Za díru na ISS mohou Američané, tvrdí Rusko. Chtěli se údajně dřív vrátit domů

Nahrávám video
Události ČT: Další verze o díře na ISS
Zdroj: ČT24

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), při němž na konci srpna trhlinou v plášti připojené kosmické lodi Sojuz unikal vzduch. Napsal to dnes ruský deník Kommersant. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde podle listu o tvrdý úder rusko-americké spolupráci ve vesmíru.

V noci na 30. srpna podle ruských odborníků z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině provrtané zevnitř. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň.

Diskutované podezření, že k poškození pláště kosmické lodi Sojuz došlo v ruském výrobním závodu Eněrgija, vyšetřování podle ruských médií neprokázalo. Kommersant ve středu naopak napsal, že podle hlavní ruské vyšetřovací verze otvor vyvrtali členové americké posádky.

Záměrným poškozením lodi měli chtít Američané vyvolat nutnost spěšného návratu na Zemi, a to kvůli onemocnění jednoho z nich. Kdyby Američan onemocněl, musel by se vrátit na Zemi poškozeným modulem Sojuz. Při evakuaci by poškozený modul shořel v atmosféře a na vyvrtaný otvor by se nepřišlo, uvedl Kommersant s odvoláním na úvahy ruských vyšetřovatelů. A navíc by podle pravidel, která jsou mezi ruskou a americkou stranou uzavřená, Američané museli platit novou kosmickou loď zaplatit - platí to, pokud by posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše.

Kdo byl nemocný?

O jaký zdravotní problém jde a kterého astronauta se choroba týká, Kommersant neuvádí. Posádku komplexu obíhajícího kolem Země teď tvoří Rusové Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev, Američané Ricky Arnold, Andrew Feustel a Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. Artěmjev, Feustel a Arnold mají 4. října misi v ISS ukončit.

Roskosmos si podle listu vyžádal v USA zdravotní dokumentaci amerických členů posádky, kterou ale nejspíš vzhledem k lékařskému tajemství nedostane. Ruští členové posádky ISS dostali pokyn, aby americké kolegy do ruských částí stanice nepouštěli, uvedl ruský deník.

Samo vedení Roskosmosu odmítlo informace o možné vině americké posádky komentovat. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin nicméně v úterý připustil, že ruští vyšetřovatelé věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru. Pokud se ruské podezření potvrdí, dostane se rusko-americká spolupráce ve vesmíru do problémů, konstatoval Kommersant s odvoláním na činitele Roskosmosu.

Co na to Američané?

Americká kosmická agentura NASA se zatím k těmto spekulacím oficiálně nevyjádřila. V rozhovoru pro stanici ABC ale poskytl své stanovisko současný velitel stanice Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

Podle něj astronauti na ISS neudělali nic špatného: „Jediné, co posádka udělala, bylo, že následovala bezpečnostní procedury, našla otvor a utěsnila ho. Tím jsme zajistili, že provoz vesmírné stanice bude pokračovat a že posádka zůstane na orbitě a bude pokračovat na ISS ve skvělé práci, kterou děláme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 9 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 21 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...