Život mohl vzniknout z anorganických látek, potvrdili čeští vědci

Čeští experti se pokusili odpovědět na otázku, jak mohl vypadat vznik života. Jejich pokus prokazuje, že mohl vzniknout ve vesmíru.

Fyzikálním chemikům Akademie věd Martinu Ferusovi a Svatopluku Civišovi se podařilo zopakovat experiment, který nabízí odpověď na otázku, jak mohly před více než čtyřmi miliardami let vzniknout základy života na planetě Zemi. Zprávu o pokusu českých vědců publikoval prestižní Sborník Národní akademie věd USA, a práce se zařadila mezi tři procenta nejcitovanějších vědeckých článků na světě. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Grantová agentura ČR.

Oba autoři práce byli hosty pořadu Hyde Park Civilizace. O výzkumu a jeho významu mluvili zde

„Teoreticky i experimentálně jsme dokázali, že základní stavební kameny ribonukleové kyseliny (RNA) - guanin, adenin, cytosin a uracil - mohly vzniknout díky energii rázové vlny uvolněné při dopadu mimozemských těles, ale i působením elektrického výboje na jednoduché plyny - čpavek a oxid uhelnatý,“ přiblížil výsledek experimentu Ferus. Takzvané nukleové báze, které při pokusu vznikly, stály podle současných představ vědců u zrodu nejstarších forem života na Zemi.

Kontroverzní Millerův experiment

Čeští vědci svou prací „očistili“ amerického vědce Stanleyho Lloyda Millera, který v roce 1953 jako první podal důkaz o možnosti vzniku organických látek z anorganických v prehistorii planety. Proti provedení a výsledkům Millerova experimentu se ale vymezovala celá řada vědců.

Nahrávám video

Podmínky panující při dopadu asteroidu na Zemi simulovali čeští vědci za pomoci laseru Asterix, který patří Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v pražském Ládví. Vytvořili laserovou jiskru o velikosti fotbalového míče a o teplotě plazmatu, které obklopuje padající asteroid.

Výsledky pokusu následně zpracovali francouzští vědci, jejichž výpočty pomohly odhalit reakční mechanismus, který Millerovi nemohl být znám.

Laboratoř Svatopluka Civiše na Akademii věd se chemickou evolucí života na Zemi zabývá už téměř dvacet let. Profesor Civiš patří mezi zakladatele tohoto oboru v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 16 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...