Za tsunami po výbuchu sopky na Tonze může být sesun i obří erupce

Vlnu tsunami, která vznikla po sobotní erupci podmořské sopky na tichomořském souostroví Tonga, mohl způsobit buď masivní přesun hornin, nebo obrovská erupce pod hladinou. Uvedl to Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Podotkl, že pro vědce bude velmi zajímavé zkoumat, co tsunami zapříčinilo. Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla v sobotu brzy ráno středoevropského času.

„Čekáme na satelitní data, která by ukázala rozsah zasažení, k čemu přesně tam došlo. I když máme na oběžné dráze spoustu satelitů, tak to mnohdy chvilku trvá, řekněme pár desítek hodin,“ komentuje Brož dosavadní poznatky.

U některých dat podle něj bude záležet i na tom, jak tamní podmínky, sopečné mračno a hustý popel ze sopky ovlivnily viditelnost. „V neděli jsem viděl snímky, které používají radar. Na nich bylo možné zjistit, že valná většina ostrova, který tam od roku 2009 vznikal, zmizela. To ukazuje, že exploze byla schopna tu část sopky, která se dostala nad hladinu, zničit,“ popisuje vulkanolog.

Otázkou podle něj je, co se stalo pod mořskou hladinou. „Když se podíváte na mořské dno, tak je tam přes 25 kilometrů velká podmořská sopka, na jejímž vrcholku se nachází šest kilometrů široká sopečná kaldera. Je otázka, jestli během erupce nedošlo k částečnému sesunutí té obrovské hory. Anebo jestli nevybuchla větší část sopečné kaldery, která je schovaná pod mořskou hladinou. Pod vodu nevidíme, v budoucnu by bylo třeba poslat loď k prozkoumání oceánského dna,“ nastiňuje vědec.

Místo podle něj soptí dlouhodobě. „Bývají tam fáze, kdy je zvýšená aktivita, pak to na pár let utichne a zase se to rozjede. Vznikl tam jeden ostrůvek, pak druhý, načež se sloučily dohromady a vytvořily ostrov, který byl teď zničen tímto výbuchem,“ doplňuje Brož.

„Sopečná činnost, tato novější, začala už 21. prosince 2021. Akorát tam nedošlo k tak dramatické erupci, která by probublala až do českých sdělovacích prostředků. Vulkanolgové se na tu oblast dívali už pár týdnů a nikdo nečekal, že dojde k takto silné explozi, protože to se nedá předpovědět,“ vysvětluje.

8 minut
Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR o erupci sopky u souostroví Tonga
Zdroj: ČT24

Podmořské erupce

Z hlediska oboru podle něj současná erupce není neobvyklá. „Když se podíváte historicky, tak v roce 1991 bouchla Pinatubo (na Filipínách), obrovská sopka. Před tím (v roce 1980) bouchla Mount St. Helens (USA). Takové erupce se odehrávají, ale nejsou tak časté, že by k nim docházelo každý rok,“ líčí Brož.

Erupce vulkánu na souostroví Tonga podle dostupných informací způsobila značné škody. Následná tsunami zasáhla pobřeží Tongy, Fidži nebo Americké Samoy, ale i Japonska, Chile nebo Spojených států. Na mnoha místech způsobila lokální záplavy. V Peru se při nich utopili dva lidé.

Podmořské sopky, jak jejich pojmenování napovídá, se nacházejí pod hladinou oceánu a většinou také k její erupci dochází pod vodou.

Odhaduje se, že existuje asi milion podmořských sopek, které se stejně jako kontinentální sopky nacházejí v blízkosti zemských tektonických desek a v místech, kde vznikají. Tyto sopky nejenže do okolí uvolňují lávu, ale mohou také chrlit velké množství sopečného popela.

2 minuty
Události ČT: Následky erupce podmořské sopky u Tongy
Zdroj: ČT24

Podle skupiny Global Foundation for Ocean Exploration se přibližně „tři čtvrtiny veškeré sopečné činnosti na Zemi ve skutečnosti odehrávají pod vodou“. Jejím výsledkem jsou podmořské hory – jedná se o vrcholky, které vznikají na dně oceánu, ale nedosahují vodní hladiny.

Vulkanolog a vědecký novinář Robin George Andrews řekl televizi al-Džazíra, že podmořské sopky jako Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchují takovýmto explozivním způsobem přibližně jednou za tisíc let. „Trvá asi tisíc let, než se plně naplní, a my jsme se právě ocitli kolem bodu, kdy se uvolnilo to obrovské množství jejího magmatu velmi explozivním způsobem,“ konstatuje Andrews.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 10 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 12 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 13 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 17 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...