Ženský mozek je aktivnější než mužský, potvrdila rozsáhlá studie

Nejnovější studie, která zkoumala pomocí nejmodernějších metod 26 000 lidských mozků, popsala, jaký je zásadní rozdíl mezi muži a ženami.

Autoři práce dostali k dispozici 46 034 snímků z počítačové tomografie mozku, které jim poskytlo devět známých amerických klinik. Vědci z Amen Clinics pak pomocí statistických metod zjišťovali, jaké jsou kvantitativní rozdíly mezi mozky žen a mozky mužů. Výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise Journal of Alzheimer's Disease.

Hlavní autor práce Daniel G. Amen popsal, k čemu dospěli: „Tato studie byla nesmírně významná pro pochopení rozdílů mezi pohlavím, především proto, abychom pochopili, jaká jsou rizika vzniku nemocí, jako je třeba Alzheimer nebo Parkinson.“

Nahrávám video

Výsledky byly poměrně jednoznačné: mozky žen byly výrazně aktivnější v mnohem více oblastech než mozky mužů. Největší rozdíly vědci naměřili v oblasti takzvaného prefrontálního kortexu, což je místo zapojené do tak zásadních činností, jako jsou koncentrace a kontrola emocí, souvisí s náladami i úzkostí. Naopak oblast zodpovědná za zpracování vizuálních vjemů a koordinaci pohybů i myšlení byla aktivnější u mužských mozků – ale ne o tolik výrazněji.

Ženy jsou častějším cílem Alzheimerovy choroby

Vědci zkoumali mozky lidí, jak v klidovém stavu, tak když museli plnit různé úkoly. Sledovalo se celkem 128 různých oblastí. Autoři práce ale upozorňují, že výsledky mohou být zkreslené faktem, že drtivá většina zkoumaných mozků pocházela od lidí, kteří trpěli nějakou psychickou poruchou nebo chorobou – právě to bylo také příčinou, že na sken mozku šli. Z téměř 27 000 zkoumaných mozků jich jen 119 pocházelo od zcela zdravých osob.

Získané údaje pomohou lépe pochopit principy vzniku Alzheimerovy nemoci. Jednou z jejích doposud nepochopených vlastností totiž je, že postihuje výrazně více žen než mužů – to stejné platí také o depresi a úzkosti. Naopak muže výrazně více postihují poruchy učení.

  • Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence. Jde o degenerativní onemocnění mozku provázené postupnou ztrátou myšlení, paměti, úsudku i orientace. Vede nakonec k rozpadu osobnosti a závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Výsledky této práce naznačují, proč jsou ženy o tolik citlivější než muži v otázkách emocí – více prokrvený a aktivní prefrontální kortex jim to prostě umožňuje. Jejich mozky jsou evolucí uzpůsobené k tomu, aby vynikaly v intuici, sebekontrole, spolupráci a zájmu o druhé.

Muži sice takto naladěni nejsou, ale ani u nich tyto oblasti nejsou mrtvé – nemůžeme říci, že by pro tyto úkoly nebyli „navržení“, průměrně v nich však budou o něco horší než ženy…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 11 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 12 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 18 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 18 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.