Záhady i smysl molekulární elektrochemie představí vědci na konferenci Heyrovsky Discussion

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského pořádají v termínu 18.-22. 6. 2017 jubilejní 50. ročník mezinárodní konference s názvem Heyrovsky Discussion. Konference se koná v zámeckém hotelu Třešť, jejím tématem bude Molekulární elektrochemie v oboru organické, koordinační a organometalické chemie.

 V dnešní době zaměřené na „nano“vědu, nanomateriály a nanovrstvy jde molekulární elektrochemie ještě do daleko menších rozměrů, tedy až na úroveň struktury jednotlivých molekul, 3D-uspořádání atomů a tomu odpovídající rozmístění elektronů. A protože velká většina chemických reakcí je spojena s přenosem elektronu, elektrochemie je právě pro tento základní chemický výzkum nejvhodnější.

Nahrávám video

Pochopení základních principů chemických procesů a detailního poznání vztahu mezi strukturou a reaktivitou umožní cílenou syntézu nových generací účinných látek, nacházení zásadně nových řešení a dosažení jejich tolik žádaného a potřebného komerčního využití.

Konkrétním příkladem týkajících se jejich molekul jsou: vývoj katalyzátorů pro průmyslové organické syntézy, hledání nových specifických senzorů pro analýzu, studium molekul vykazující nelineární optické vlastnosti nebo hledání nových fotoaktivních látek do solárních článků.

Jak pomůže Heyrovského diskuze

Heyrovského diskuse vznikly těsně po smrti prof. Heyrovského jako pokračování jeho přístupu k badatelství. Byl známý tím, že se snažil být v neustálém kontaktu se svými kolegy a studenty, podporoval průběžná pracovní setkávání, kde bylo možné společně diskutovat a hledat další postup řešení i interpretaci získaných výsledků. Heyrovského diskuse mají od začátku formu menší, ale specializované mezinárodní konference o elektrochemii, která je každý rok zaměřená trochu jiným směrem. Jde o setkání cca 40-50 pozvaných účastníků z celého světa, to vše v neformální atmosféře.

V letošním roce bylo zvoleno interdisciplinární téma, kdy se mají možnost setkat elektrochemici pracující v široké oblasti chemie (od organické syntézy přes homogenní katalýzu až po analytickou chemii), kteří se na specializovaných kongresech nemají možnost potkat. A tak se zde sejdou vynikající elektrochemici spíše fyzikálně chemického zaměření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 41 mminutami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 2 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 5 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 5 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...