Zemřel nobelista Higgs, předpověděl „božskou částici“

Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, napsala s odvoláním na Edinburskou univerzitu agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci „božské částice“ nazvané později Higgsův boson. Teorii vědci potvrdili v roce 2012. Higgs zemřel ve věku 94 let.

Higgs se narodil 29. května 1929 v Newcastlu a vystudoval fyziku na londýnské Kings College, kde v roce 1954 získal doktorát. Po krátkém působení na Edinburské univerzitě v letech 1954 až 1956 přešel do Londýna, aby se v roce 1960 se vrátil do Edinburghu, kde začal přednášet v ústavu matematické fyziky.

Nahrávám video
Co je Higgsův boson
Zdroj: ČT24

Higgsův boson, po němž vědci pátrali desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost nynější teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Higgs a nezávisle na něm i François Englert existenci částice předpověděli v roce 1964. V červenci 2012 jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím hadronovém urychlovači (LHC). Výsledky pokusů se s předpokládanými hodnotami shodovaly až z 95 procent.

Nahrávám video
Fyzik Rupert Leitner vzpomíná na Petera Higgse
Zdroj: ČT24

Najít Higgsův boson bylo velmi složité. „Žije velmi krátce. To je miliontina miliardtiny miliardtiny vteřiny. Je to čas, který si nedovedeme představit,“ vysvětlil český fyzik Jiří Chýla po udělení Nobelovy ceny pro Higgse a Englerta v roce 2013.

V březnu 2013 Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že nové pokusy na subatomární částici stále více prokazují, že by mohlo jít o takzvaný Higgsův boson. Podle vědců už je fakticky jen otázkou, zda jde o „standardní“ boson, či některou z jeho variant.

Peter Higgs uměl fyziku vysvětlovat elegantně a stručně. „Jeho článek (který předpověděl Higgsův boson), který zanedlouho oslaví šedesát let, má asi jen jeden a půl strany,“ připomněl Rupert Leitner, ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a zástupce Česka v Radě CERN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 12 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 12 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 14 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...