Vesmírná loď Dragon přistála u ISS, na vykládku spěchají myši

Náročné spojení kosmické lodi a vesmírné stanice proběhlo dnes bez problémů. Včera musela být operace přerušena.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dnes zakotvila se zásobami a vědeckým materiálem vesmírná loď Dragon, kterou v neděli do kosmu vynesla raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX. Americký astronaut Shane Kimbrough a jeho francouzský kolega Thomas Pesquet loď zachytili za pomoci robotické ruky s několikaminutovým předstihem proti plánu. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Přistání bylo původně plánováno na středu, ale palubní počítače ho automaticky odložily o 24 hodin kvůli nesrovnalostem v údajích o poloze stanice. Když byl Dragon jen několik set metrů od vesmírné stanice, kvůli chybě v navigaci byla operace zastavena.

S myšmi se musí spěchat

Po vyřešení problémů bylo přistání na druhý pokus úspěšné. Náklad určený pro vědecké experimenty teď musejí astronauti vzhledem k pozdějšímu dodání rychle vyložit. Platí to hlavně o 40 myších, které jsou určeny pro pokusy s hojením, uvedla agentura AP.

SpaceX vyslal k ISS loď Dragon v neděli z odpalovací rampy na Floridě, z níž na přelomu 60. a 70. let startovali američtí astronauti k misím na Měsíc. Společnost SpaceX, za níž stojí americký podnikatel Elon Musk, si rampu pronajala na 20 let.

Další zásilka dorazí na ISS v pátek. Dopraví ji ruská nákladní loď Progress, která odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur poprvé po nezdařeném prosincovém startu.

  • Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. 
  • První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. 
  • V současné době je posádka, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvořena šesti členy. 
  • Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 kilometrů.
  • Při průměrné rychlosti okolo 7700 m/s (27 720 km/h) pravidelně obíhá Zemi s periodou cca 92 minut.
  • Zdroj: Wikipedia

Tříoký havran na palubě

Dalším důležitým nákladem je technologický modul Raven, kterému se přezdívá Tříoký havran. Modul bude po příletu k ISS umístěn na jejím vnějším plášti. Odtamtud bude sledovat stroje, které se k ní připojují – všechna data o příletech bude pečlivě shromažďovat pro pozdější analýzy. V budoucnu je vědci využijí pro opravu, napájení a změnu orbity stárnoucích satelitů.

Havran se z hermeticky uzavřeného kontejneru uvolní pět dní po příletu k ISS, pak bude instalován na plášť stanice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 7 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 9 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 11 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 15 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...