Zemřel nobelista Higgs, předpověděl „božskou částici“

Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, napsala s odvoláním na Edinburskou univerzitu agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci „božské částice“ nazvané později Higgsův boson. Teorii vědci potvrdili v roce 2012. Higgs zemřel ve věku 94 let.

Higgs se narodil 29. května 1929 v Newcastlu a vystudoval fyziku na londýnské Kings College, kde v roce 1954 získal doktorát. Po krátkém působení na Edinburské univerzitě v letech 1954 až 1956 přešel do Londýna, aby se v roce 1960 se vrátil do Edinburghu, kde začal přednášet v ústavu matematické fyziky.

Nahrávám video

Higgsův boson, po němž vědci pátrali desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost nynější teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Higgs a nezávisle na něm i François Englert existenci částice předpověděli v roce 1964. V červenci 2012 jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím hadronovém urychlovači (LHC). Výsledky pokusů se s předpokládanými hodnotami shodovaly až z 95 procent.

Nahrávám video

Najít Higgsův boson bylo velmi složité. „Žije velmi krátce. To je miliontina miliardtiny miliardtiny vteřiny. Je to čas, který si nedovedeme představit,“ vysvětlil český fyzik Jiří Chýla po udělení Nobelovy ceny pro Higgse a Englerta v roce 2013.

V březnu 2013 Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že nové pokusy na subatomární částici stále více prokazují, že by mohlo jít o takzvaný Higgsův boson. Podle vědců už je fakticky jen otázkou, zda jde o „standardní“ boson, či některou z jeho variant.

Peter Higgs uměl fyziku vysvětlovat elegantně a stručně. „Jeho článek (který předpověděl Higgsův boson), který zanedlouho oslaví šedesát let, má asi jen jeden a půl strany,“ připomněl Rupert Leitner, ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a zástupce Česka v Radě CERN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 21 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 22 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...