Výzkumné organizace mají dostat více peněz na rozvoj, shodla se vláda a vědci

Výzkumné organizace by měly v budoucnu dostat více peněz. Od roku 2021 by se částka na jejich dlouhodobý rozvoj, takzvaná institucionální podpora, v rozpočtu pro vědu a výzkum měla každoročně zvýšit o čtyři procenta. Memorandum ve čtvrtek podepsali zástupci vlády a vědců v Praze.

Signatáři memoranda jsou premiér Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR (AV) Eva Zažímalová a šéf České konference rektorů (ČKR) Petr Sklenička.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl, že instituce díky změně získají větší jistotu: „Je tam víc prostoru pro tvůrčí práci a méně nejistoty pro výzkumné organizace ve smyslu, že musí jenom soutěžit a papírovat.“

Pokud by postupný růst nedovolil stav státního rozpočtu, ukrojilo by se z účelové podpory výzkumu – tedy peněz, o které výzkumníci soutěží. Ze státního rozpočtu půjde nicméně příští rok na vědu, vývoj a inovace dosud rekordních 37 miliard korun a částka má růst i v dalších letech. 

Zažímalová si slibuje větší stabilitu

Zažímalová po podpisu memoranda řekla, že je příslibem stabilnějšího prostředí pro vědeckou práci. Akademie věd si podle jejích slov v současnosti musí zhruba 60 procent rozpočtu vysoutěžit v grantech.

„Nic proti soutěži, ale pokud to dělá podstatnou část rozpočtu, tak to ochromuje instituci v tom smyslu, že se ti nejlepší lidé neustále věnují administraci a psaní grantů či psaní zpráv za granty a na tu tvůrčí práci zbývá málo času,“ podotkla s tím, že u nejkvalitnějších institucí v zahraničí, například vědeckých ústavů Maxe Plancka v Německu, činí institucionální podpora 70 až 80 procent rozpočtu.

Akademie věd původně usilovala o pětiprocentní meziroční nárůst. „Kdyby k tomu došlo, tak bychom úrovně pětašedesáti až sedmdesáti procent, teď mluvím jen za Akademii věd, dosáhli za deset roků. Pokud to budou čtyři procenta, tak to bude za nějakých třináct až čtrnáct let.“

V textu memoranda je zmíněno také to, že se zástupci vědecké sféry mají podílet na rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce i spolupráce s podnikatelským sektorem, postupném zavádění systému hodnocení podle Metodiky M17+ či podpoře polytechnického vzdělání. Memorandum nahrazuje Prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu z roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 23 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...