Vlna veder přinesla do Česka medúzy. Jsou už i v Praze

Když se řekne medúza, tak si většina lidí představí moře. Existují ale také sladkovodní medúzy – a když jim přeje počasí, mohou se objevit i v Česku. Ideální jsou pro ně vysoké teploty, takže se jim teď daří, Jílové u Prahy nevyjímaje.

Medúzy se podle biologů začaly v českých zemích poprvé objevovat asi před sto lety. První potvrzený výskyt pochází z roku 1930, kdy byly pozorovány na jezu v Libčicích nad Vltavou. O dva roky později už ji biologové našli přímo uprostřed Prahy - na pilířích holešovického železničního mostu. Teprve později se ukázalo, že se dostaly také na jiná místa v republice.

Tyto nálezy umožnily vědcům medúzky dobře popsat – víme tak o jejich fascinujícím životním cyklu dost, abychom pochopili, jak mohou přežívat v nepůvodním prostředí českých řek, rybníků nebo zatopených lomů.

Kde se vzaly v Česku medúzy?

Sladkovodní medúzy pocházejí z Asie, konkrétně z její jihovýchodní části. Jedná se o druh, kterému biologové říkají medúzka sladkovodní. Vědci je úplně poprvé ale nepozorovali v jejich rodné Číně, ale ve Velké Británii.

„Objevení medúzky sladkovodní pro vědu je známý příběh: William Sowerby, tajemník Královské botanické společnosti, ji roku 1880 pozoroval v nádržích slavné londýnské botanické zahrady Kew Gardens, v nichž se pěstoval obří jihoamerický leknín viktorie královská,“ popisuje biolog Adam Petrusek.

V přírodě ji vědci našli až o pětadvacet let později, v řece Jang-c'-ťiang, do té doby věřili, že medúzky pocházejí z Jižní Ameriky. Rozšířily se hlavně pomocí člověka, možné ale také je, že je na velké vzdálenosti přenášejí migrující sladkovodní ptáci. Jak je to možné?

Medúzky patří mezi žahavce, kteří střídají různá vývojová stádia. Člověk je nejlépe zná ve stadiu medúzy, kdy se jako rosolovité průsvitné talířky vznášejí u hladiny. Mohou ale existovat také ve stadiu polypa, kdy žijí přisedlí u dna rybníků a řek. A právě v této podobě žijí v naší přírodě už bezmála sto let, většinou se z ní vůbec nemění. Nejsou ani schopní pohlavního rozmnožování, množí se jen nepohlavně. Zajímavé je, že všechny medúzky, které byly ve Vltavě pozorovány, jsou samci.

Když se voda ohřeje nad dvacet stupňů a dlouhodobě na této teplotě vydrží, „vykvetou“ na polypech maličké medúzy - když vyrostou, mohou měřit až 2,5 centimetru. Nesnáší ale teploty pod deset stupňů, při nich už hynou.

Může ublížit člověku?

Jedná se sice o dravého invazivního tvora, který u nás nemá přirozené nepřátele, ale podle biologů nepředstavují zatím pro českou přírodu žádné riziko.

Tito tvorové jsou žahaví, stejně jako mořské medúzy, ale mnohem méně silně. Lidskou kůží jejich žahavé buňky neproniknou, přesto člověka ohrozit mohou. Adam Petrusek v článku v odborném časopise Živa varuje: „Líbat je ale není radno: při jedné z našich výprav za těmito tvory se stalo, že kolega potápěč proplouvající jejich hejnem byl požahán na rtu…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 2 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 3 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 6 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 6 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
včera v 11:30

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
včera v 10:39

Jak předpovídá počasí AI? Na deset dní dopředu a přesněji

Spolehlivou odpověď na otázku, jaké bude počasí, mají meteorologové na čtyři až sedm dní dopředu. Umělá inteligence ale vidí dál, až na hranici deseti dnů. Podle prvních zpráv jsou výsledky AI v mnoha ohledech lepší než předpovědi klasických modelů. Potvrzují to i nejnovější verze od Microsoftu nebo Googlu, jejichž umělé inteligence dokážou předpovídat přesněji i extrémy počasí.
včera v 07:20

Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.
26. 5. 2025
Načítání...