Vesmírná loď Dragon přistála u ISS, na vykládku spěchají myši

Náročné spojení kosmické lodi a vesmírné stanice proběhlo dnes bez problémů. Včera musela být operace přerušena.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dnes zakotvila se zásobami a vědeckým materiálem vesmírná loď Dragon, kterou v neděli do kosmu vynesla raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX. Americký astronaut Shane Kimbrough a jeho francouzský kolega Thomas Pesquet loď zachytili za pomoci robotické ruky s několikaminutovým předstihem proti plánu. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Přistání bylo původně plánováno na středu, ale palubní počítače ho automaticky odložily o 24 hodin kvůli nesrovnalostem v údajích o poloze stanice. Když byl Dragon jen několik set metrů od vesmírné stanice, kvůli chybě v navigaci byla operace zastavena.

S myšmi se musí spěchat

Po vyřešení problémů bylo přistání na druhý pokus úspěšné. Náklad určený pro vědecké experimenty teď musejí astronauti vzhledem k pozdějšímu dodání rychle vyložit. Platí to hlavně o 40 myších, které jsou určeny pro pokusy s hojením, uvedla agentura AP.

SpaceX vyslal k ISS loď Dragon v neděli z odpalovací rampy na Floridě, z níž na přelomu 60. a 70. let startovali američtí astronauti k misím na Měsíc. Společnost SpaceX, za níž stojí americký podnikatel Elon Musk, si rampu pronajala na 20 let.

Další zásilka dorazí na ISS v pátek. Dopraví ji ruská nákladní loď Progress, která odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur poprvé po nezdařeném prosincovém startu.

  • Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. 
  • První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. 
  • V současné době je posádka, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvořena šesti členy. 
  • Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 kilometrů.
  • Při průměrné rychlosti okolo 7700 m/s (27 720 km/h) pravidelně obíhá Zemi s periodou cca 92 minut.
  • Zdroj: Wikipedia

Tříoký havran na palubě

Dalším důležitým nákladem je technologický modul Raven, kterému se přezdívá Tříoký havran. Modul bude po příletu k ISS umístěn na jejím vnějším plášti. Odtamtud bude sledovat stroje, které se k ní připojují – všechna data o příletech bude pečlivě shromažďovat pro pozdější analýzy. V budoucnu je vědci využijí pro opravu, napájení a změnu orbity stárnoucích satelitů.

Havran se z hermeticky uzavřeného kontejneru uvolní pět dní po příletu k ISS, pak bude instalován na plášť stanice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 13 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 17 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.