Za díru na ISS mohou Američané, tvrdí Rusko. Chtěli se údajně dřív vrátit domů

Nahrávám video

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), při němž na konci srpna trhlinou v plášti připojené kosmické lodi Sojuz unikal vzduch. Napsal to dnes ruský deník Kommersant. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde podle listu o tvrdý úder rusko-americké spolupráci ve vesmíru.

V noci na 30. srpna podle ruských odborníků z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině provrtané zevnitř. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň.

Diskutované podezření, že k poškození pláště kosmické lodi Sojuz došlo v ruském výrobním závodu Eněrgija, vyšetřování podle ruských médií neprokázalo. Kommersant ve středu naopak napsal, že podle hlavní ruské vyšetřovací verze otvor vyvrtali členové americké posádky.

Záměrným poškozením lodi měli chtít Američané vyvolat nutnost spěšného návratu na Zemi, a to kvůli onemocnění jednoho z nich. Kdyby Američan onemocněl, musel by se vrátit na Zemi poškozeným modulem Sojuz. Při evakuaci by poškozený modul shořel v atmosféře a na vyvrtaný otvor by se nepřišlo, uvedl Kommersant s odvoláním na úvahy ruských vyšetřovatelů. A navíc by podle pravidel, která jsou mezi ruskou a americkou stranou uzavřená, Američané museli platit novou kosmickou loď zaplatit - platí to, pokud by posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše.

Kdo byl nemocný?

O jaký zdravotní problém jde a kterého astronauta se choroba týká, Kommersant neuvádí. Posádku komplexu obíhajícího kolem Země teď tvoří Rusové Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev, Američané Ricky Arnold, Andrew Feustel a Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. Artěmjev, Feustel a Arnold mají 4. října misi v ISS ukončit.

Roskosmos si podle listu vyžádal v USA zdravotní dokumentaci amerických členů posádky, kterou ale nejspíš vzhledem k lékařskému tajemství nedostane. Ruští členové posádky ISS dostali pokyn, aby americké kolegy do ruských částí stanice nepouštěli, uvedl ruský deník.

Samo vedení Roskosmosu odmítlo informace o možné vině americké posádky komentovat. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin nicméně v úterý připustil, že ruští vyšetřovatelé věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru. Pokud se ruské podezření potvrdí, dostane se rusko-americká spolupráce ve vesmíru do problémů, konstatoval Kommersant s odvoláním na činitele Roskosmosu.

Co na to Američané?

Americká kosmická agentura NASA se zatím k těmto spekulacím oficiálně nevyjádřila. V rozhovoru pro stanici ABC ale poskytl své stanovisko současný velitel stanice Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

Podle něj astronauti na ISS neudělali nic špatného: „Jediné, co posádka udělala, bylo, že následovala bezpečnostní procedury, našla otvor a utěsnila ho. Tím jsme zajistili, že provoz vesmírné stanice bude pokračovat a že posádka zůstane na orbitě a bude pokračovat na ISS ve skvělé práci, kterou děláme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.