Vlnu tsunami, která vznikla po sobotní erupci podmořské sopky na tichomořském souostroví Tonga, mohl způsobit buď masivní přesun hornin, nebo obrovská erupce pod hladinou. Uvedl to Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Podotkl, že pro vědce bude velmi zajímavé zkoumat, co tsunami zapříčinilo. Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla v sobotu brzy ráno středoevropského času.
Za tsunami po výbuchu sopky na Tonze může být sesun i obří erupce
„Čekáme na satelitní data, která by ukázala rozsah zasažení, k čemu přesně tam došlo. I když máme na oběžné dráze spoustu satelitů, tak to mnohdy chvilku trvá, řekněme pár desítek hodin,“ komentuje Brož dosavadní poznatky.
U některých dat podle něj bude záležet i na tom, jak tamní podmínky, sopečné mračno a hustý popel ze sopky ovlivnily viditelnost. „V neděli jsem viděl snímky, které používají radar. Na nich bylo možné zjistit, že valná většina ostrova, který tam od roku 2009 vznikal, zmizela. To ukazuje, že exploze byla schopna tu část sopky, která se dostala nad hladinu, zničit,“ popisuje vulkanolog.
Otázkou podle něj je, co se stalo pod mořskou hladinou. „Když se podíváte na mořské dno, tak je tam přes 25 kilometrů velká podmořská sopka, na jejímž vrcholku se nachází šest kilometrů široká sopečná kaldera. Je otázka, jestli během erupce nedošlo k částečnému sesunutí té obrovské hory. Anebo jestli nevybuchla větší část sopečné kaldery, která je schovaná pod mořskou hladinou. Pod vodu nevidíme, v budoucnu by bylo třeba poslat loď k prozkoumání oceánského dna,“ nastiňuje vědec.
Místo podle něj soptí dlouhodobě. „Bývají tam fáze, kdy je zvýšená aktivita, pak to na pár let utichne a zase se to rozjede. Vznikl tam jeden ostrůvek, pak druhý, načež se sloučily dohromady a vytvořily ostrov, který byl teď zničen tímto výbuchem,“ doplňuje Brož.
„Sopečná činnost, tato novější, začala už 21. prosince 2021. Akorát tam nedošlo k tak dramatické erupci, která by probublala až do českých sdělovacích prostředků. Vulkanolgové se na tu oblast dívali už pár týdnů a nikdo nečekal, že dojde k takto silné explozi, protože to se nedá předpovědět,“ vysvětluje.
Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR o erupci sopky u souostroví Tonga (zdroj: ČT24)
Podmořské erupce
Z hlediska oboru podle něj současná erupce není neobvyklá. „Když se podíváte historicky, tak v roce 1991 bouchla Pinatubo (na Filipínách), obrovská sopka. Před tím (v roce 1980) bouchla Mount St. Helens (USA). Takové erupce se odehrávají, ale nejsou tak časté, že by k nim docházelo každý rok,“ líčí Brož.
Erupce vulkánu na souostroví Tonga podle dostupných informací způsobila značné škody. Následná tsunami zasáhla pobřeží Tongy, Fidži nebo Americké Samoy, ale i Japonska, Chile nebo Spojených států. Na mnoha místech způsobila lokální záplavy. V Peru se při nich utopili dva lidé.
Podmořské sopky, jak jejich pojmenování napovídá, se nacházejí pod hladinou oceánu a většinou také k její erupci dochází pod vodou.
Odhaduje se, že existuje asi milion podmořských sopek, které se stejně jako kontinentální sopky nacházejí v blízkosti zemských tektonických desek a v místech, kde vznikají. Tyto sopky nejenže do okolí uvolňují lávu, ale mohou také chrlit velké množství sopečného popela.
Události ČT: Následky erupce podmořské sopky u Tongy (zdroj: ČT24)
Podle skupiny Global Foundation for Ocean Exploration se přibližně „tři čtvrtiny veškeré sopečné činnosti na Zemi ve skutečnosti odehrávají pod vodou“. Jejím výsledkem jsou podmořské hory – jedná se o vrcholky, které vznikají na dně oceánu, ale nedosahují vodní hladiny.
Vulkanolog a vědecký novinář Robin George Andrews řekl televizi al-Džazíra, že podmořské sopky jako Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchují takovýmto explozivním způsobem přibližně jednou za tisíc let. „Trvá asi tisíc let, než se plně naplní, a my jsme se právě ocitli kolem bodu, kdy se uvolnilo to obrovské množství jejího magmatu velmi explozivním způsobem,“ konstatuje Andrews.