Zlom San Andreas ukrýval desítky let svou nejrizikovější část. Seismologové teď popsali její hrozbu

Vědci určili dlouho přehlíženou část jižního zlomu San Andreas, která by podle nich mohla představovat v relativně blízké budoucnosti největší riziko zemětřesení pro oblast Los Angeles – podle odhadů se měla zde nahromaděná energie uvolnit už před přibližně osmdesáti lety.

Seismologové současně upozorňují, že nový výzkum má i světlejší stránku: je-li jejich analýza správná, je možné, že až toto dlouho předpovídané ničivé zemětřesení opravdu udeří, nemusí napáchat v oblasti tolik škod, jak se někteří vědci dříve obávali.

„To je pro Los Angeles opravdu významné snížení rizika – samozřejmě, pokud je to pravda,“ komentovala výsledky studie zveřejněné v odborném žurnálu Science Advances seismoložka Lucy Jonesová.

Zlom San Andreas je název pro tektonický zlom, který se nachází v Kalifornii v USA a odděluje tak západní část Kalifornie od zbytku kontinentálního USA. Jeho příčinou je pohyb dvou litosférických desek, v tomto případě pacifické a severoamerické. V důsledku tření obou desek o sebe dochází ke vzniku zemětřesení. Tato porucha zemské kůry je dlouhá přibližně 1200 kilometrů a široká až 200 metrů.

V různých oblastech zlomu se ale toto uvolňování energie, které vede k zemětřesení, projevuje odlišně. V jižní Kalifornii je systém poruch San Andreas tvořen mnoha menšími „vlákny“ – pro vědce zabývající se zemětřesením je proto obtížné určit, které části systému jsou tedy nejvíce ohrožené.

Geoložka Kimberly Blisniuková, která pracuje na státní univerzitě v San Jose, studovala tento fenomén v kaňonu Pushawalla v pohoří Little San Bernardino. Tam, hned vedle vodou vymletého kaňonu, našla řadu tří prastarých prohlubní v poušti, které vypadaly, jako by byly kdysi součástí původního kaňonu, než je zemětřesení přemístila stranou.

Blisniuková prošla celou oblast, aby ji lépe prostudovala – zajímal ji vliv zemětřesení na změny v krajině; v každé ze tří těchto prohlubní datovala se svým týmem stáří kamení i půdy. Nejstarší z nich, ležící asi dva kilometry od současného kaňonu, byla stará zhruba 80 až 95 tisíc let. Druhá, vzdálená asi 1,3 kilometru, měla asi 70 tisíc let a třetí vzdálená asi 0,7 kilometru, byla stará asi 25 tisíc let.

Na základě těchto tří orientačních bodů výzkumníci vypočítali, že rychlost pohybu této oblasti je asi 21,6 milimetru za rok. Z toho spočítali napětí, které v této oblasti mezi deskami panuje, a zjistili, že tvoří drtivou většinu napětí podél jižního zlomu San Andreas.

„Byla jsem zcela nadšená,“ řekl Blisniuková, která na tomto výzkumu pracovala několik let. „Zlom San Andreas je jedna z nejlépe prozkoumaných geologických poruch na světě, přesto je toho ještě tolik, co můžeme zjistit,“ uvedla.

Zemětřesení má zpoždění

Protože jižní zlom San Andreas pravděpodobně zažije zemětřesení s průměrnou rychlostí jednoho zemětřesení za zhruba 215 let – a protože poslední takové se v nejjižnější části odehrálo v roce 1726 – má to nastávající podle Blisniukové v současnosti už asi osmdesát let zpoždění.

Podle vědců se podél zlomu od posledního zemětřesení nahromadilo takové napětí, že se půda posune při tom dalším asi o šest až devět metrů. Není zatím jasné, zda to bude jediné zemětřesení, nebo jen jedno z mnoha.

Počítačová simulace zemětřesení:

Důležitost objevu ocenil i seismolog Thomas Heaton, podle něhož by to mohlo být přelomové zjištění. Tento vědec roku 2008 vedl skupinu více než tří set vědců, inženýrů a dalších expertů, kteří podrobně zkoumali možné důsledky velkého zemětřesení ve zlomu. Výsledkem byl scénář s otřesy o síle 7,8 stupně, který předpovídá, že by si zemětřesení na zlomu San Andreas mohlo vyžádat více než 1800 mrtvých, 50 tisíc zraněných a škody nejméně ve výši 200 miliard dolarů.

Možná dobrá zpráva

Nová zjištění by mohla tento scénář změnit a do značné míry i zmírnit. Proč? Velké zemětřesení může spustit jen masivní prasklina na dlouhém úseku zlomu San Andreas. Pokud by tato trhlina běžela původně předpovídaným směrem, vyslala by energii do hustě obydlených oblastí San Bernardina, San Gabriel a nakonec i na Los Angeles.

Pokud by ale trhlina vedla způsobem, který vychází z nových objevů, její orientace by odvedla část této energie od Los Angeles a ušetřila by tak město od významné části predikovaného poškození.

Podle Jonesové je variant ve hře více, a přes optimistický výhled posledního scénáře není možné dojít definitivně k nějaké stoprocentní předpovědi. „Pro mě jako vědce by bylo skoro překvapením, kdyby se zemětřesení, až k němu dojde, odehrálo způsobem, který se opravdu blíží tomu, co jsme si představovali,“ dodává Heaton. „Země nás vždycky překvapí – pořád nám připomíná, že v téhle branži potřebujeme trochu pokory.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 11 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.