Život mohl vzniknout z anorganických látek, potvrdili čeští vědci

Čeští experti se pokusili odpovědět na otázku, jak mohl vypadat vznik života. Jejich pokus prokazuje, že mohl vzniknout ve vesmíru.

Fyzikálním chemikům Akademie věd Martinu Ferusovi a Svatopluku Civišovi se podařilo zopakovat experiment, který nabízí odpověď na otázku, jak mohly před více než čtyřmi miliardami let vzniknout základy života na planetě Zemi. Zprávu o pokusu českých vědců publikoval prestižní Sborník Národní akademie věd USA, a práce se zařadila mezi tři procenta nejcitovanějších vědeckých článků na světě. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Grantová agentura ČR.

Oba autoři práce byli hosty pořadu Hyde Park Civilizace. O výzkumu a jeho významu mluvili zde

„Teoreticky i experimentálně jsme dokázali, že základní stavební kameny ribonukleové kyseliny (RNA) - guanin, adenin, cytosin a uracil - mohly vzniknout díky energii rázové vlny uvolněné při dopadu mimozemských těles, ale i působením elektrického výboje na jednoduché plyny - čpavek a oxid uhelnatý,“ přiblížil výsledek experimentu Ferus. Takzvané nukleové báze, které při pokusu vznikly, stály podle současných představ vědců u zrodu nejstarších forem života na Zemi.

Kontroverzní Millerův experiment

Čeští vědci svou prací „očistili“ amerického vědce Stanleyho Lloyda Millera, který v roce 1953 jako první podal důkaz o možnosti vzniku organických látek z anorganických v prehistorii planety. Proti provedení a výsledkům Millerova experimentu se ale vymezovala celá řada vědců.

Nahrávám video

Podmínky panující při dopadu asteroidu na Zemi simulovali čeští vědci za pomoci laseru Asterix, který patří Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v pražském Ládví. Vytvořili laserovou jiskru o velikosti fotbalového míče a o teplotě plazmatu, které obklopuje padající asteroid.

Výsledky pokusu následně zpracovali francouzští vědci, jejichž výpočty pomohly odhalit reakční mechanismus, který Millerovi nemohl být znám.

Laboratoř Svatopluka Civiše na Akademii věd se chemickou evolucí života na Zemi zabývá už téměř dvacet let. Profesor Civiš patří mezi zakladatele tohoto oboru v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 20 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.