Vodíková puma je opakem atomové. V ničivosti ji mnohokrát překoná, dokázala Car-bomba

Na naší planetě neexistuje žádná zbraň silnější než vodíková bomba. Nyní oznámila její vlastnictví i Severní Korea.

KLDR o víkendu oznámila, že provedla svůj druhý test vodíkové bomby. Tato zbraň je mnohem ničivější než klasická atomová bomba. 

Nahrávám video
Vodíková bomba
Zdroj: ČT24

Začalo to ruským úspěchem

První vodíkovou bombu shodil bombardér na střelnici v Semipalatinsku v Kazachstánu 12. srpna 1953. Jmenovala se RDS-6s („Slojka“). Nejednalo se o čistě vodíkovou bombu, neboť většina uvolněné energie pocházela ze štěpení uranu, i když z 80 procent ovlivněného fúzní reakcí. Byla však třicetkrát účinnější než bomba atomová.

Oficiální prameny uvádějí, že ji sestrojili odborníci pod vedením Julije Charitona a Andreje Sacharova, nicméně duchovním otcem byl Sacharov.

Když to spatříte na vlastní oči, něco se ve vás zlomí. Když vidíte spálené ptáky na sežehlé stepi, domy rozmetané tlakovou vlnou jako domečky z karet, když cítíte pach rozvalin a roztaveného skla, hned se vám vybaví válka. To všechno vás hluboce zasáhne. V takovém okamžiku není možné vyhnout se pocitu osobní zodpovědnosti.
Andrej Sacharov
sovětský jaderný fyzik

Sovětský svaz se díky tomu poprvé vyšvihl ve zbrojním souboji před Spojené státy. Získal zbraň, kterou do té doby USA nebyly schopny vyrobit.

Přitom samotná myšlenka vzniku vodíkové bomby vycházela spíše ze zoufalství a technologické nedostatečnosti. Sovětům totiž chyběly strategické bombardéry, které by mohly nosit atomové bomby nad vzdálené Spojené státy. Bojové rakety, které vyvíjely moskevské konstrukční kanceláře, zase nebyly dostatečně přesné. Nezbylo jim tedy nic jiného než stavět bomby s ohromně devastujícím účinkem. 

Vodíková a atomová bomba, srovnání
Zdroj: ČT24

Jak funguje vodíková bomba

Princip vodíkové (neboli termonukleární) bomby je založen na slučování jader izotopů vodíku. Funguje tak, že klasický atomový výbuch vytvoří počáteční teplotu několika milionů stupňů Celsia, která rozběhne jadernou fúzi.

Klasická atomová bomba je na rozdíl od vodíkové bomby založena na principu štěpení jader atomů. Vodíková bomba je mocnější než jaderná bomba, ale je těžší ji vyrobit. Druhem vodíkové bomby je neutronová bomba, u které je omezen destruktivní účinek a naopak posíleno vyzařování různých druhů záření. Sama má sice stále silné tepelné a tlakové účinky, jejím hlavním cílem jsou živé organismy. Ideální pro ni je, aby ničila jen živé tvory, ale infrastrukturu příliš nepoškodí - což se tak úplně nedá zatím splnit.

K vodíkové bombě vedla touha poznávat vesmír

  • Pojmenování vychází ze dvou slavných předmětů ruských dějin:
  • Car puška je mamutí dělo vyrobené roku 1586 v Moskvě Rusem Andrejem Čechovem pro cara Fjodora.
  • Car kolokol je obrovský zvon vystavený v Moskevském kremlu. Váží 201,924 tun a měří 6,14 m na výšku a 6,6 m v průměru.
  •  

S myšlenkou, že při slučování lehkých jader se uvolňuje více energie než při štěpení jader těžkých, přišli němečtí fyzikové Hans Bethe a Carl von Weizsäcker krátce před vypuknutím druhé světové války. Pokoušeli se tehdy vysvětlit, odkud bere Slunce svoji energii. Myšlenka bomby, která by k zahřátí syntézní směsi využila jaderného výbuchu, se pak zrodila během války v hlavě maďarského fyzika žijícího v USA Edwarda Tellera. 

Vodíkovou bombu testovalo v minulosti pouze pět jaderných mocností: USA, Sovětský svaz, Británie, Čína a Francie. Severní Korea loni v lednu oznámila, že provedla svou první zkoušku údajně miniaturizované vodíkové pumy a nyní ohlásila druhý test vodíkové bomby. Pravděpodobně je tak šestou zemí, která vodíkovou bombu vyzkoušela.

Car bomba: nejsilnější zbraň v dějinách

  • Nejsilnější americká vodíková bomba Bravo z roku 1954 měla pro srovnání sílu 15 000 kilotun TNT. Americké atomové bomby svržené na japonská města Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 měly sílu 13 a 20 kilotun TNT. Zatím nejsilnější severokorejský test z loňského září měl podle odhadů sílu 20 až 30 kilotun TNT.

Nejsilnější vodíkovou bombu, která byla i nejsilnější zbraní vůbec, vyzkoušeli Sověti v roce 1961. Sovětská vodíková Car-bomba měla sílu asi 50 tisíc až 58 tisíc kilotun TNT. Nikdo v Kremlu však nepočítal s tím, že by poslal proti USA a západní Evropě letadla s těmito superzbraněmi. Chruščov to považoval pouze za propagandistický klacek, kterým mohl západnímu bloku hrozit.

„Vznikla na osobní přání Nikity Chruščova, který úkol zadal právě Andreji Sacharovovi. Její válec vážil 27 tun, měl délku 8 metrů a průměr 2 metry. Byla tak obří, že do letadla se nevešla, polovina vyčnívala ven. Bombardér odstartoval ráno 30. října 1961. Ve výšce 10,5 kilometru nad atomovou střelnicí v souostroví Nová Země v Severním ledovém oceánu bombu odhodil, “ uvádí Karel Pacner v knize Géniové XX. století.

„Padák, na kterém se snášela k zemi, její pád zbrzdil, takže letadlu umožnil, aby se dostalo do poměrně bezpečné vzdálenosti, nicméně závan exploze posádka pocítila. Kdyby byla zbraň silnější, zničila by i bombardér,“ dodává Pacner. 

Puma vybuchla ve výšce 4,5 kilometru. „V mracích pod letadlem se rozzářil nevídaný blesk,“ vzpomínal nejmenovaný člen posádky. „Moře světla se šířilo až pod poklop a dokonce i mraky začaly zářit a staly se průhlednými. V tu chvíli se naše letadlo vynořilo z mraků a zdola, z obrovské mezery mezi mraky, se vynořila jasně oranžová koule připomínající Jupiter. Pomalu a potichu se plížila nahoru, pak prorazila tlustou vrstvu mraků a stále rostla. Zdálo se, že vycucává celou Zemi. Podívaná to byla fantastická, neskutečná, nadpřirozená.“

Novaja Zemjla: místo, kde byla odpálena Car-bomba:

Jasný záblesk viděli lidé vzdálení tisíc kilometrů, a to bez ohledu na zatažené nebe. Ohnivá koule horká miliony stupňů se nafoukla do průměru devíti kilometrů. Její spodní část zasáhla zemský povrch a vyvolala zemětřesení o síle přes 5 stupňů Richterovy stupnice – to ničí drobné stavby, zatímco větší, pokud jsou dobře zabezpečené, jenom poškodí.

Tlaková vlna srovnala se zemí všechny budovy v okruhu 40 kilometrů, přístroje ji zaznamenaly ještě při třetím oběhu okolo Země. Okenní tabulky rozbila ve městech a vesnicích vzdálených 900 kilometrů. Takřka na hodinu byla přerušena rádiová komunikace. Záření mohlo lidem způsobit popáleniny třetího stupně do vzdálenosti sto kilometrů. Jeho světlo pozorovali na většině severní polokoule.

Model Car-bomby
Zdroj: Wikimedia Commons

Atomový hřib vyrostl do průměru 40 kilometrů a dosáhl výšky 60 kilometrů. Kdyby tato bomba minula cíl o pár kilometrů, útočníkovi by to nevadilo, protože by zničila obydlenou oblast o průměru 280 kilometrů. Jednalo se o nejčistší termonukleární výbuch, neboť 97 procent uvolněné energie pocházelo z fúzní reakce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...