Zemřel neurochirurg Vilibald Vladyka. Česku pomohl k prvnímu gama noži

V neděli zemřel ve věku 98 let neurochirurg Vilibald Vladyka, který stál v 90. letech minulého století u zavádění gama nože v Česku. O jeho úmrtí informovala v úterý Nemocnice Na Homolce, kde Vladyka působil.

Vladyka stál u zrodu takzvané stereotaktické neurochirurgie - tedy oboru, který díky rozvoji radiodiagnostických metod umožňuje přesnou lokalizaci postižených míst v mozku a jejich následnou léčbu.

Narodil se v roce 1923 v Brně a začínal na konci 50. let v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Intenzivně se zajímal o průkopnické metody v zahraničí a po návratu ze studijních pobytů v Paříži se je snažil rozvíjet i na pražském pracovišti. Šlo mimo jiné o metody léčby Parkinsonovy nemoci či epilepsie.

„Podílel se na konstrukční úpravě Guiotova přístroje, který umožňoval přesně cílit postižená ložiska v oblasti mozku a mozečku,“ uvedla nemocnice. Ve střešovické nemocnici Vladyka působil do roku 1990, kdy odešel od důchodu.

Vilibald Vladyka u gamma nože
Zdroj: Homolka

Cesta ke gama noži

O dva roky později ale nastoupil jako vedoucí nově vzniklého oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce, které vedl až do roku 1998. Za jeho vedení získala nemocnice díky známé sbírce Nadace Charty 77 gama nůž, který umožnil léčit zhoubné i nezhoubné nádory mozku bez otevření lebky. Léčba je založena na ozařování nemocného místa v hlavě přesně zacíleným svazkem paprsků.

Podobný přístroj má v současnosti také například Ústřední vojenská nemocnice v Praze či Fakultní nemocnice Ostrava, léčí jím nádory i jiných orgánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 39 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 3 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...