Znečištěná voda může obsahovat nebezpečné bakterie, varuje hygienik

Voda z povodní neznamená riziko jen tím, že se vylije z břehů a poškodí majetek a ohrozí lidi. Mnohdy s sebou nese i spoustu znečištění, které může poškodit lidské zdraví. Podle hygienika Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je tak namístě opatrnost.

Každý provozovatel vodovodní soustavy má vlastní plány, jak na příchod povodní reagovat, opatření je celá řada. Bohužel u majitelů studní to podle Kožíška, který je vedoucím Národního referenčního centra pro pitnou vodu, nepřipadá v úvahu: „Tam se nic dělat nedá,“ uvedl expert v sobotním vysílání České televize.

Je voda pitná?

Příliš špinavé vody může negativně ovlivnit kvalitu té pitné. Podle Kožíška existují dva základní scénáře. Buď má člověk veřejný vodovod, pak by ho měl provozovatel informovat, jestli je voda z něj pitná, nebo není. Může se stát, že voda bude ohrožená a provozovatel se proto preventivě ozve s tím, aby ji lidé raději převařovali. Proto je dobré sledovat webové stránky provozovatele vodovodní soustavy.

Nahrávám video
Hygienik Kožíšek o šíření infekcí v oblastech zasažených povodněmi
Zdroj: ČT24

Nicméně může se i stát, že voda začne téct z kohoutku zakalená, aniž by o tom provozovatel věděl – to se děje, pokud je narušená nějaká menší větev soustavy. Pak je namístě to právě provozovateli co nejrychleji oznámit a vodu samozřejmě nepít.

Jiná je podle Kožíška situace, pokud má člověk vlastní studnu a ta je zaplavená nebo voda v ní nějak viditelně změní svou kvalitu. Pak je zásadní ji nepít a počkat, až velká voda opadne. Mezitím je zapotřebí pít vodu balenou, nabádá Kožíšek.

Pokud prokazatelně záplavová voda prošla přes studnu, pak je nutné považovat podle experta ze SZÚ takovou vodu za závadnou a přistupovat k ní tak. „Poté, co se povodně převalí, je samozřejmě nutné studnu otevřít, odčerpat a vyčistit – chemických prostředků na to existuje celá řada. U vrtané studny je to složitější než u studny kopané. Nicméně také kopané studny mohou představovat riziko, protože se tam mohou hromadit nebezpečné plyny jako metan a individuální oprava může být riziková,“ varuje hygienik.

Zároveň vybízí k tomu situaci nepodcenit, protože znečištěná voda se může do studny dostat i nepozorovaně. To se může stát například tehdy, když se zvednou hladiny spodních vod a kontaminovaná tekutina se dostane do studny „zespoda“. Právě proto je dobré si ověřovat kvalitu i vizuálně – zákal, barvu či konzistenci.

 Když voda zasáhne domácnost

Voda z povodní je samozřejmě nepitná – a může kontaminovat i věci v místech, která zasáhne. To se týká zejména potravin. Za nezávadné se dají považovat jen vakuované nebo jinak hermeticky uzavřené potraviny, a to jen v případě, že jejich obaly nejsou narušené. I ty je ale zapotřebí před otevřením pořádně omýt pitnou vodou, protože bakterie se mohou na jejich povrchu udržet i delší dobu.

 Zbytek potravin je podle Kožíška lepší vyhodit a nepokoušet se je nějak čistit.

Hrozbou jsou hlavně bakterie

Většina infekcí, které jsou spojené s povodněmi a špinavou vodou, se týká průjmových onemocnění. „To znamená úplavice, salmonelóza nebo kampylobakterióza,“ vyjmenovává expert ze SZÚ. „Ale je tu i druhá skupina onemocnění, tedy nemoci jako například leptospiróza, které se do těla dostávají přes porušenou pokožku, když člověk například pracuje bez rukavic se zasaženými předměty,“ varoval Kožíšek. Když tato bakterie pronikne do těla, tak nejprve způsobuje vysokou horečku nebo zimnici – zpočátku tedy připomíná chřipku, ale později může napadat játra nebo ledviny. A dokonce může vést i k úmrtí.

Opatrnost je zapotřebí hlavně při odklízecích pracích; bez rukavic a holínek by se úklid podle Kožíška dělat neměl vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 19 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...