Zemřel nejstarší pes světa

Nahrávám video

V Portugalsku zemřel na začátku tohoto týdne pes jménem Bobi. Podle Guinnessovy knihy rekordů se jednalo o bezkonkurenčně nejstaršího psa, který kdy žil. Rekord potvrdil i místní veterinář, který se o zvíře dlouhodobě staral.

Bobi žil 31 let a 165 dní. Podle běžného přepočtu na lidský věk by to bylo 220 roků. „Předpokládám, že na jeho dlouhověkost mělo vliv více faktorů. Za zásadní ale považuji život na venkově v blízkosti přírody,“ uvedl letos v únoru jeho majitel Leonel Costa.

Tehdy byl ještě Bobi přes svůj věk zdravotně docela v pořádku. Bobiho jednatřicáté narozeniny oslavila v květnu společně s jeho pánem asi stovka lidí. Už tehdy ale bylo jasné, že zvířeti docházejí síly. Pes většinu dne polehával. V říjnu Leonel přes Guinnessovu knihu rekordů oznámil, že Bobiho život skončil.

Psí rekordman se narodil v rodině lovce a téměř nepřežil první den svého života. Jeho lidští majitelé totiž neměli dost peněz k tomu, aby vrh, jehož byl součástí, živili. A tak všechna štěňátka utratili. Jenže po několika dnech se ukázalo, že se fena stále vrací do přístavku, kde vrhla. Leonel Costa, tehdy ještě malý kluk, se tam podíval – a našel tam Bobiho. 

Chlapec se pak dalších čtrnáct dní o štěně tajně staral: věděl z minulých zkušeností, že až pes otevře oči, rodiče už ho neutopí. A jeho plán mu vyšel. „Když to zjistili, hodně křičeli a potrestali nás, ale stálo to za to,“ vzpomínal po letech.

Psí a lidské roky

Při běžně používaném přepočtu psích let na lidské by se Bobi dožil asi 220 roků. Známé pravidlo totiž říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems ale popsala, že tento systém nefunguje. 

Psi jsou podle vědců mnohem starší, než si lidé připouštějí. Nově podle odborníků z Kalifornské univerzity v San Diegu první rok psího života znamená přibližně 31 let člověka, vycházeli přitom ze změn v DNA. „Co se týká dospělosti, tak devítiměsíční pes už může mít štěňata – tak si snadno sami spočítáte, že první rok těžko může odpovídat sedmi lidským rokům,“ uvedl hlavní autor studie Trey Ideker z Kalifornské univerzity.

Vědci rovnou představili nový způsob, který je podle nich výrazně přesnější a jeho výsledky lépe odpovídají realitě. Nová rovnice, se kterou přišli, tak má vystihovat stárnutí psů lépe: lidský věk = 16 * ln (psí věk) + 31. Tedy šestnáctkrát přirozený logaritmus psího věku plus 31. Podle této nové funkce věk osmitýdenního štěněte odpovídá devítiletému dítěti, dvanáct let průměrného dožití labradora je asi sedmdesát lidských roků. A pro Bobiho by to znamenalo asi 87 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 6 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 10 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.