Go, šachy, poker – a nyní také Rubikova kostka. Her, v nichž lidé na stroje vůbec nestačí, rychle přibývá.
Do Guinnessovy knihy se na začátku března zapsal nový rekord: nejrychleji složená Rubikova kostka. Už dávno ho ale nedrží člověk:
Novým rekordmanem se stal robot jménem Sub 1 Reloaded, jemuž trvalo složení kostky pouhých 0,637 sekundy. Překonal tak předchozí rekord z ledna 2016, který vytvořila starší verze téhož stroje – té trval tento úkol 0,887 sekundy. Lidé takové rychlosti již dlouho nestačí; lidský rekord drží Lucas Etter, který roku 2015 poskládal kostku za 4,904 sekundy – tehdy mu bylo pouhých 14 let:
Robot je, na rozdíl od člověka, specializován pouze pro tento účel. Má šest mechanických končetin, soustavu kamer a jedinečný algoritmus založený na metodě „strojového učení“. Jak to celé funguje? Robot potřebuje pohled na krychli ze dvou stran – z něj si složí komplexní přehled o rozložení barevných ploch na celém objektu. Pomocí zvláštního algoritmu pak spočítá ideální tahy pro co nejrychlejší složení kostky. Samotné pohyby pak provede systém AURIX, jenž je vybaven šesti rameny. Každé z nich umí provést 21 pohybů a je zodpovědné vždy za jednu ze stran kostky.
- Rubikovu kostku vynalezl v roce 1974 maďarský sochař a architekt Ernő Rubik. Mechanický hlavolam se stal hitem přelomu 70. a 80. let 20. století, kdy byl vyráběn v milionových sériích. Nejběžnější typ kostky 3×3×3 má tři vrstvy a vypadá, jako kdyby byla složena z 27 menších kostiček. Ve skutečnosti je složena z 26 dílů – 8 rohů, 12 hran a 6 středů.
Robot rekordní pokus provedl už v roce 2016, schválení rekordu ale trvalo výrazně déle než samotné složení hlavolamu.
Jak složit Rubikovu kostku?
Jak dát nejrychleji dohromady Rubikovu kostku? Ač je možné mít kostku v miliardách možných pozic, je třeba nejvíce 20 pohybů, aby se složila barva k barvě na každé její straně. S výsledkem přišel roku 2010 mezinárodní tým vědců, kteří k výpočtu využili systém společnosti Google.
„Nyní víme s určitostí, že magické číslo je 20,“ uvedl profesor z univerzity v Kentu Morley Davidson. Výsledky výzkumu uvádějí, že existuje více než 100 tisíc výchozích situací ze 43 miliard možných, které jsou řešitelné 20 tahy. Většina úspěšných řešení se může udát v 15 až 19 tazích.
Až do roku 1995 se výzkumníci domnívali, že stačí pouze 18 pohybů. S tím, že je toto číslo příliš nízké a na složení všech variant nestačí, přišel již matematik Michael Reid. Podle profesora Davidsona šlo však o nepodložený dohad. Až nyní si jsou vědci jisti. „Tajně jsme doufali, že v našich testech bude alespoň jedna varianta, která by potřebovala 21 tahů,“ řekl Davidson, pro něhož se Rubikova kostka podle vlastních slov stala důvodem, proč se stal matematikem.
