Zlom San Andreas ukrýval desítky let svou nejrizikovější část. Seismologové teď popsali její hrozbu

Vědci určili dlouho přehlíženou část jižního zlomu San Andreas, která by podle nich mohla představovat v relativně blízké budoucnosti největší riziko zemětřesení pro oblast Los Angeles – podle odhadů se měla zde nahromaděná energie uvolnit už před přibližně osmdesáti lety.

Seismologové současně upozorňují, že nový výzkum má i světlejší stránku: je-li jejich analýza správná, je možné, že až toto dlouho předpovídané ničivé zemětřesení opravdu udeří, nemusí napáchat v oblasti tolik škod, jak se někteří vědci dříve obávali.

„To je pro Los Angeles opravdu významné snížení rizika – samozřejmě, pokud je to pravda,“ komentovala výsledky studie zveřejněné v odborném žurnálu Science Advances seismoložka Lucy Jonesová.

Zlom San Andreas je název pro tektonický zlom, který se nachází v Kalifornii v USA a odděluje tak západní část Kalifornie od zbytku kontinentálního USA. Jeho příčinou je pohyb dvou litosférických desek, v tomto případě pacifické a severoamerické. V důsledku tření obou desek o sebe dochází ke vzniku zemětřesení. Tato porucha zemské kůry je dlouhá přibližně 1200 kilometrů a široká až 200 metrů.

V různých oblastech zlomu se ale toto uvolňování energie, které vede k zemětřesení, projevuje odlišně. V jižní Kalifornii je systém poruch San Andreas tvořen mnoha menšími „vlákny“ – pro vědce zabývající se zemětřesením je proto obtížné určit, které části systému jsou tedy nejvíce ohrožené.

Geoložka Kimberly Blisniuková, která pracuje na státní univerzitě v San Jose, studovala tento fenomén v kaňonu Pushawalla v pohoří Little San Bernardino. Tam, hned vedle vodou vymletého kaňonu, našla řadu tří prastarých prohlubní v poušti, které vypadaly, jako by byly kdysi součástí původního kaňonu, než je zemětřesení přemístila stranou.

Blisniuková prošla celou oblast, aby ji lépe prostudovala – zajímal ji vliv zemětřesení na změny v krajině; v každé ze tří těchto prohlubní datovala se svým týmem stáří kamení i půdy. Nejstarší z nich, ležící asi dva kilometry od současného kaňonu, byla stará zhruba 80 až 95 tisíc let. Druhá, vzdálená asi 1,3 kilometru, měla asi 70 tisíc let a třetí vzdálená asi 0,7 kilometru, byla stará asi 25 tisíc let.

Na základě těchto tří orientačních bodů výzkumníci vypočítali, že rychlost pohybu této oblasti je asi 21,6 milimetru za rok. Z toho spočítali napětí, které v této oblasti mezi deskami panuje, a zjistili, že tvoří drtivou většinu napětí podél jižního zlomu San Andreas.

„Byla jsem zcela nadšená,“ řekl Blisniuková, která na tomto výzkumu pracovala několik let. „Zlom San Andreas je jedna z nejlépe prozkoumaných geologických poruch na světě, přesto je toho ještě tolik, co můžeme zjistit,“ uvedla.

Zemětřesení má zpoždění

Protože jižní zlom San Andreas pravděpodobně zažije zemětřesení s průměrnou rychlostí jednoho zemětřesení za zhruba 215 let – a protože poslední takové se v nejjižnější části odehrálo v roce 1726 – má to nastávající podle Blisniukové v současnosti už asi osmdesát let zpoždění.

Podle vědců se podél zlomu od posledního zemětřesení nahromadilo takové napětí, že se půda posune při tom dalším asi o šest až devět metrů. Není zatím jasné, zda to bude jediné zemětřesení, nebo jen jedno z mnoha.

Počítačová simulace zemětřesení:

Důležitost objevu ocenil i seismolog Thomas Heaton, podle něhož by to mohlo být přelomové zjištění. Tento vědec roku 2008 vedl skupinu více než tří set vědců, inženýrů a dalších expertů, kteří podrobně zkoumali možné důsledky velkého zemětřesení ve zlomu. Výsledkem byl scénář s otřesy o síle 7,8 stupně, který předpovídá, že by si zemětřesení na zlomu San Andreas mohlo vyžádat více než 1800 mrtvých, 50 tisíc zraněných a škody nejméně ve výši 200 miliard dolarů.

Možná dobrá zpráva

Nová zjištění by mohla tento scénář změnit a do značné míry i zmírnit. Proč? Velké zemětřesení může spustit jen masivní prasklina na dlouhém úseku zlomu San Andreas. Pokud by tato trhlina běžela původně předpovídaným směrem, vyslala by energii do hustě obydlených oblastí San Bernardina, San Gabriel a nakonec i na Los Angeles.

Pokud by ale trhlina vedla způsobem, který vychází z nových objevů, její orientace by odvedla část této energie od Los Angeles a ušetřila by tak město od významné části predikovaného poškození.

Podle Jonesové je variant ve hře více, a přes optimistický výhled posledního scénáře není možné dojít definitivně k nějaké stoprocentní předpovědi. „Pro mě jako vědce by bylo skoro překvapením, kdyby se zemětřesení, až k němu dojde, odehrálo způsobem, který se opravdu blíží tomu, co jsme si představovali,“ dodává Heaton. „Země nás vždycky překvapí – pořád nám připomíná, že v téhle branži potřebujeme trochu pokory.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 4 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 9 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 19 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...