VIDEO: Mladý vědec objevil první mantí školku v oceánu

Studenti ze Scrippsova oceánografického institutu objevili první mantí školku. Leží v Mexickém zálivu nedaleko pobřeží Texasu a slouží jako místo, kde mohou vyrůstat mláďata těchto obřích paryb.

Vědci manty, obří rejnoky velké až sedm metrů, studují desítky let, ale o jejich mláďatech toho vědí zatím překvapivě málo. „Je to pro nás temné území, protože jsme mláďat pozorovali tak málo,“ uvedl Joshua Stewart, student, který první známou školku mant objevil.

„Tento objev jakési školky pro manty zdůrazňuje, jak důležité je chránit některé oblasti moře – mohou být klíčové pro zachování mnoha druhů.“ Současně tento objev dává vědcům mnohem lepší porozumění celému druhu.

Co (ne)víme o mantách

Mantám se říká něžní obři oceánů. Jde o gigantické rejnoky, kteří se živí jen planktonem. Ten „sklízí“ při svých pomalých cestách oceánem. Nejčastěji se nacházejí v tropických a subtropických vodách – mohou v nich žít téměř po celé planetě. Zajímavé je, že vědcům se v podstatě v populacích mant téměř nepovedlo najít mláďata.

Joshua Stewart pátrání po nich zasvětil celé své vysokoškolské studium. Přestože narazil na stovky mant v dospělém věku, až do roku 2016 neviděl jediné mládě. To se mu povedlo objevit v chráněné lokalitě Flower Garden Banks. Po prvním náhodném setkání se sem vypravil vícekrát a opravdu zde našel množství mladých mant.

Upřel tedy na tuto lokalitu svou pozornost, podařilo se mu najít data a fotografie od vědců, kteří zde pracovali 25 let. Na fotkách se mu podařilo mladé manty snadno rozeznat – mají velmi typické skvrny na spodní straně těla. Z analýzy snímků mu vyšlo, že asi 95 procent všech mant ve Flower Garden Banks jsou mladí jedinci; jejich velikost totiž nepřesáhla „pouhých“ 2,5 metru.

Školka pro paryby

Jedná se zkrátka o oblast, kde se z nějakého zatím neznámého důvodu zdržují mladé manty – funguje to tedy jako jakási školka nebo jesle. Tato oblast je zřejmě výjimečně bezpečná, vliv může mít například i to, že jde o chráněné území, kde parybám nehrozí žádné nebezpečí od člověka. Vědci výsledky své práce popsali v práci v odborném časopise Marine Biology.

Skvělé zprávy pro manty

„Pro manty žijící v Mexickém zálivu jsou to skvělé zprávy,“ komentoval výsledky práce George P. Schmahl, který zodpovídá za mořskou rezervaci Flower Garden. Tato oblast se vyznačuje korálovými útesy, jež se podařilo uchovat v mnohem lepším stavu než jiné části Mexického zálivu.

Podle vědců mladým mantám také vyhovuje mělká voda, kde se mohou snadno a rychle ohřát poté, co se potopí do větších hloubek při pátrání po potravě.

Právě hlouběji se nacházejí výživnější druhy planktonu, který manty vyhledávají jako svou potravu. Vědci teď plánují, že začnou mladé manty označovat pomocí čipů, díky čemuž je budou moci v budoucnosti sledovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 6 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 9 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 14 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...