Zapata má horší známky než Adams. Americký výzkum odhalil „abecedně znevýhodněné studenty“

Pro úspěch ve škole je klíčové ovládat dobře abecedu – anebo, jak ukázal nový výzkum, být v abecedě na tom správném místě.

Studenti, jejichž příjmení začínají písmeny z konce abecedy, mívají průměrně horší studijní výsledky. To není jen nějaký prchavý dojem z pohledu na žákovské knížky, ale výsledek analýzy třiceti milionů záznamů z USA. Výzkum vedli vědci z Michiganské univerzity, kteří tvrdí, že přišli i na příčinu.

Autoři studie ukázali, že za horší známky může nejrozšířenější program, který je systémem známkování ve Spojených státech, který se jmenuje Canvas – jeho českou obdobou je systém Bakaláři. Nižší hodnocení je totiž způsobené zkreslením postupného známkování a výchozím nastavením abecedního pořadí studentů v tomto systému, tvrdí vědci. Navíc se ukázalo, že „abecedně znevýhodnění studenti“ dostávají od svých vyučujících komentáře, které jsou výrazně negativnější a méně zdvořilé než šťastlivci, jejichž jména jsou v abecedě na začátku.

„Strávili jsme spoustu času přemýšlením o tom, jak zařídit, abychom měli spravedlivé a přesné známkování, proto mě tyto výsledky překvapily,“ uvedl spoluautor práce docent John Li. „Když jsme se detailně podívali na data, došlo nám, jak velký rozdíl je způsobený rozložením příjmení v abecedě,“ dodal.

Obrovské množství dat

Výzkumníci shromáždili dostupná historická data z jejich univerzity o všech programech, studentech a úkolech na platformě Canvas od podzimního semestru 2014 do letního semestru 2022. Data z Canvasu doplnili údaji z univerzitní databáze obsahující podrobné demografické informace o studentech.

Jde sice jen o data z jedné univerzity, přesto jsou výsledky podle autorů zobecnitelné nejen na jiné americké univerzity, ale zřejmě i na další pedagogické instituce, které využívají obdobné systémy, jako je Canvas. Tedy ty, založené na výchozím nastavení, v němž jsou studenti seřazení abecedně podle příjmení – což do nich vlastně řadí i staré papírové třídní knihy.

Výzkum odhalil jasný vzorec poklesu kvality hodnocení s tím, když hodnotitelé známkují víc úkolů. Podle spoluautorky práce Helen Wangové studenti, jejichž příjmení začínají na A, B, C, D nebo E, obdrželi o 0,3 bodu vyšší známku ze sta možných bodů než ve srovnání s tím, když byli hodnoceni náhodně. Stejně tak studenti s příjmeními na konci abecedy dostávali známku nižší o 0,3 bodu. Žák s příjmením na začátku abecedy by tedy jen díky pozici v abecedě získal rozdíl 0,6 bodu oproti tomu na konci.

Wangová našla ještě jeden důkaz, který její hypotézu potvrzuje. Některé skupiny žáků jsou řazené v systému opačně – je jich asi pět procent. A u nich ti s příjmeními začínajícími na A až E mají podobně horší výsledky, jako by měli ve standardním abecedním řazení žáci s příjmeními na V až Z.

Rozdíl 0,6 bodu se může zdát malý, ale takový rozdíl už podle autorů stačí na to, aby dokázal ovlivnit výsledné známky z předmětů studentů, kteří se narodili se „špatným příjmením“, a to u nich negativně ovlivňuje možnosti jejich budoucího profesního uplatnění.

Řešení je snadné

A kdo je reálným viníkem? „Tak trošku máme podezření, že jedním z hlavních faktorů, které tento efekt způsobují, je únava. Protože když na něčem pracujete delší dobu, unavíte se a pak začnete ztrácet pozornost a vaše kognitivní schopnosti klesají,“ vysvětlují autoři. Zjednodušeně řečeno: učitelé, kteří musí vyplňovat hodnocení svých žáků do tabulek, už jsou na konci tak unavení a otrávení, že se to projevuje na jejich výkonu.

Autoři přinesli i návrh řešení: ideální by podle nich bylo, aby systémy, jako je Canvas, neměly výchozí řazení studentů abecední, ale náhodné pro každé nové známkování.

Navrhují také, že by akademické instituce mohly najmout více hodnotitelů pro větší třídy, rozdělit pracovní zátěž mezi více lidí anebo je vyškolit, aby si byli vědomi své zaujatosti při známkování a zmírnili ji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 2 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...