Zemřel nobelista Higgs, předpověděl „božskou částici“

Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, napsala s odvoláním na Edinburskou univerzitu agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci „božské částice“ nazvané později Higgsův boson. Teorii vědci potvrdili v roce 2012. Higgs zemřel ve věku 94 let.

Higgs se narodil 29. května 1929 v Newcastlu a vystudoval fyziku na londýnské Kings College, kde v roce 1954 získal doktorát. Po krátkém působení na Edinburské univerzitě v letech 1954 až 1956 přešel do Londýna, aby se v roce 1960 se vrátil do Edinburghu, kde začal přednášet v ústavu matematické fyziky.

2 minuty
Co je Higgsův boson
Zdroj: ČT24

Higgsův boson, po němž vědci pátrali desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost nynější teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Higgs a nezávisle na něm i François Englert existenci částice předpověděli v roce 1964. V červenci 2012 jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím hadronovém urychlovači (LHC). Výsledky pokusů se s předpokládanými hodnotami shodovaly až z 95 procent.

5 minut
Fyzik Rupert Leitner vzpomíná na Petera Higgse
Zdroj: ČT24

Najít Higgsův boson bylo velmi složité. „Žije velmi krátce. To je miliontina miliardtiny miliardtiny vteřiny. Je to čas, který si nedovedeme představit,“ vysvětlil český fyzik Jiří Chýla po udělení Nobelovy ceny pro Higgse a Englerta v roce 2013.

V březnu 2013 Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že nové pokusy na subatomární částici stále více prokazují, že by mohlo jít o takzvaný Higgsův boson. Podle vědců už je fakticky jen otázkou, zda jde o „standardní“ boson, či některou z jeho variant.

Peter Higgs uměl fyziku vysvětlovat elegantně a stručně. „Jeho článek (který předpověděl Higgsův boson), který zanedlouho oslaví šedesát let, má asi jen jeden a půl strany,“ připomněl Rupert Leitner, ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a zástupce Česka v Radě CERN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 10 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 11 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
včera v 09:00

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...