Zemřel nobelista Higgs, předpověděl „božskou částici“

Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, napsala s odvoláním na Edinburskou univerzitu agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci „božské částice“ nazvané později Higgsův boson. Teorii vědci potvrdili v roce 2012. Higgs zemřel ve věku 94 let.

Higgs se narodil 29. května 1929 v Newcastlu a vystudoval fyziku na londýnské Kings College, kde v roce 1954 získal doktorát. Po krátkém působení na Edinburské univerzitě v letech 1954 až 1956 přešel do Londýna, aby se v roce 1960 se vrátil do Edinburghu, kde začal přednášet v ústavu matematické fyziky.

Nahrávám video
Co je Higgsův boson
Zdroj: ČT24

Higgsův boson, po němž vědci pátrali desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost nynější teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Higgs a nezávisle na něm i François Englert existenci částice předpověděli v roce 1964. V červenci 2012 jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím hadronovém urychlovači (LHC). Výsledky pokusů se s předpokládanými hodnotami shodovaly až z 95 procent.

Nahrávám video
Fyzik Rupert Leitner vzpomíná na Petera Higgse
Zdroj: ČT24

Najít Higgsův boson bylo velmi složité. „Žije velmi krátce. To je miliontina miliardtiny miliardtiny vteřiny. Je to čas, který si nedovedeme představit,“ vysvětlil český fyzik Jiří Chýla po udělení Nobelovy ceny pro Higgse a Englerta v roce 2013.

V březnu 2013 Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že nové pokusy na subatomární částici stále více prokazují, že by mohlo jít o takzvaný Higgsův boson. Podle vědců už je fakticky jen otázkou, zda jde o „standardní“ boson, či některou z jeho variant.

Peter Higgs uměl fyziku vysvětlovat elegantně a stručně. „Jeho článek (který předpověděl Higgsův boson), který zanedlouho oslaví šedesát let, má asi jen jeden a půl strany,“ připomněl Rupert Leitner, ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a zástupce Česka v Radě CERN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...