Vrtulníček Ingenuity měl při šestém letu na Marsu problémy

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA měl při svém šestém letu na Marsu, který se uskutečnil už 22. května, technické problémy, ale bezpečně přistál. Na svém webu o tom teprve nyní informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné program robotického vozítka Perseverance včetně testování Ingenuity.

Podle předem oznámeného plánu měla helikoptéra při dalším letu opět vystoupat do desetimetrové výšky a překonat celkově vzdálenost kolem 215 až 220 metrů. Měla při tom dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu, nad zemí setrvat kolem 140 vteřin a také poprvé přistát na místě, které si stroj dopředu „neprohlédl“ při svých předchozích letech.

Telemetrické údaje o šesté letové demonstraci schopností Ingenuity podle sdělení JPL ukazují, že první 150metrový úsek vytyčené trasy probíhal bez problémů. Teprve až v samém závěru se něco stalo. Vrtulník začal přidávat rychlost a opakovaně se nakláněl dopředu a dozadu, což pokračovalo po zbytek letu. Před bezpečným dosednutím se stroj houpal a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie. Přes uvedené potíže helikoptéra přistála jen pět metrů od určeného místa.

Podle JPL šestý let nakonec skončil bezpečným přistáním díky tomu, že řada subsystémů dobře reagovala na zvýšené požadavky k udržení stroje v letu. „Ve velmi reálném smyslu Ingenuity tuto situaci zvládl a zatímco let odhalil zranitelnost v systému načasování, kterou nyní bude třeba řešit, několika způsoby i potvrdil kvalitu systému,“ poznamenala laboratoř.

„I když jsme záměrně neplánovali takový zátěžový let, NASA má nyní data zkoumající krajní meze výkonu vrtulníku. V nadcházející době budou pečlivě analyzována, čímž se rozšíří rozsah našich znalostí o létajících vrtulnících na Marsu,“ dodala JPL.

Cíl: průzkum Marsu

Helikoptéra Ingenuity o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Tým mise Ingenuity původně počítal s tím, že testy potrvají jen 30 dní, nicméně koncem dubna už po třech úspěšných letech se rozhodl přidat dalších nejméně 30 dní. Úspěšné pak byly i čtvrtý a pátý let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 37 mminutami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 44 mminutami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 2 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 3 hhodinami

Evropský pohled