Vědci zkusili ukrást PIN přímo z lidského mozku. Povedlo se jim to

Vědci z University of Alabama testovali přenosné elektroencefalografy a ukázali, že pomocí nich jsou schopní odečíst z hlavy například PIN nebo jiná hesla.

  • PIN je akronym z anglického personal identification number, což znamená osobní identifikační číslo. Jedná se o identifikátor, pomocí kterého je možné se autorizovat např. u platební karty, mobilního telefonu, vstupních kódů.

Čelenka s elektroencefalografem sleduje elektrické aktivity mozku – především povrchové struktury. Dvanáct testovaných osob mělo s těmito čelenkami psát na počítači a nakupovat pomocí on-line bankovnictví. Experti se pokusili jim během toho „odezírat“ myšlenky na čísla a písmena z hlavy. Dobrovolníci používali náhodně generovaná čísla a vědci je odhadovali pomocí samoučícího se algoritmu.

Programu trvalo jen 200 zadaných písmen, aby začal odhadovat ta další – a byl v tom relativně úspěšný. Zpočátku se jeho šance odhadnout čtyřmístný PIN pohybovala kolem 1: 10 000, rychle se zlepšil na 1: 20, u šestimístného PINu bylo zlepšení z 1: 500 000 na 1:500.

„Pokud by šlo o hackerský útok, hacker by mohl tyto tréninkové kroky udělat předem, aby byl jeho program co nejúčinnější,“ uvedl spoluautor studie profesor Nitesh Saxena. „Například tím, že by pronikli do nějaké hry, kterou daný člověk hraje, a on by musel po odpauzování zadat nějakou kombinaci písmen – podobně, jako funguje CAPTCHA. Dnes ještě neexistují přístroje, které by dokázaly zachytit mozkové vlny na dálku, ale tato technologie se rychle zlepšuje.“

Skvělá technologie s nezamčenými zadními vrátky

Na její rozvoj tlačí především korporace, které se snaží o lepší propojení mezi lidmi a stroji. Právě čtení mozkových vln je jednou z cest, jak tento proces zrychlit a zefektivnit. Nová studie ale upozorňuje, že používání takových technologií přináší také řadu rizik, jež si nyní dokážeme jen těžko představit – a na která není současná technologie příliš připravená.

„Nová vznikající zařízení otevírají pro každodenní uživatele obrovské možnosti. Ale současně zvyšují bezpečnostní hrozby,“ dodal Saxena v tiskovém prohlášení.

Elektroencefalografy se v medicíně využívají již déle než půl století; díky nim mohou vědci studovat odezvy mozku, aniž by do něj museli invazivně pronikat. V posledních letech pomáhají lidem s poruchami pohybů, aby mohli interagovat s technikou. Autoři studie doporučují, aby se v budoucnosti na zabezpečení takových zařízení mnohem více myslelo, rizika jejich zneužití jsou značná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...