Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.

Podvodníky odhalil australský vědec Adrian Barnett, který analyzoval pomocí speciálně vyvinuté umělé inteligence (AI) údaje o 2,6 milionech studií o rakovině z let 1999–2024 – téměř jedna desetina z nich byla podvodná. Tento výzkum našel nápadnou podobnost více jak 250 tisíc studií s články, které byly už v minulosti stažené kvůli podezření na falšování.

„‚Papírny‘ jsou společnosti, které prodávají falešné nebo nekvalitní vědecké studie. Produkují ‚výzkum‘ v průmyslovém měřítku a naše zjištění naznačují, že tento problém v oblasti výzkumu rakoviny je mnohem větší, než si většina lidí uvědomuje,“ komentoval profesor Barnett. „Papírny“ podle něj prodávají autorství a celé hotové výzkumné práce a často používají recyklovaný text, nešikovné formulace nebo zfalšovaná data a obrázky. „S největší pravděpodobností se spoléhají na šablony, které se dají odhalit pomocí velkých jazykových modelů analyzujících vzorce v textech,“ doplnil vědec.

Barnett a jeho kolegové právě takový velký jazykový model vycvičili, pojmenovali ho BERT. Naučili ho rozpoznával jakési otisky prstů, které jsou typické pro podvodné vědecké texty. Když ho otestovali na materiálech, u nichž věděli, že jsou podvodné, byl BERT úspěšný na 91 procent případů.

„V podstatě jsme vytvořili vědecký spamový filtr,“ vysvětluje Barnett smysl svého výzkumu. „Stejně jako váš e-mailový systém dokáže rozpoznat nežádoucí zprávy, náš nástroj zase označuje články, které odpovídají stylu psaní a struktuře, které vidíme v odvolaných, podvodných pracích.“

Zjistil, že počet označených článků se za dvě desetiletí dramaticky zvýšil, z přibližně jednoho procenta na počátku jednadvacátého století na více než šestnáct procent v roce 2022. Tento problém se týká tisíců časopisů od významných vydavatelů, včetně titulů s velkým vlivem. Problém se podle studie nejvíce koncentruje v oblastech, jako je molekulární biologie rakoviny a laboratorní výzkum v rané fázi. U některých typů rakoviny, včetně rakoviny žaludku, jater, kostí a plic, je podíl podezřelých článků obzvláště vysoký.

Úspěch v praxi

Tři vědecké časopisy už začaly tento Barnettův nástroj využívat: používají ho přesně jako výše popsaný spam-filtr. Redaktoři tak nemusí trávit čas tím, že budou zbytečně analyzovat zcela zbytečné a nepřínosné práce.

Tým plánuje rozšířit tento nástroj i do dalších oblastí výzkumu a vylepšit ho, aby byl ještě přesnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.