Ženský mozek je aktivnější než mužský, potvrdila rozsáhlá studie

Nejnovější studie, která zkoumala pomocí nejmodernějších metod 26 000 lidských mozků, popsala, jaký je zásadní rozdíl mezi muži a ženami.

Autoři práce dostali k dispozici 46 034 snímků z počítačové tomografie mozku, které jim poskytlo devět známých amerických klinik. Vědci z Amen Clinics pak pomocí statistických metod zjišťovali, jaké jsou kvantitativní rozdíly mezi mozky žen a mozky mužů. Výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise Journal of Alzheimer's Disease.

Hlavní autor práce Daniel G. Amen popsal, k čemu dospěli: „Tato studie byla nesmírně významná pro pochopení rozdílů mezi pohlavím, především proto, abychom pochopili, jaká jsou rizika vzniku nemocí, jako je třeba Alzheimer nebo Parkinson.“

9 minut
Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Výsledky byly poměrně jednoznačné: mozky žen byly výrazně aktivnější v mnohem více oblastech než mozky mužů. Největší rozdíly vědci naměřili v oblasti takzvaného prefrontálního kortexu, což je místo zapojené do tak zásadních činností, jako jsou koncentrace a kontrola emocí, souvisí s náladami i úzkostí. Naopak oblast zodpovědná za zpracování vizuálních vjemů a koordinaci pohybů i myšlení byla aktivnější u mužských mozků – ale ne o tolik výrazněji.

Ženy jsou častějším cílem Alzheimerovy choroby

Vědci zkoumali mozky lidí, jak v klidovém stavu, tak když museli plnit různé úkoly. Sledovalo se celkem 128 různých oblastí. Autoři práce ale upozorňují, že výsledky mohou být zkreslené faktem, že drtivá většina zkoumaných mozků pocházela od lidí, kteří trpěli nějakou psychickou poruchou nebo chorobou – právě to bylo také příčinou, že na sken mozku šli. Z téměř 27 000 zkoumaných mozků jich jen 119 pocházelo od zcela zdravých osob.

Získané údaje pomohou lépe pochopit principy vzniku Alzheimerovy nemoci. Jednou z jejích doposud nepochopených vlastností totiž je, že postihuje výrazně více žen než mužů – to stejné platí také o depresi a úzkosti. Naopak muže výrazně více postihují poruchy učení.

  • Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence. Jde o degenerativní onemocnění mozku provázené postupnou ztrátou myšlení, paměti, úsudku i orientace. Vede nakonec k rozpadu osobnosti a závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Výsledky této práce naznačují, proč jsou ženy o tolik citlivější než muži v otázkách emocí – více prokrvený a aktivní prefrontální kortex jim to prostě umožňuje. Jejich mozky jsou evolucí uzpůsobené k tomu, aby vynikaly v intuici, sebekontrole, spolupráci a zájmu o druhé.

Muži sice takto naladěni nejsou, ale ani u nich tyto oblasti nejsou mrtvé – nemůžeme říci, že by pro tyto úkoly nebyli „navržení“, průměrně v nich však budou o něco horší než ženy…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skupina vědců zpochybňuje výzkumy o množství mikroplastů v lidském těle

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 28 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 19 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...