Zapata má horší známky než Adams. Americký výzkum odhalil „abecedně znevýhodněné studenty“

Pro úspěch ve škole je klíčové ovládat dobře abecedu – anebo, jak ukázal nový výzkum, být v abecedě na tom správném místě.

Studenti, jejichž příjmení začínají písmeny z konce abecedy, mívají průměrně horší studijní výsledky. To není jen nějaký prchavý dojem z pohledu na žákovské knížky, ale výsledek analýzy třiceti milionů záznamů z USA. Výzkum vedli vědci z Michiganské univerzity, kteří tvrdí, že přišli i na příčinu.

Autoři studie ukázali, že za horší známky může nejrozšířenější program, který je systémem známkování ve Spojených státech, který se jmenuje Canvas – jeho českou obdobou je systém Bakaláři. Nižší hodnocení je totiž způsobené zkreslením postupného známkování a výchozím nastavením abecedního pořadí studentů v tomto systému, tvrdí vědci. Navíc se ukázalo, že „abecedně znevýhodnění studenti“ dostávají od svých vyučujících komentáře, které jsou výrazně negativnější a méně zdvořilé než šťastlivci, jejichž jména jsou v abecedě na začátku.

„Strávili jsme spoustu času přemýšlením o tom, jak zařídit, abychom měli spravedlivé a přesné známkování, proto mě tyto výsledky překvapily,“ uvedl spoluautor práce docent John Li. „Když jsme se detailně podívali na data, došlo nám, jak velký rozdíl je způsobený rozložením příjmení v abecedě,“ dodal.

Obrovské množství dat

Výzkumníci shromáždili dostupná historická data z jejich univerzity o všech programech, studentech a úkolech na platformě Canvas od podzimního semestru 2014 do letního semestru 2022. Data z Canvasu doplnili údaji z univerzitní databáze obsahující podrobné demografické informace o studentech.

Jde sice jen o data z jedné univerzity, přesto jsou výsledky podle autorů zobecnitelné nejen na jiné americké univerzity, ale zřejmě i na další pedagogické instituce, které využívají obdobné systémy, jako je Canvas. Tedy ty, založené na výchozím nastavení, v němž jsou studenti seřazení abecedně podle příjmení – což do nich vlastně řadí i staré papírové třídní knihy.

Výzkum odhalil jasný vzorec poklesu kvality hodnocení s tím, když hodnotitelé známkují víc úkolů. Podle spoluautorky práce Helen Wangové studenti, jejichž příjmení začínají na A, B, C, D nebo E, obdrželi o 0,3 bodu vyšší známku ze sta možných bodů než ve srovnání s tím, když byli hodnoceni náhodně. Stejně tak studenti s příjmeními na konci abecedy dostávali známku nižší o 0,3 bodu. Žák s příjmením na začátku abecedy by tedy jen díky pozici v abecedě získal rozdíl 0,6 bodu oproti tomu na konci.

Wangová našla ještě jeden důkaz, který její hypotézu potvrzuje. Některé skupiny žáků jsou řazené v systému opačně – je jich asi pět procent. A u nich ti s příjmeními začínajícími na A až E mají podobně horší výsledky, jako by měli ve standardním abecedním řazení žáci s příjmeními na V až Z.

Rozdíl 0,6 bodu se může zdát malý, ale takový rozdíl už podle autorů stačí na to, aby dokázal ovlivnit výsledné známky z předmětů studentů, kteří se narodili se „špatným příjmením“, a to u nich negativně ovlivňuje možnosti jejich budoucího profesního uplatnění.

Řešení je snadné

A kdo je reálným viníkem? „Tak trošku máme podezření, že jedním z hlavních faktorů, které tento efekt způsobují, je únava. Protože když na něčem pracujete delší dobu, unavíte se a pak začnete ztrácet pozornost a vaše kognitivní schopnosti klesají,“ vysvětlují autoři. Zjednodušeně řečeno: učitelé, kteří musí vyplňovat hodnocení svých žáků do tabulek, už jsou na konci tak unavení a otrávení, že se to projevuje na jejich výkonu.

Autoři přinesli i návrh řešení: ideální by podle nich bylo, aby systémy, jako je Canvas, neměly výchozí řazení studentů abecední, ale náhodné pro každé nové známkování.

Navrhují také, že by akademické instituce mohly najmout více hodnotitelů pro větší třídy, rozdělit pracovní zátěž mezi více lidí anebo je vyškolit, aby si byli vědomi své zaujatosti při známkování a zmírnili ji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.