Zemřel nejstarší pes světa

Nahrávám video

V Portugalsku zemřel na začátku tohoto týdne pes jménem Bobi. Podle Guinnessovy knihy rekordů se jednalo o bezkonkurenčně nejstaršího psa, který kdy žil. Rekord potvrdil i místní veterinář, který se o zvíře dlouhodobě staral.

Bobi žil 31 let a 165 dní. Podle běžného přepočtu na lidský věk by to bylo 220 roků. „Předpokládám, že na jeho dlouhověkost mělo vliv více faktorů. Za zásadní ale považuji život na venkově v blízkosti přírody,“ uvedl letos v únoru jeho majitel Leonel Costa.

Tehdy byl ještě Bobi přes svůj věk zdravotně docela v pořádku. Bobiho jednatřicáté narozeniny oslavila v květnu společně s jeho pánem asi stovka lidí. Už tehdy ale bylo jasné, že zvířeti docházejí síly. Pes většinu dne polehával. V říjnu Leonel přes Guinnessovu knihu rekordů oznámil, že Bobiho život skončil.

Psí rekordman se narodil v rodině lovce a téměř nepřežil první den svého života. Jeho lidští majitelé totiž neměli dost peněz k tomu, aby vrh, jehož byl součástí, živili. A tak všechna štěňátka utratili. Jenže po několika dnech se ukázalo, že se fena stále vrací do přístavku, kde vrhla. Leonel Costa, tehdy ještě malý kluk, se tam podíval – a našel tam Bobiho. 

Chlapec se pak dalších čtrnáct dní o štěně tajně staral: věděl z minulých zkušeností, že až pes otevře oči, rodiče už ho neutopí. A jeho plán mu vyšel. „Když to zjistili, hodně křičeli a potrestali nás, ale stálo to za to,“ vzpomínal po letech.

Psí a lidské roky

Při běžně používaném přepočtu psích let na lidské by se Bobi dožil asi 220 roků. Známé pravidlo totiž říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems ale popsala, že tento systém nefunguje. 

Psi jsou podle vědců mnohem starší, než si lidé připouštějí. Nově podle odborníků z Kalifornské univerzity v San Diegu první rok psího života znamená přibližně 31 let člověka, vycházeli přitom ze změn v DNA. „Co se týká dospělosti, tak devítiměsíční pes už může mít štěňata – tak si snadno sami spočítáte, že první rok těžko může odpovídat sedmi lidským rokům,“ uvedl hlavní autor studie Trey Ideker z Kalifornské univerzity.

Vědci rovnou představili nový způsob, který je podle nich výrazně přesnější a jeho výsledky lépe odpovídají realitě. Nová rovnice, se kterou přišli, tak má vystihovat stárnutí psů lépe: lidský věk = 16 * ln (psí věk) + 31. Tedy šestnáctkrát přirozený logaritmus psího věku plus 31. Podle této nové funkce věk osmitýdenního štěněte odpovídá devítiletému dítěti, dvanáct let průměrného dožití labradora je asi sedmdesát lidských roků. A pro Bobiho by to znamenalo asi 87 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.