Život mohl vzniknout z anorganických látek, potvrdili čeští vědci

Čeští experti se pokusili odpovědět na otázku, jak mohl vypadat vznik života. Jejich pokus prokazuje, že mohl vzniknout ve vesmíru.

Fyzikálním chemikům Akademie věd Martinu Ferusovi a Svatopluku Civišovi se podařilo zopakovat experiment, který nabízí odpověď na otázku, jak mohly před více než čtyřmi miliardami let vzniknout základy života na planetě Zemi. Zprávu o pokusu českých vědců publikoval prestižní Sborník Národní akademie věd USA, a práce se zařadila mezi tři procenta nejcitovanějších vědeckých článků na světě. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Grantová agentura ČR.

Oba autoři práce byli hosty pořadu Hyde Park Civilizace. O výzkumu a jeho významu mluvili zde. 

„Teoreticky i experimentálně jsme dokázali, že základní stavební kameny ribonukleové kyseliny (RNA) - guanin, adenin, cytosin a uracil - mohly vzniknout díky energii rázové vlny uvolněné při dopadu mimozemských těles, ale i působením elektrického výboje na jednoduché plyny - čpavek a oxid uhelnatý,“ přiblížil výsledek experimentu Ferus. Takzvané nukleové báze, které při pokusu vznikly, stály podle současných představ vědců u zrodu nejstarších forem života na Zemi.

Kontroverzní Millerův experiment

Čeští vědci svou prací „očistili“ amerického vědce Stanleyho Lloyda Millera, který v roce 1953 jako první podal důkaz o možnosti vzniku organických látek z anorganických v prehistorii planety. Proti provedení a výsledkům Millerova experimentu se ale vymezovala celá řada vědců.

Nahrávám video

Podmínky panující při dopadu asteroidu na Zemi simulovali čeští vědci za pomoci laseru Asterix, který patří Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v pražském Ládví. Vytvořili laserovou jiskru o velikosti fotbalového míče a o teplotě plazmatu, které obklopuje padající asteroid.

Výsledky pokusu následně zpracovali francouzští vědci, jejichž výpočty pomohly odhalit reakční mechanismus, který Millerovi nemohl být znám.

Laboratoř Svatopluka Civiše na Akademii věd se chemickou evolucí života na Zemi zabývá už téměř dvacet let. Profesor Civiš patří mezi zakladatele tohoto oboru v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 1 hhodinou

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 3 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
před 18 hhodinami

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
před 20 hhodinami

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
včera v 10:48‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
včera v 08:00‌‌

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.