Vyšetřování našlo viníka nehody ruské rakety Sojuz. Mohl za ni vadný senzor

Ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos Sergej Krikalev oznámil výsledky vyšetřování nehody ruské rakety Sojuz–FG, k níž došlo 11. října. Viníkem je podle něj špatná funkce jednoho ze senzorů, které ručí za správné oddělení prvního a druhého stupně rakety, informovala agentura Interfax. Původně se přitom mluvilo o lidské chybě při montáži.

Podle televizní stanice Ren-TV už začaly práce, které mají zaručit, že se podobná situace nebude opakovat a že další lety s lidskou posádkou už budou zase bezpečné.  

Starší verze pravdy

Agentura Interfax přitom dříve informovala na základě svých zdrojů v ruském kosmickém průmyslu, že za chybu mohou nedostatky při práci, k nimž došlo v rámci montáže rakety na Bajkonuru. Za nejpravděpodobnější viníky tehdy označila experty společnosti Progress, která raketu vyrobila.

„Státní komise zjistila, že když specialisté z Progressu pracovali na montáži rakety, mohlo tam dojít k poškození senzorů na jedné straně rakety,“ uvedla agentura 18. října. Na „náhodné odchylky od dokumentace“ narazili podle ruské agentury kontroloři při studiu záznamů, které jsou při montáži povinni vést zaměstnanci kosmodromu. Chyby se prý nedopustili jen montéři, ale i pracovníci kontroly, která je na Bajkonuru trojí. 

Oficiální závěry vyšetřování ale nakonec ukázaly na závadný senzor, který je zodpovědný za správné oddělení prvního a druhého stupně rakety Sojuz. Proč senzor pracoval špatně a čím přesně zabránil standardnímu oddělení prvního a druhého stupně, zatím ruské úřady nezveřejnily.

Posádka havárii Sojuzu přežila

Posádka havarovaného Sojuzu složená z ruského kosmonauta Alexeje Ovčinina a Američana Nicka Haguea kritické chvíle ve zdraví přežila. O termínu jejich opakovaného startu zatím není nic bližšího známo, hovoří se o jaru 2019. 

Tato nehoda ale rozhodně nebyla první problém, Rusko se už zhruba sedm let potýká s vážnými poruchami kosmické techniky. Minulý týden byl ke dvěma letům vězení odsouzen řídicí pracovník závodu ve Voroněži, který údajně porušením technologických pravidel ohrozil úspěšnost startů ruských kosmických raket.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 15 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
včera v 14:26

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...