Nejsou to jen válečné konflikty nebo touha po lepším vzdělání či práci, co vede lidi k tomu, aby opouštěli své domovy a hledali nové v jiných zemích. Ukázal to dvouletý průzkum, který prováděl se svými kolegy odborník na sociální demografii Robert Stojanov. Mezi významné příčiny migrace patří i změna klimatu a špatné životní prostředí.
Stojanov a jeho kolegové vyzpovídali v letech 2015 a 2016 uprchlíky v Řecku, ve Vídni a v Turecku. Mezi jejich respondenty byli zejména lidé ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Íránu, Eritreje a Pákistánu. Výzkumníci se zajímali o to, jaké důvody je vedly k cestě do Evropy. Nejčastěji to bylo z obav o život a kvůli porušování jejich základních práv. Více než polovina ze zhruba tří stovek respondentů uvedla ale také to, že životní prostředí ve své zemi vnímá jako velmi špatné.
„Naznačuje to, že faktory související s životním prostředím mají v polovině případů určitý vliv na rozhodování o migraci,“ uvedl Stojanov v článku shrnujícím zjištěné výsledky. Příkladem je Sýrie, z níž do Evropy v letech 2015 a 2016 přišlo 700 000 uprchlíků z celkových 2,5 milionu. Výsledky Stojanov prezentoval na Letní škole migračních studií, kterou pořádá Mezinárodní organizace pro migraci a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Sýrii v letech 2007 až 2010 postihlo závažné sucho, které nejvíce pocítili zemědělci a obyvatelé venkova. Sucho způsobilo v první fázi vnitřní migraci, v níž podstatná část populace opustila své domovy a přestěhovala se na periferie měst. Tito lidé ale do Evropy nedorazili, o jejich přesunech se proto výzkumníci dozvídali zprostředkovaně od cizinců, s nimiž mluvili v Evropě a v Turecku.
„Z rozhovorů, které jsme vedli, vyplynulo, že respondenti velmi často považují sucho za jednu z příčin vnitřních konfliktů v Sýrii,“ uvedl Stojanov.
Lidé ze Sýrie, kteří přišli do Evropy v letech 2015 a 2016 a se kterými se Stojanov s kolegy setkal, emigrací už přímo nereagovali na následky sucha, ale spíše na pozdější konflikty. Přes 80 procent respondentů uvedlo, že za jejich rozhodnutím stála zejména obava o život a porušování jejich základních práv.
Ke zmírnění migračního proudu ho musíme pochopit
Zkoumání příčin migrace i toho, jak jsou provázané, je podle Stojanova nezbytné. „Pokud chceme migrační proud zmírnit, měli bychom se zaměřit na jeho skutečné příčiny,“ řekl. Dalšímu studiu těchto mechanismů se bude od září věnovat v Evropském univerzitním institutu ve Florencii.
Letní škola migračních studií bude pokračovat do soboty. Vystoupí na ní odborníci i lidé z praxe z Evropy, Jordánska, Ghany i USA. Mezi posluchači jsou studenti, lidé pracující s uprchlíky i ti, kteří mají s migrací svou vlastní osobní zkušenost. Akce se koná devátým rokem. Organizátoři doufají v to, že otevřená diskuse na téma, které je dnes vnímáno jako citlivé, pomůže zmírnit napětí a dá vyrůst odborníkům a třeba i zaměstnancům státní správy, kteří se budou umět na problém dívat nezaujatě.
