Za díru na ISS mohou Američané, tvrdí Rusko. Chtěli se údajně dřív vrátit domů

Nahrávám video

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), při němž na konci srpna trhlinou v plášti připojené kosmické lodi Sojuz unikal vzduch. Napsal to dnes ruský deník Kommersant. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde podle listu o tvrdý úder rusko-americké spolupráci ve vesmíru.

V noci na 30. srpna podle ruských odborníků z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině provrtané zevnitř. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň.

Diskutované podezření, že k poškození pláště kosmické lodi Sojuz došlo v ruském výrobním závodu Eněrgija, vyšetřování podle ruských médií neprokázalo. Kommersant ve středu naopak napsal, že podle hlavní ruské vyšetřovací verze otvor vyvrtali členové americké posádky.

Záměrným poškozením lodi měli chtít Američané vyvolat nutnost spěšného návratu na Zemi, a to kvůli onemocnění jednoho z nich. Kdyby Američan onemocněl, musel by se vrátit na Zemi poškozeným modulem Sojuz. Při evakuaci by poškozený modul shořel v atmosféře a na vyvrtaný otvor by se nepřišlo, uvedl Kommersant s odvoláním na úvahy ruských vyšetřovatelů. A navíc by podle pravidel, která jsou mezi ruskou a americkou stranou uzavřená, Američané museli platit novou kosmickou loď zaplatit - platí to, pokud by posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše.

Kdo byl nemocný?

O jaký zdravotní problém jde a kterého astronauta se choroba týká, Kommersant neuvádí. Posádku komplexu obíhajícího kolem Země teď tvoří Rusové Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev, Američané Ricky Arnold, Andrew Feustel a Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. Artěmjev, Feustel a Arnold mají 4. října misi v ISS ukončit.

Roskosmos si podle listu vyžádal v USA zdravotní dokumentaci amerických členů posádky, kterou ale nejspíš vzhledem k lékařskému tajemství nedostane. Ruští členové posádky ISS dostali pokyn, aby americké kolegy do ruských částí stanice nepouštěli, uvedl ruský deník.

Samo vedení Roskosmosu odmítlo informace o možné vině americké posádky komentovat. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin nicméně v úterý připustil, že ruští vyšetřovatelé věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru. Pokud se ruské podezření potvrdí, dostane se rusko-americká spolupráce ve vesmíru do problémů, konstatoval Kommersant s odvoláním na činitele Roskosmosu.

Co na to Američané?

Americká kosmická agentura NASA se zatím k těmto spekulacím oficiálně nevyjádřila. V rozhovoru pro stanici ABC ale poskytl své stanovisko současný velitel stanice Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

Podle něj astronauti na ISS neudělali nic špatného: „Jediné, co posádka udělala, bylo, že následovala bezpečnostní procedury, našla otvor a utěsnila ho. Tím jsme zajistili, že provoz vesmírné stanice bude pokračovat a že posádka zůstane na orbitě a bude pokračovat na ISS ve skvělé práci, kterou děláme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...