Za díru na ISS mohou Američané, tvrdí Rusko. Chtěli se údajně dřív vrátit domů

Nahrávám video
Události ČT: Další verze o díře na ISS
Zdroj: ČT24

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), při němž na konci srpna trhlinou v plášti připojené kosmické lodi Sojuz unikal vzduch. Napsal to dnes ruský deník Kommersant. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde podle listu o tvrdý úder rusko-americké spolupráci ve vesmíru.

V noci na 30. srpna podle ruských odborníků z lodi unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině provrtané zevnitř. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň.

Diskutované podezření, že k poškození pláště kosmické lodi Sojuz došlo v ruském výrobním závodu Eněrgija, vyšetřování podle ruských médií neprokázalo. Kommersant ve středu naopak napsal, že podle hlavní ruské vyšetřovací verze otvor vyvrtali členové americké posádky.

Záměrným poškozením lodi měli chtít Američané vyvolat nutnost spěšného návratu na Zemi, a to kvůli onemocnění jednoho z nich. Kdyby Američan onemocněl, musel by se vrátit na Zemi poškozeným modulem Sojuz. Při evakuaci by poškozený modul shořel v atmosféře a na vyvrtaný otvor by se nepřišlo, uvedl Kommersant s odvoláním na úvahy ruských vyšetřovatelů. A navíc by podle pravidel, která jsou mezi ruskou a americkou stranou uzavřená, Američané museli platit novou kosmickou loď zaplatit - platí to, pokud by posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše.

Kdo byl nemocný?

O jaký zdravotní problém jde a kterého astronauta se choroba týká, Kommersant neuvádí. Posádku komplexu obíhajícího kolem Země teď tvoří Rusové Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev, Američané Ricky Arnold, Andrew Feustel a Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. Artěmjev, Feustel a Arnold mají 4. října misi v ISS ukončit.

Roskosmos si podle listu vyžádal v USA zdravotní dokumentaci amerických členů posádky, kterou ale nejspíš vzhledem k lékařskému tajemství nedostane. Ruští členové posádky ISS dostali pokyn, aby americké kolegy do ruských částí stanice nepouštěli, uvedl ruský deník.

Samo vedení Roskosmosu odmítlo informace o možné vině americké posádky komentovat. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin nicméně v úterý připustil, že ruští vyšetřovatelé věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi už ve vesmíru. Pokud se ruské podezření potvrdí, dostane se rusko-americká spolupráce ve vesmíru do problémů, konstatoval Kommersant s odvoláním na činitele Roskosmosu.

Co na to Američané?

Americká kosmická agentura NASA se zatím k těmto spekulacím oficiálně nevyjádřila. V rozhovoru pro stanici ABC ale poskytl své stanovisko současný velitel stanice Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

Podle něj astronauti na ISS neudělali nic špatného: „Jediné, co posádka udělala, bylo, že následovala bezpečnostní procedury, našla otvor a utěsnila ho. Tím jsme zajistili, že provoz vesmírné stanice bude pokračovat a že posádka zůstane na orbitě a bude pokračovat na ISS ve skvělé práci, kterou děláme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...