Vynálezy usnadňují život lidem s handicapem, přečtou za ně text nebo rozsvítí lampu

Nahrávám video
Události: Nové vynálezy pro handicapované
Zdroj: ČT24

Nové technologie mohou výrazně usnadnit život lidem s různými typy zdravotních postižení. Patří mezi ně například ovládání počítače čtením mozkových vln, takzvané hmatové knihy pro děti s poruchou zraku nebo kamera, která za nevidomého přečte text. I tyto vynálezy se nedávno představily na specializované konferenci INSPO.

Jedním z vynálezů, který může zkvalitnit život handicapovaných, je například speciální kamera. Lze ji připevnit na obrubu obyčejných brýlí a ona pak sama čte anebo rozpoznává obličeje.

„Umí si zapamatovat obličeje, barvy, umí si zapamatovat objeky a umí rozpoznávat například bankovky,“ popsal funkce zařízení Jan Cejthamr, manažer rozvoje obchodu společnosti OrCam.

Ovládání elektroniky myšlenkami

Lidem, kteří nemohou ovládat končetiny nebo hlas, má zase pomoci projekt BASIL. Ten vyvíjejí vědci Západočeské univerzity (ZČU) a jejich kolegové z Německa. Rozpoznává frekvence mozkových vln a umožňuje ovládat elektroniku myšlenkou.

„Lidský mozek je elektricky aktivní a jeho elektrická aktivita se dá změřit na povrchu hlavy. My elektrický signál potřebujeme z jednodušších nebo složitějších zařízení zpracovat, abychom zjistili například, jestli jste se na něco soustředili,“uvedl řešitel projektu Roman Mouček ze ZČU.

Počítač pak může třeba poznat, že se člověk soustředí na ikonu znamenající příkaz rozsvítit lampu.

Pro děti s vadou zraku je zase určená takzvaná hmatová kniha. Příběhy v ní doplňují vystouplé reliéfy. Je možné si k ní stáhnout i celé 3D modely a ty si pak vytisknout na 3D tiskárně. „Pokud jim někdo tu knížku přečte, tak si daleko lépe mohou představit, co se v ní děje, jaké se tam vyskytují postavy,“ uvedla její autorka Markéta Vítková.

Nové vynálezy pro lidi s postižením každoročně představuje konference INSPO. Cílem je přiblížit tyto technologie jejich potenciálním uživatelům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 57 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...