Virus HIV už téměř nezkracuje život, dokládají údaje z nové studie

Délka života HIV pozitivních se prodloužila díky lékům v průměru o deset let. Léčba blokuje rozmnožování viru a umožňuje obnovu poškozeného imunitního systému.

Délka života HIV pozitivních dospělých osob se v USA a v Evropě prodloužila v průměru o deset let, především díky větší účinnosti nových léků proti AIDS používaných v takzvané antiretrovirové terapii. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Podle vedoucího výzkumu na britské univerzitě v Bristolu Adama Trickeyho je zlepšení léčby dáno pravděpodobně tím, že se v ní kombinují léky s menším množstvím nežádoucích vedlejších účinků. Pestřejší je také výběr látek proti virům, které jsou vůči lékům vysoce odolné. V neposlední řadě se také všeobecně rozšířilo mezi pacienty správné dodržování léčebných postupů.

Nahrávám video
Profesor Holý, reportáž
Zdroj: ČT24

Antiretrovirová terapie se poprvé rozšířila v polovině devadesátých let. Zahrnuje kombinaci tří nebo více léčiv, které blokují rozmnožování viru HIV. Tím se umožňuje obnova poškozeného imunitního systému způsobeného virem HIV a také se tím zabraňuje dalšímu šíření nemoci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby se tento léčebný postup zaváděl co nejdříve poté, co lékaři diagnostikují u pacienta, že je nakažen virem HIV.

HIV už nezkracuje život

Nynější analýza vychází z průzkumu vývoje léčby nemocných v Evropě a Severní Americe, který zahrnoval 88 504 osob nakažených virem HIV, jež zahájily antiretrovirovou terapii v letech 1996 až 2010.

V důsledku nasazování účinnějších léků se mezi roky 1996 a 2013 prodloužila průměrná délka života 20leté osoby nakažené virem o devět let u žen a o deset let u mužů.

Zároveň se tak předpokládá, že očekávaná délka života 20leté osoby, která zahájila antiretrovirovou terapii bez negativní reakce organismu po roce 2008, se přiblíží očekávané délce života běžné populace, tedy 78 letům, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...