Virus HIV už téměř nezkracuje život, dokládají údaje z nové studie

Délka života HIV pozitivních se prodloužila díky lékům v průměru o deset let. Léčba blokuje rozmnožování viru a umožňuje obnovu poškozeného imunitního systému.

Délka života HIV pozitivních dospělých osob se v USA a v Evropě prodloužila v průměru o deset let, především díky větší účinnosti nových léků proti AIDS používaných v takzvané antiretrovirové terapii. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Podle vedoucího výzkumu na britské univerzitě v Bristolu Adama Trickeyho je zlepšení léčby dáno pravděpodobně tím, že se v ní kombinují léky s menším množstvím nežádoucích vedlejších účinků. Pestřejší je také výběr látek proti virům, které jsou vůči lékům vysoce odolné. V neposlední řadě se také všeobecně rozšířilo mezi pacienty správné dodržování léčebných postupů.

Nahrávám video

Antiretrovirová terapie se poprvé rozšířila v polovině devadesátých let. Zahrnuje kombinaci tří nebo více léčiv, které blokují rozmnožování viru HIV. Tím se umožňuje obnova poškozeného imunitního systému způsobeného virem HIV a také se tím zabraňuje dalšímu šíření nemoci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby se tento léčebný postup zaváděl co nejdříve poté, co lékaři diagnostikují u pacienta, že je nakažen virem HIV.

HIV už nezkracuje život

Nynější analýza vychází z průzkumu vývoje léčby nemocných v Evropě a Severní Americe, který zahrnoval 88 504 osob nakažených virem HIV, jež zahájily antiretrovirovou terapii v letech 1996 až 2010.

V důsledku nasazování účinnějších léků se mezi roky 1996 a 2013 prodloužila průměrná délka života 20leté osoby nakažené virem o devět let u žen a o deset let u mužů.

Zároveň se tak předpokládá, že očekávaná délka života 20leté osoby, která zahájila antiretrovirovou terapii bez negativní reakce organismu po roce 2008, se přiblíží očekávané délce života běžné populace, tedy 78 letům, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 16 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...