Zemřel čtvrtý muž na Měsíci. Alan Bean své vesmírné zážitky přetavil do umění

Ve věku 86 let zemřel v americkém Houstonu čtvrtý muž na Měsíci, astronaut Alan Bean. Zesnul po krátké nemoci obklopen svými bližními. „Místo toho, aby se smířil s limity technologie, vědy, a dokonce i představivosti, hledal způsob, jak je posunout. A s nimi svá životní dobrodružství,“ řekl o něm šéf NASA Jim Bridenstine.

Nejslavnějším Beanovým počinem byl výstup na povrch Měsíce. Pilotoval lunární modul na kosmické lodi Apollo 12, která odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 14. listopadu 1969. To bylo necelý půlrok po misi Apollo 11 a prvním přistání člověka na jediném přirozeném zemském satelitu. Tříčlennou posádku tvořili ještě velitel letu Charles Conrad a pilot velitelského modulu Richard Gordon.

O pět dní později sestoupili Conrad a Bean jako v pořadí třetí a čtvrtý člověk na povrch Měsíce, zatímco Gordon zůstal v mateřské lodi kroužící po jeho oběžné dráze. Conrad a Bean přistáli na rozhraní Oceánu bouří a Moře poznaného, poblíž místa, kde v roce 1967 přistála americká sonda Surveyor 3.

Na měsíčním povrchu strávili 31 hodin a 31 minut, z toho sedm hodin a 45 minut mimo kabinu modulu. Absolvovali dvě vycházky, během nichž nachodili přes dva kilometry a nasbírali přes 34 kilogramů vzorků měsíčních hornin. Na povrchu Měsíce rovněž nainstalovali sadu vědeckých přístrojů. Poté se v lunárním modulu vrátili k mateřské lodi, s níž se spojili, a 21. listopadu se všichni tři vydali zpátky k Zemi, kam tři dny poté v pořádku dorazili.

Bean vzpomínal, že na Měsíci díky šestinové gravitaci mohl poskakovat jako baletka na palcích. „Je to docela sranda. Jednou to třeba bude skvělé místo pro prázdniny,“ řekl před deseti lety.

V roce 1973 se podílel na projektu Skylab, který testoval možnosti fungování vědecké stanice na oběžné dráze. Ve vesmíru strávil se dvěma kolegy 59 dní a ulétl skoro 40 milionů kilometrů. To byl tehdy světový rekord. Takových za svou kariéru nasbíral celkem jedenáct. Dohromady strávil ve vesmíru 69 dní.

V roce 1981 opustil NASA a začal se plně věnovat malování. Byl přesvědčený, že umění je nejlepším způsobem, jak předat unikátní vizuální vjemy, které si z vesmíru přinesl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...