Zemská stratosféra se smršťuje. Může za to změna klimatu, ukázal výzkum vedený českými vědci

Kvůli nárůstu koncentrací skleníkových plynů dochází ke smršťování stratosféry naší planety a tento trend bude i nadále pokračovat. Takový je závěr tento týden vydané studie, která vznikla v rámci spolupráce osmi výzkumných center v pěti zemích a kterou vedl tým z Univerzity Karlovy.

Přibližně od počátku 21. století se ví, že se spodní část zemské atmosféry (tedy troposféra) rozpíná v důsledku klimatické změny. Zároveň se objevily hypotézy, že stratosféra, tedy atmosférická vrstva přibližně mezi 20 a 60 kilometry, by se měla smršťovat, částečně kvůli ztenčení ozonové vrstvy.

Teď rozsáhlý výzkum vedený českými vědci z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy jako první ukázal, že rozsah stratosféry se opravdu zmenšil –⁠ a to poměrně výrazně. Jedná se o zmenšení o víc než 100 metrů za dekádu od roku 1980, přičemž hlavní příčinou je nárůst koncentrací skleníkových plynů.

Schéma změny atmosféry
Zdroj: Katedra fyziky atmosféry MFF UK

Autoři práce uvádí, že pokud se emise skleníkových plynů budou vyvíjet podle středního scénáře, rozsah stratosféry se do roku 2080 zmenší o 1,3 kilometru a stratosféra tedy ztratí 4 procenta svého rozsahu oproti roku 1980.

„Lze rovněž předpokládat, že smršťování stratosféry se objevilo již před rokem 1980 a celkové zmenšení v důsledku emisí skleníkových plynů je tedy ještě větší. Nicméně pro dřívější období neexistují pro tyto oblasti atmosféry dostatečná data, která by to mohla potvrdit,“ uvádí vědci.

Dopady na lidstvo

Zmenšování rozsahu stratosféry má podle studie potenciál být novým indikátorem klimatické změny. Tyto změny budou mít dopad v řadě směrů. Vědci podotýkají, že změny v hustotě vyšších vrstev atmosféry ovlivní orbitální dráhy satelitů, ale mohou mít také dodnes ne zcela prozkoumaný dopad na přesnost globálních navigačních systémů (jako GPS a Galileo) a přenos rádiových vln skrze atmosféru.

Závěry studie, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters, poukazují na nutnost provádět rozsáhlejší a více komplexní pozorování vyšších vrstev naší atmosféry, aby bylo možné dobře posoudit další změny v její struktuře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...