Zbytky z kávy by mohly usnadnit obnovu lesů, ukázal výzkum

Zbytky kávy se mnohdy doporučují jako vhodné hnojivo pro pokojové i zahradní rostliny. Nyní vědci tvrdí, že kávová dužina by mohla také usnadnit obnovu tropických lesů. Studii publikoval odborný časopis Ecological Solutions and Evidence.

Během studie vědci rozprostřeli půlmetrovou vrstvu kávové dužiny na plochu 35 krát 40 metrů degradované půdy v Kostarice. Zároveň - aby měli srovnání - si označili podobnou oblast, kterou však zmiňovaným způsobem neošetřili. 

Dva roky pak tým na ploše nijak nezasahoval. Když se pak na místo vrátil, zjistil, že oblast ošetřená kávou měla o osmdesát procent porostu více. U kontrolní oblasti to přitom bylo pouhých dvacet procent. Porost byl navíc v porovnání s neošetřenou plochou asi čtyřikrát vyšší.

„Výsledky byly ohromné,“ uvedla pro server EurekAlert! hlavní autorka studie Rebecca Coleová z University of Hawaii. „Oblast ošetřená silnou vrstvou zmíněného produktu se za pouhé dva roky proměnila v malý les, zatímco na kontrolním pozemku nadále dominovaly nepůvodní pastevní trávy,“ dodala.

Půlmetrová vrstva kávové dužiny navíc napomohla k eliminaci invazivních trav, které často brání sukcesi lesů. Jejich ústup tak umožnil původním druhům stromů, jejichž semena na místo například přivál vítr, na ploše zakořenit. 

Více živin

Dalším zjištěním bylo, že půda po dvou letech od ošetření kávou obsahovala oproti kontrolní oblasti výrazně vyšší hladiny různých živin, jako je například uhlík, dusík či fosfor. Podle vědců se jedná o slibné zjištění.

„Tato případová studie naznačuje, že vedlejší zemědělské produkty je možné použít k urychlení obnovy lesů na narušených tropických pozemcích,“ dodala Coleová s tím, že by metoda teoreticky mohla usnadnit globální zalesňování. Dužina z kávy je přitom podle vědců široce dostupným odpadním produktem, který obsahuje vysoké množství živin.

Autoři studie nicméně podotýkají, že je v této oblasti potřeba provést další výzkum a mimo jiné sledovat dlouhodobé dopady aplikace tohoto „hnojiva“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...