Zapata má horší známky než Adams. Americký výzkum odhalil „abecedně znevýhodněné studenty“

Pro úspěch ve škole je klíčové ovládat dobře abecedu – anebo, jak ukázal nový výzkum, být v abecedě na tom správném místě.

Studenti, jejichž příjmení začínají písmeny z konce abecedy, mívají průměrně horší studijní výsledky. To není jen nějaký prchavý dojem z pohledu na žákovské knížky, ale výsledek analýzy třiceti milionů záznamů z USA. Výzkum vedli vědci z Michiganské univerzity, kteří tvrdí, že přišli i na příčinu.

Autoři studie ukázali, že za horší známky může nejrozšířenější program, který je systémem známkování ve Spojených státech, který se jmenuje Canvas – jeho českou obdobou je systém Bakaláři. Nižší hodnocení je totiž způsobené zkreslením postupného známkování a výchozím nastavením abecedního pořadí studentů v tomto systému, tvrdí vědci. Navíc se ukázalo, že „abecedně znevýhodnění studenti“ dostávají od svých vyučujících komentáře, které jsou výrazně negativnější a méně zdvořilé než šťastlivci, jejichž jména jsou v abecedě na začátku.

„Strávili jsme spoustu času přemýšlením o tom, jak zařídit, abychom měli spravedlivé a přesné známkování, proto mě tyto výsledky překvapily,“ uvedl spoluautor práce docent John Li. „Když jsme se detailně podívali na data, došlo nám, jak velký rozdíl je způsobený rozložením příjmení v abecedě,“ dodal.

Obrovské množství dat

Výzkumníci shromáždili dostupná historická data z jejich univerzity o všech programech, studentech a úkolech na platformě Canvas od podzimního semestru 2014 do letního semestru 2022. Data z Canvasu doplnili údaji z univerzitní databáze obsahující podrobné demografické informace o studentech.

Jde sice jen o data z jedné univerzity, přesto jsou výsledky podle autorů zobecnitelné nejen na jiné americké univerzity, ale zřejmě i na další pedagogické instituce, které využívají obdobné systémy, jako je Canvas. Tedy ty, založené na výchozím nastavení, v němž jsou studenti seřazení abecedně podle příjmení – což do nich vlastně řadí i staré papírové třídní knihy.

Výzkum odhalil jasný vzorec poklesu kvality hodnocení s tím, když hodnotitelé známkují víc úkolů. Podle spoluautorky práce Helen Wangové studenti, jejichž příjmení začínají na A, B, C, D nebo E, obdrželi o 0,3 bodu vyšší známku ze sta možných bodů než ve srovnání s tím, když byli hodnoceni náhodně. Stejně tak studenti s příjmeními na konci abecedy dostávali známku nižší o 0,3 bodu. Žák s příjmením na začátku abecedy by tedy jen díky pozici v abecedě získal rozdíl 0,6 bodu oproti tomu na konci.

Wangová našla ještě jeden důkaz, který její hypotézu potvrzuje. Některé skupiny žáků jsou řazené v systému opačně – je jich asi pět procent. A u nich ti s příjmeními začínajícími na A až E mají podobně horší výsledky, jako by měli ve standardním abecedním řazení žáci s příjmeními na V až Z.

Rozdíl 0,6 bodu se může zdát malý, ale takový rozdíl už podle autorů stačí na to, aby dokázal ovlivnit výsledné známky z předmětů studentů, kteří se narodili se „špatným příjmením“, a to u nich negativně ovlivňuje možnosti jejich budoucího profesního uplatnění.

Řešení je snadné

A kdo je reálným viníkem? „Tak trošku máme podezření, že jedním z hlavních faktorů, které tento efekt způsobují, je únava. Protože když na něčem pracujete delší dobu, unavíte se a pak začnete ztrácet pozornost a vaše kognitivní schopnosti klesají,“ vysvětlují autoři. Zjednodušeně řečeno: učitelé, kteří musí vyplňovat hodnocení svých žáků do tabulek, už jsou na konci tak unavení a otrávení, že se to projevuje na jejich výkonu.

Autoři přinesli i návrh řešení: ideální by podle nich bylo, aby systémy, jako je Canvas, neměly výchozí řazení studentů abecední, ale náhodné pro každé nové známkování.

Navrhují také, že by akademické instituce mohly najmout více hodnotitelů pro větší třídy, rozdělit pracovní zátěž mezi více lidí anebo je vyškolit, aby si byli vědomi své zaujatosti při známkování a zmírnili ji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...