Zapata má horší známky než Adams. Americký výzkum odhalil „abecedně znevýhodněné studenty“

Pro úspěch ve škole je klíčové ovládat dobře abecedu – anebo, jak ukázal nový výzkum, být v abecedě na tom správném místě.

Studenti, jejichž příjmení začínají písmeny z konce abecedy, mívají průměrně horší studijní výsledky. To není jen nějaký prchavý dojem z pohledu na žákovské knížky, ale výsledek analýzy třiceti milionů záznamů z USA. Výzkum vedli vědci z Michiganské univerzity, kteří tvrdí, že přišli i na příčinu.

Autoři studie ukázali, že za horší známky může nejrozšířenější program, který je systémem známkování ve Spojených státech, který se jmenuje Canvas – jeho českou obdobou je systém Bakaláři. Nižší hodnocení je totiž způsobené zkreslením postupného známkování a výchozím nastavením abecedního pořadí studentů v tomto systému, tvrdí vědci. Navíc se ukázalo, že „abecedně znevýhodnění studenti“ dostávají od svých vyučujících komentáře, které jsou výrazně negativnější a méně zdvořilé než šťastlivci, jejichž jména jsou v abecedě na začátku.

„Strávili jsme spoustu času přemýšlením o tom, jak zařídit, abychom měli spravedlivé a přesné známkování, proto mě tyto výsledky překvapily,“ uvedl spoluautor práce docent John Li. „Když jsme se detailně podívali na data, došlo nám, jak velký rozdíl je způsobený rozložením příjmení v abecedě,“ dodal.

Obrovské množství dat

Výzkumníci shromáždili dostupná historická data z jejich univerzity o všech programech, studentech a úkolech na platformě Canvas od podzimního semestru 2014 do letního semestru 2022. Data z Canvasu doplnili údaji z univerzitní databáze obsahující podrobné demografické informace o studentech.

Jde sice jen o data z jedné univerzity, přesto jsou výsledky podle autorů zobecnitelné nejen na jiné americké univerzity, ale zřejmě i na další pedagogické instituce, které využívají obdobné systémy, jako je Canvas. Tedy ty, založené na výchozím nastavení, v němž jsou studenti seřazení abecedně podle příjmení – což do nich vlastně řadí i staré papírové třídní knihy.

Výzkum odhalil jasný vzorec poklesu kvality hodnocení s tím, když hodnotitelé známkují víc úkolů. Podle spoluautorky práce Helen Wangové studenti, jejichž příjmení začínají na A, B, C, D nebo E, obdrželi o 0,3 bodu vyšší známku ze sta možných bodů než ve srovnání s tím, když byli hodnoceni náhodně. Stejně tak studenti s příjmeními na konci abecedy dostávali známku nižší o 0,3 bodu. Žák s příjmením na začátku abecedy by tedy jen díky pozici v abecedě získal rozdíl 0,6 bodu oproti tomu na konci.

Wangová našla ještě jeden důkaz, který její hypotézu potvrzuje. Některé skupiny žáků jsou řazené v systému opačně – je jich asi pět procent. A u nich ti s příjmeními začínajícími na A až E mají podobně horší výsledky, jako by měli ve standardním abecedním řazení žáci s příjmeními na V až Z.

Rozdíl 0,6 bodu se může zdát malý, ale takový rozdíl už podle autorů stačí na to, aby dokázal ovlivnit výsledné známky z předmětů studentů, kteří se narodili se „špatným příjmením“, a to u nich negativně ovlivňuje možnosti jejich budoucího profesního uplatnění.

Řešení je snadné

A kdo je reálným viníkem? „Tak trošku máme podezření, že jedním z hlavních faktorů, které tento efekt způsobují, je únava. Protože když na něčem pracujete delší dobu, unavíte se a pak začnete ztrácet pozornost a vaše kognitivní schopnosti klesají,“ vysvětlují autoři. Zjednodušeně řečeno: učitelé, kteří musí vyplňovat hodnocení svých žáků do tabulek, už jsou na konci tak unavení a otrávení, že se to projevuje na jejich výkonu.

Autoři přinesli i návrh řešení: ideální by podle nich bylo, aby systémy, jako je Canvas, neměly výchozí řazení studentů abecední, ale náhodné pro každé nové známkování.

Navrhují také, že by akademické instituce mohly najmout více hodnotitelů pro větší třídy, rozdělit pracovní zátěž mezi více lidí anebo je vyškolit, aby si byli vědomi své zaujatosti při známkování a zmírnili ji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 1 hhodinou

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 4 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026
Načítání...