Výzkumné organizace mají dostat více peněz na rozvoj, shodla se vláda a vědci

Výzkumné organizace by měly v budoucnu dostat více peněz. Od roku 2021 by se částka na jejich dlouhodobý rozvoj, takzvaná institucionální podpora, v rozpočtu pro vědu a výzkum měla každoročně zvýšit o čtyři procenta. Memorandum ve čtvrtek podepsali zástupci vlády a vědců v Praze.

Signatáři memoranda jsou premiér Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR (AV) Eva Zažímalová a šéf České konference rektorů (ČKR) Petr Sklenička.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl, že instituce díky změně získají větší jistotu: „Je tam víc prostoru pro tvůrčí práci a méně nejistoty pro výzkumné organizace ve smyslu, že musí jenom soutěžit a papírovat.“

Pokud by postupný růst nedovolil stav státního rozpočtu, ukrojilo by se z účelové podpory výzkumu – tedy peněz, o které výzkumníci soutěží. Ze státního rozpočtu půjde nicméně příští rok na vědu, vývoj a inovace dosud rekordních 37 miliard korun a částka má růst i v dalších letech. 

Zažímalová si slibuje větší stabilitu

Zažímalová po podpisu memoranda řekla, že je příslibem stabilnějšího prostředí pro vědeckou práci. Akademie věd si podle jejích slov v současnosti musí zhruba 60 procent rozpočtu vysoutěžit v grantech.

„Nic proti soutěži, ale pokud to dělá podstatnou část rozpočtu, tak to ochromuje instituci v tom smyslu, že se ti nejlepší lidé neustále věnují administraci a psaní grantů či psaní zpráv za granty a na tu tvůrčí práci zbývá málo času,“ podotkla s tím, že u nejkvalitnějších institucí v zahraničí, například vědeckých ústavů Maxe Plancka v Německu, činí institucionální podpora 70 až 80 procent rozpočtu.

Akademie věd původně usilovala o pětiprocentní meziroční nárůst. „Kdyby k tomu došlo, tak bychom úrovně pětašedesáti až sedmdesáti procent, teď mluvím jen za Akademii věd, dosáhli za deset roků. Pokud to budou čtyři procenta, tak to bude za nějakých třináct až čtrnáct let.“

V textu memoranda je zmíněno také to, že se zástupci vědecké sféry mají podílet na rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce i spolupráce s podnikatelským sektorem, postupném zavádění systému hodnocení podle Metodiky M17+ či podpoře polytechnického vzdělání. Memorandum nahrazuje Prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu z roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 6 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 9 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 11 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.