Virus HIV už téměř nezkracuje život, dokládají údaje z nové studie

Délka života HIV pozitivních se prodloužila díky lékům v průměru o deset let. Léčba blokuje rozmnožování viru a umožňuje obnovu poškozeného imunitního systému.

Délka života HIV pozitivních dospělých osob se v USA a v Evropě prodloužila v průměru o deset let, především díky větší účinnosti nových léků proti AIDS používaných v takzvané antiretrovirové terapii. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Podle vedoucího výzkumu na britské univerzitě v Bristolu Adama Trickeyho je zlepšení léčby dáno pravděpodobně tím, že se v ní kombinují léky s menším množstvím nežádoucích vedlejších účinků. Pestřejší je také výběr látek proti virům, které jsou vůči lékům vysoce odolné. V neposlední řadě se také všeobecně rozšířilo mezi pacienty správné dodržování léčebných postupů.

2 minuty
Profesor Holý, reportáž
Zdroj: ČT24

Antiretrovirová terapie se poprvé rozšířila v polovině devadesátých let. Zahrnuje kombinaci tří nebo více léčiv, které blokují rozmnožování viru HIV. Tím se umožňuje obnova poškozeného imunitního systému způsobeného virem HIV a také se tím zabraňuje dalšímu šíření nemoci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby se tento léčebný postup zaváděl co nejdříve poté, co lékaři diagnostikují u pacienta, že je nakažen virem HIV.

HIV už nezkracuje život

Nynější analýza vychází z průzkumu vývoje léčby nemocných v Evropě a Severní Americe, který zahrnoval 88 504 osob nakažených virem HIV, jež zahájily antiretrovirovou terapii v letech 1996 až 2010.

V důsledku nasazování účinnějších léků se mezi roky 1996 a 2013 prodloužila průměrná délka života 20leté osoby nakažené virem o devět let u žen a o deset let u mužů.

Zároveň se tak předpokládá, že očekávaná délka života 20leté osoby, která zahájila antiretrovirovou terapii bez negativní reakce organismu po roce 2008, se přiblíží očekávané délce života běžné populace, tedy 78 letům, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...