Vzniku života nejlépe vyhovaly podmínky, které před čtyřmi miliardami let panovaly ve vysychajících jezerech, ukázal nový výzkum.
Život nemusel vzniknout v mořích, lepší podmínky měl v jezerech bohatých na fosfor
Život, jak ho známe, potřebuje fosfor. Je to jeden ze šesti základních stavebních kamenů života, tvoří molekuly DNA a RNA a je potřeba pro energetickou výměnu v organismu. Jenže v pozemských oceánech, v době, kdy život vznikal, nebylo fosforu dost.
„Půl století tomu říkáme fosfátový problém,“ uvedl Jonathan Toner, vědec z Washingtonské univerzity, který se této otázce věnuje a nyní společně s kolegy zveřejnil v odborném žurnálu PNAS studii, kde hledá řešení.
Podle ní život na Zemi nemohl vzniknout v mořích a oceánech, ale ideální podmínky panovaly v jezírcích bohatých na uhlík. V nich docházelo k rychlému a častému odpařování vody, takže se pak její zbytky usazovaly v podobě velmi zásaditých koncentrátů bohatých na soli. Taková jezírka známe ze všech sedmi světadílů.
Autoři výzkumu nejprve měřili koncentrace fosfátů v některých jezerech takového původu, například v jezeře Mono v Kalifornii, Magadi v Keni a Lonar v Indii.
Ukázalo se, že se hodnoty velmi liší podle roční doby, oblasti a dalších faktorů, ale obecně platí, že tato jezera mají koncentrace fosforu až padesátitisíckrát vyšší než mořská voda nebo řeky.
Oázy života
Tato jezera jsou i v současnosti velmi bohatá na život, který tam nabývá velmi rozmanitých podob. Jenže živé organismy pak ovlivňují fosforový cyklus, takže výsledky výzkumu mohou být zavádějící.
Další experimenty však ukázaly, že dopad života není tak zásadní, a navíc fosfáty, které se tam vyskytují, jsou v podobě, která je životu velmi snadno dostupná a dokáže ji tedy bez problémů využívat. A když dochází k vysychání jezer, mohou se na jejich březích koncentrace fosfátů zvýšit v řádu milionů – pak se fosfor může snadno stát součástí molekul.
Vědci tvrdí, že před čtyřmi miliardami let byla atmosféra silně nasycená oxidem uhličitým, takže taková jezera měla ideální podmínky na existenci. Autoři studie věří, že právě tyto mikrosvěty byly místem, kde vznikaly první organické molekuly, které později daly základ životu – jehož výsledkem je i dnešní člověk.
