Záhadné vesmírné záření má nečekaný původ: Pochází z miniaturních diamantů

Astronomové už roky řeší vesmírnou záhadu: a sice původ a zdroj mikrovlnného záření, které pochází z různých míst Mléčné dráhy. Nová studie ukazuje, co by mohlo být zdrojem tohoto záření – hustá oblaka mikroskopických diamantů.

Odborný název pro tento fenomén je „anomální mikrovlnné emise“. Jedná se o signál, který přichází z některých vesmírných molekulárních mračen. Tento signál je pozorován od poloviny 90. let 20. století. Až donedávna byl ale naprostou záhadou.

Nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Astronomy naznačuje, že zdrojem těchto signálů jsou oblaka nanodiamantů u mladých hvězd, které jsou obklopené protoplanetárními disky, z nichž se za miliony let začnou tvořit planety.

Vesmír je plný diamantů

Nanodiamanty jsou přirozeně se vyskytující krystalizované kousky uhlíku o velikosti 0,75–1,1 nanometrů – jedná se tedy o miniaturní prach stokrát menší než zrnka písku. Tyto droboučké diamanty vznikají v protoplanetárních discích a nacházejí se dokonce i uvnitř meteoritů, které dopadají na Zemi.

Aby na tohle všechno přišli, analyzovali astronomové protoplanetární disky 14 mladých hvězd. Využili na to ty největší dostupné přístroje, které existují: jednak Green Bank Telescope ve Spojených státech a poté Telescope Compact Array v Austrálii. Ve třech zkoumaných hvězdách našli stopy po nanodiamantech s vodíkovými molekulami.

„Postupovali jsme jako Sherlock Holmes – eliminovali jsme všechny ostatní příčiny, takže teď můžeme zodpovědně říci, že nejlepším kandidátem na vznik mikrovlnného záření je přítomnost mikroskopických diamantů v okolí nově vzniklých hvězd,“ uvedla Jane Greavesová, která výzkum vedla. „Jedná se o první jasný objev anomálních mikrovlnných emisí pocházejících z protoplanetárních disků,“ doplnili vědci.

Astronomové spočítali, že na vzniku těchto nanodiamantů se podílí asi jedno až dvě procenta uhlíku, který je v těchto oblastech obsažený. Přestože jsou tyto diamanty tak drobné, jsou schopné vytvářet signál, jejž pak zachytáváme až na Zemi. Jsou totiž tak drobné, že jsou schopné se velice rychle otáčet – a právě tento pohyb způsobuje uvolňování radiace. 

Tento výzkum by mohl pomoci s poznáním toho, jak vesmír vypadal a fungoval v jeho raném období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 2 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 3 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 4 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025
Načítání...