Virus HIV už téměř nezkracuje život, dokládají údaje z nové studie

Délka života HIV pozitivních se prodloužila díky lékům v průměru o deset let. Léčba blokuje rozmnožování viru a umožňuje obnovu poškozeného imunitního systému.

Délka života HIV pozitivních dospělých osob se v USA a v Evropě prodloužila v průměru o deset let, především díky větší účinnosti nových léků proti AIDS používaných v takzvané antiretrovirové terapii. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Podle vedoucího výzkumu na britské univerzitě v Bristolu Adama Trickeyho je zlepšení léčby dáno pravděpodobně tím, že se v ní kombinují léky s menším množstvím nežádoucích vedlejších účinků. Pestřejší je také výběr látek proti virům, které jsou vůči lékům vysoce odolné. V neposlední řadě se také všeobecně rozšířilo mezi pacienty správné dodržování léčebných postupů.

Nahrávám video

Antiretrovirová terapie se poprvé rozšířila v polovině devadesátých let. Zahrnuje kombinaci tří nebo více léčiv, které blokují rozmnožování viru HIV. Tím se umožňuje obnova poškozeného imunitního systému způsobeného virem HIV a také se tím zabraňuje dalšímu šíření nemoci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby se tento léčebný postup zaváděl co nejdříve poté, co lékaři diagnostikují u pacienta, že je nakažen virem HIV.

HIV už nezkracuje život

Nynější analýza vychází z průzkumu vývoje léčby nemocných v Evropě a Severní Americe, který zahrnoval 88 504 osob nakažených virem HIV, jež zahájily antiretrovirovou terapii v letech 1996 až 2010.

V důsledku nasazování účinnějších léků se mezi roky 1996 a 2013 prodloužila průměrná délka života 20leté osoby nakažené virem o devět let u žen a o deset let u mužů.

Zároveň se tak předpokládá, že očekávaná délka života 20leté osoby, která zahájila antiretrovirovou terapii bez negativní reakce organismu po roce 2008, se přiblíží očekávané délce života běžné populace, tedy 78 letům, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 8 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 11 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 14 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.