Zbytky z kávy by mohly usnadnit obnovu lesů, ukázal výzkum

Zbytky kávy se mnohdy doporučují jako vhodné hnojivo pro pokojové i zahradní rostliny. Nyní vědci tvrdí, že kávová dužina by mohla také usnadnit obnovu tropických lesů. Studii publikoval odborný časopis Ecological Solutions and Evidence.

Během studie vědci rozprostřeli půlmetrovou vrstvu kávové dužiny na plochu 35 krát 40 metrů degradované půdy v Kostarice. Zároveň - aby měli srovnání - si označili podobnou oblast, kterou však zmiňovaným způsobem neošetřili. 

Dva roky pak tým na ploše nijak nezasahoval. Když se pak na místo vrátil, zjistil, že oblast ošetřená kávou měla o osmdesát procent porostu více. U kontrolní oblasti to přitom bylo pouhých dvacet procent. Porost byl navíc v porovnání s neošetřenou plochou asi čtyřikrát vyšší.

„Výsledky byly ohromné,“ uvedla pro server EurekAlert! hlavní autorka studie Rebecca Coleová z University of Hawaii. „Oblast ošetřená silnou vrstvou zmíněného produktu se za pouhé dva roky proměnila v malý les, zatímco na kontrolním pozemku nadále dominovaly nepůvodní pastevní trávy,“ dodala.

Půlmetrová vrstva kávové dužiny navíc napomohla k eliminaci invazivních trav, které často brání sukcesi lesů. Jejich ústup tak umožnil původním druhům stromů, jejichž semena na místo například přivál vítr, na ploše zakořenit. 

Více živin

Dalším zjištěním bylo, že půda po dvou letech od ošetření kávou obsahovala oproti kontrolní oblasti výrazně vyšší hladiny různých živin, jako je například uhlík, dusík či fosfor. Podle vědců se jedná o slibné zjištění.

„Tato případová studie naznačuje, že vedlejší zemědělské produkty je možné použít k urychlení obnovy lesů na narušených tropických pozemcích,“ dodala Coleová s tím, že by metoda teoreticky mohla usnadnit globální zalesňování. Dužina z kávy je přitom podle vědců široce dostupným odpadním produktem, který obsahuje vysoké množství živin.

Autoři studie nicméně podotýkají, že je v této oblasti potřeba provést další výzkum a mimo jiné sledovat dlouhodobé dopady aplikace tohoto „hnojiva“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...