Zemřel nejstarší pes světa

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zemřel nejstarší pes na světě, Bobimu bylo 31
Zdroj: ČT24

V Portugalsku zemřel na začátku tohoto týdne pes jménem Bobi. Podle Guinnessovy knihy rekordů se jednalo o bezkonkurenčně nejstaršího psa, který kdy žil. Rekord potvrdil i místní veterinář, který se o zvíře dlouhodobě staral.

Bobi žil 31 let a 165 dní. Podle běžného přepočtu na lidský věk by to bylo 220 roků. „Předpokládám, že na jeho dlouhověkost mělo vliv více faktorů. Za zásadní ale považuji život na venkově v blízkosti přírody,“ uvedl letos v únoru jeho majitel Leonel Costa.

Tehdy byl ještě Bobi přes svůj věk zdravotně docela v pořádku. Bobiho jednatřicáté narozeniny oslavila v květnu společně s jeho pánem asi stovka lidí. Už tehdy ale bylo jasné, že zvířeti docházejí síly. Pes většinu dne polehával. V říjnu Leonel přes Guinnessovu knihu rekordů oznámil, že Bobiho život skončil.

Psí rekordman se narodil v rodině lovce a téměř nepřežil první den svého života. Jeho lidští majitelé totiž neměli dost peněz k tomu, aby vrh, jehož byl součástí, živili. A tak všechna štěňátka utratili. Jenže po několika dnech se ukázalo, že se fena stále vrací do přístavku, kde vrhla. Leonel Costa, tehdy ještě malý kluk, se tam podíval – a našel tam Bobiho. 

Chlapec se pak dalších čtrnáct dní o štěně tajně staral: věděl z minulých zkušeností, že až pes otevře oči, rodiče už ho neutopí. A jeho plán mu vyšel. „Když to zjistili, hodně křičeli a potrestali nás, ale stálo to za to,“ vzpomínal po letech.

Psí a lidské roky

Při běžně používaném přepočtu psích let na lidské by se Bobi dožil asi 220 roků. Známé pravidlo totiž říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems ale popsala, že tento systém nefunguje. 

Psi jsou podle vědců mnohem starší, než si lidé připouštějí. Nově podle odborníků z Kalifornské univerzity v San Diegu první rok psího života znamená přibližně 31 let člověka, vycházeli přitom ze změn v DNA. „Co se týká dospělosti, tak devítiměsíční pes už může mít štěňata – tak si snadno sami spočítáte, že první rok těžko může odpovídat sedmi lidským rokům,“ uvedl hlavní autor studie Trey Ideker z Kalifornské univerzity.

Vědci rovnou představili nový způsob, který je podle nich výrazně přesnější a jeho výsledky lépe odpovídají realitě. Nová rovnice, se kterou přišli, tak má vystihovat stárnutí psů lépe: lidský věk = 16 * ln (psí věk) + 31. Tedy šestnáctkrát přirozený logaritmus psího věku plus 31. Podle této nové funkce věk osmitýdenního štěněte odpovídá devítiletému dítěti, dvanáct let průměrného dožití labradora je asi sedmdesát lidských roků. A pro Bobiho by to znamenalo asi 87 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...