VIDEO: Mladý vědec objevil první mantí školku v oceánu

Studenti ze Scrippsova oceánografického institutu objevili první mantí školku. Leží v Mexickém zálivu nedaleko pobřeží Texasu a slouží jako místo, kde mohou vyrůstat mláďata těchto obřích paryb.

Vědci manty, obří rejnoky velké až sedm metrů, studují desítky let, ale o jejich mláďatech toho vědí zatím překvapivě málo. „Je to pro nás temné území, protože jsme mláďat pozorovali tak málo,“ uvedl Joshua Stewart, student, který první známou školku mant objevil.

„Tento objev jakési školky pro manty zdůrazňuje, jak důležité je chránit některé oblasti moře – mohou být klíčové pro zachování mnoha druhů.“ Současně tento objev dává vědcům mnohem lepší porozumění celému druhu.

Co (ne)víme o mantách

Mantám se říká něžní obři oceánů. Jde o gigantické rejnoky, kteří se živí jen planktonem. Ten „sklízí“ při svých pomalých cestách oceánem. Nejčastěji se nacházejí v tropických a subtropických vodách – mohou v nich žít téměř po celé planetě. Zajímavé je, že vědcům se v podstatě v populacích mant téměř nepovedlo najít mláďata.

Joshua Stewart pátrání po nich zasvětil celé své vysokoškolské studium. Přestože narazil na stovky mant v dospělém věku, až do roku 2016 neviděl jediné mládě. To se mu povedlo objevit v chráněné lokalitě Flower Garden Banks. Po prvním náhodném setkání se sem vypravil vícekrát a opravdu zde našel množství mladých mant.

Upřel tedy na tuto lokalitu svou pozornost, podařilo se mu najít data a fotografie od vědců, kteří zde pracovali 25 let. Na fotkách se mu podařilo mladé manty snadno rozeznat – mají velmi typické skvrny na spodní straně těla. Z analýzy snímků mu vyšlo, že asi 95 procent všech mant ve Flower Garden Banks jsou mladí jedinci; jejich velikost totiž nepřesáhla „pouhých“ 2,5 metru.

Školka pro paryby

Jedná se zkrátka o oblast, kde se z nějakého zatím neznámého důvodu zdržují mladé manty – funguje to tedy jako jakási školka nebo jesle. Tato oblast je zřejmě výjimečně bezpečná, vliv může mít například i to, že jde o chráněné území, kde parybám nehrozí žádné nebezpečí od člověka. Vědci výsledky své práce popsali v práci v odborném časopise Marine Biology.

Skvělé zprávy pro manty

„Pro manty žijící v Mexickém zálivu jsou to skvělé zprávy,“ komentoval výsledky práce George P. Schmahl, který zodpovídá za mořskou rezervaci Flower Garden. Tato oblast se vyznačuje korálovými útesy, jež se podařilo uchovat v mnohem lepším stavu než jiné části Mexického zálivu.

Podle vědců mladým mantám také vyhovuje mělká voda, kde se mohou snadno a rychle ohřát poté, co se potopí do větších hloubek při pátrání po potravě.

Právě hlouběji se nacházejí výživnější druhy planktonu, který manty vyhledávají jako svou potravu. Vědci teď plánují, že začnou mladé manty označovat pomocí čipů, díky čemuž je budou moci v budoucnosti sledovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...