Za nadužívání elektronických zařízení dětmi mohou matky, říkají dvě studie

Na konci listopadu byly publikovány dvě vědecké práce na téma nadužívání elektronického obsahu dětmi. Obě hledaly příčinu toho, proč v současné době tolik dětí tráví nadměrné množství času před obrazovkami. Došly k závěru, že jedním z hlavních faktorů jsou matky. Čím delší dobu tráví u obrazovek ony, tím déle používají elektronická zařízení i jejich děti.

Sheri Madiganová z univerzity v Calgary vydala výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu JAMA. Zkoumala, jestli školáci v Kanadě splňují doporučení Světové zdravotnické organizace, které říká, že předškoláci by neměli trávit před obrazovkou déle než hodinu denně. Madiganová a její kolegové zjistili, že toto doporučení porušuje asi 80 procent dvouletých dětí a téměř 95 procent tříletých.

Současně tento výzkum našel korelaci mezi nadužíváním elektronických přístrojů dětmi a časem, který na podobných přístrojích stráví jejich matky. Čím déle strávily před obrazovkami matky, tím delší čas těmto zařízením věnovaly i děti.

Druhý výzkum se věnoval tomu, jak si děti vytvářejí návyky, které způsobují, že pak tráví tolik času u obrazovek. Práci vedla Edwina Yeungová z amerického Národního zdravotnického institutu. Její tým zkoumal data o 3895 dětech ve dvou skupinách: první tvořily děti ve věku mezi jedním a třemi roky, druhou osmileté děti.

Vědci analyzovali řadu faktorů, které mohou ovlivňovat délku doby strávené u obrazovky včetně počtu sourozenců, příjmu rodičů i jejich vzdělání. Jedním z faktorů bylo i to, kolik času stráví s obrazovkou matka dítěte. A právě ten se ukázal mít zdaleka největší dopad.

Studie se nezabývaly vlivem otců

Podle autorů obou výzkumů byly výsledky očekávané, protože právě matky mají největší vliv na děti a také jim věnují nejvíce času i energie. Kromě toho se ve studiích vůbec neobjevovala otázka vlivu otce na dobu strávenou před obrazovkou – profesorky Yeungová i Madiganová ale tvrdí, že v dalším výzkumu už se role otců i širší rodiny zohlední. 

Překvapivé byly také rozdíly mezi dvouletými a osmiletými dětmi. Ty mladší tráví u obrazovek více času než ty starší. Podle vědců v tom hraje velkou roli vstup dětí do školy, kdy přicházejí o většinu volného času, a nemohou tedy tolik času prožít s elektronickou zábavou.

Elektronická zařízení mohou vyvolat změny na mozku

O vlivu elektronických zařízení na děti se v poslední době diskutuje velmi často. Některé studie naznačují, že je problémem kvalita času prožitého s obrazovkou. To znamená, že nemusí ani tak vadit, že by děti trávily u obrazovek příliš času, ale spíše to, že ho tam tráví nekvalitně – tedy nad opakovanými činnostmi, které je ničím neobohacují.

Jiné výzkumy ale varují, že čas strávený nad obrazovkami je nebezpečný už z principu. Mění totiž strukturu dětského mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...