen tím, že se vylije z břehů a poškodí majetek a ohrozí lidi. Mnohdy s sebou nese i spoustu znečištění, které může poškodit lidské zdraví. Podle hygienika Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je tak namístě opatrnost.

Každý provozovatel vodovodní soustavy má vlastní plány, jak na příchod povodní reagovat, opatření je celá řada. Bohužel u majitelů studní to podle Kožíška, který je vedoucím Národního referenčního centra pro pitnou vodu, nepřipadá v úvahu: „Tam se nic dělat nedá,“ uvedl expert v sobotním vysílání České televize.

Je voda pitná?

Příliš špinavé vody může negativně ovlivnit kvalitu té pitné. Podle Kožíška existují dva základní scénáře. Buď má člověk veřejný vodovod, pak by ho měl provozovatel informovat, jestli je voda z něj pitná, nebo není. Může se stát, že voda bude ohrožená a provozovatel se proto preventivě ozve s tím, aby ji lidé raději převařovali. Proto je dobré sledovat webové stránky provozovatele vodovodní soustavy.

Nahrávám video

Nicméně může se i stát, že voda začne téct z kohoutku zakalená, aniž by o tom provozovatel věděl – to se děje, pokud je narušená nějaká menší větev soustavy. Pak je namístě to právě provozovateli co nejrychleji oznámit a vodu samozřejmě nepít.

Jiná je podle Kožíška situace, pokud má člověk vlastní studnu a ta je zaplavená nebo voda v ní nějak viditelně změní svou kvalitu. Pak je zásadní ji nepít a počkat, až velká voda opadne. Mezitím je zapotřebí pít vodu balenou, nabádá Kožíšek.

Pokud prokazatelně záplavová voda prošla přes studnu, pak je nutné považovat podle experta ze SZÚ takovou vodu za závadnou a přistupovat k ní tak. „Poté, co se povodně převalí, je samozřejmě nutné studnu otevřít, odčerpat a vyčistit – chemických prostředků na to existuje celá řada. U vrtané studny je to složitější než u studny kopané. Nicméně také kopané studny mohou představovat riziko, protože se tam mohou hromadit nebezpečné plyny jako metan a individuální oprava může být riziková,“ varuje hygienik.

Zároveň vybízí k tomu situaci nepodcenit, protože znečištěná voda se může do studny dostat i nepozorovaně. To se může stát například tehdy, když se zvednou hladiny spodních vod a kontaminovaná tekutina se dostane do studny „zespoda“. Právě proto je dobré si ověřovat kvalitu i vizuálně – zákal, barvu či konzistenci.

 Když voda zasáhne domácnost

Voda z povodní je samozřejmě nepitná – a může kontaminovat i věci v místech, která zasáhne. To se týká zejména potravin. Za nezávadné se dají považovat jen vakuované nebo jinak hermeticky uzavřené potraviny, a to jen v případě, že jejich obaly nejsou narušené. I ty je ale zapotřebí před otevřením pořádně omýt pitnou vodou, protože bakterie se mohou na jejich povrchu udržet i delší dobu.

 Zbytek potravin je podle Kožíška lepší vyhodit a nepokoušet se je nějak čistit.

Hrozbou jsou hlavně bakterie

Většina infekcí, které jsou spojené s povodněmi a špinavou vodou, se týká průjmových onemocnění. „To znamená úplavice, salmonelóza nebo kampylobakterióza,“ vyjmenovává expert ze SZÚ. „Ale je tu i druhá skupina onemocnění, tedy nemoci jako například leptospiróza, které se do těla dostávají přes porušenou pokožku, když člověk například pracuje bez rukavic se zasaženými předměty,“ varoval Kožíšek. Když tato bakterie pronikne do těla, tak nejprve způsobuje vysokou horečku nebo zimnici – zpočátku tedy připomíná chřipku, ale později může napadat játra nebo ledviny. A dokonce může vést i k úmrtí.

Opatrnost je zapotřebí hlavně při odklízecích pracích; bez rukavic a holínek by se úklid podle Kožíška dělat neměl vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 14 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 17 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 19 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 22 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...