Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.

Podvodníky odhalil australský vědec Adrian Barnett, který analyzoval pomocí speciálně vyvinuté umělé inteligence (AI) údaje o 2,6 milionech studií o rakovině z let 1999–2024 – téměř jedna desetina z nich byla podvodná. Tento výzkum našel nápadnou podobnost více jak 250 tisíc studií s články, které byly už v minulosti stažené kvůli podezření na falšování.

„‚Papírny‘ jsou společnosti, které prodávají falešné nebo nekvalitní vědecké studie. Produkují ‚výzkum‘ v průmyslovém měřítku a naše zjištění naznačují, že tento problém v oblasti výzkumu rakoviny je mnohem větší, než si většina lidí uvědomuje,“ komentoval profesor Barnett. „Papírny“ podle něj prodávají autorství a celé hotové výzkumné práce a často používají recyklovaný text, nešikovné formulace nebo zfalšovaná data a obrázky. „S největší pravděpodobností se spoléhají na šablony, které se dají odhalit pomocí velkých jazykových modelů analyzujících vzorce v textech,“ doplnil vědec.

Barnett a jeho kolegové právě takový velký jazykový model vycvičili, pojmenovali ho BERT. Naučili ho rozpoznával jakési otisky prstů, které jsou typické pro podvodné vědecké texty. Když ho otestovali na materiálech, u nichž věděli, že jsou podvodné, byl BERT úspěšný na 91 procent případů.

„V podstatě jsme vytvořili vědecký spamový filtr,“ vysvětluje Barnett smysl svého výzkumu. „Stejně jako váš e-mailový systém dokáže rozpoznat nežádoucí zprávy, náš nástroj zase označuje články, které odpovídají stylu psaní a struktuře, které vidíme v odvolaných, podvodných pracích.“

Zjistil, že počet označených článků se za dvě desetiletí dramaticky zvýšil, z přibližně jednoho procenta na počátku jednadvacátého století na více než šestnáct procent v roce 2022. Tento problém se týká tisíců časopisů od významných vydavatelů, včetně titulů s velkým vlivem. Problém se podle studie nejvíce koncentruje v oblastech, jako je molekulární biologie rakoviny a laboratorní výzkum v rané fázi. U některých typů rakoviny, včetně rakoviny žaludku, jater, kostí a plic, je podíl podezřelých článků obzvláště vysoký.

Úspěch v praxi

Tři vědecké časopisy už začaly tento Barnettův nástroj využívat: používají ho přesně jako výše popsaný spam-filtr. Redaktoři tak nemusí trávit čas tím, že budou zbytečně analyzovat zcela zbytečné a nepřínosné práce.

Tým plánuje rozšířit tento nástroj i do dalších oblastí výzkumu a vylepšit ho, aby byl ještě přesnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 2 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 4 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 10 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 10 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...