Zemřel čtvrtý muž na Měsíci. Alan Bean své vesmírné zážitky přetavil do umění

Ve věku 86 let zemřel v americkém Houstonu čtvrtý muž na Měsíci, astronaut Alan Bean. Zesnul po krátké nemoci obklopen svými bližními. „Místo toho, aby se smířil s limity technologie, vědy, a dokonce i představivosti, hledal způsob, jak je posunout. A s nimi svá životní dobrodružství,“ řekl o něm šéf NASA Jim Bridenstine.

Nejslavnějším Beanovým počinem byl výstup na povrch Měsíce. Pilotoval lunární modul na kosmické lodi Apollo 12, která odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 14. listopadu 1969. To bylo necelý půlrok po misi Apollo 11 a prvním přistání člověka na jediném přirozeném zemském satelitu. Tříčlennou posádku tvořili ještě velitel letu Charles Conrad a pilot velitelského modulu Richard Gordon.

O pět dní později sestoupili Conrad a Bean jako v pořadí třetí a čtvrtý člověk na povrch Měsíce, zatímco Gordon zůstal v mateřské lodi kroužící po jeho oběžné dráze. Conrad a Bean přistáli na rozhraní Oceánu bouří a Moře poznaného, poblíž místa, kde v roce 1967 přistála americká sonda Surveyor 3.

Na měsíčním povrchu strávili 31 hodin a 31 minut, z toho sedm hodin a 45 minut mimo kabinu modulu. Absolvovali dvě vycházky, během nichž nachodili přes dva kilometry a nasbírali přes 34 kilogramů vzorků měsíčních hornin. Na povrchu Měsíce rovněž nainstalovali sadu vědeckých přístrojů. Poté se v lunárním modulu vrátili k mateřské lodi, s níž se spojili, a 21. listopadu se všichni tři vydali zpátky k Zemi, kam tři dny poté v pořádku dorazili.

Bean vzpomínal, že na Měsíci díky šestinové gravitaci mohl poskakovat jako baletka na palcích. „Je to docela sranda. Jednou to třeba bude skvělé místo pro prázdniny,“ řekl před deseti lety.

V roce 1973 se podílel na projektu Skylab, který testoval možnosti fungování vědecké stanice na oběžné dráze. Ve vesmíru strávil se dvěma kolegy 59 dní a ulétl skoro 40 milionů kilometrů. To byl tehdy světový rekord. Takových za svou kariéru nasbíral celkem jedenáct. Dohromady strávil ve vesmíru 69 dní.

V roce 1981 opustil NASA a začal se plně věnovat malování. Byl přesvědčený, že umění je nejlepším způsobem, jak předat unikátní vizuální vjemy, které si z vesmíru přinesl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...