Vědci zkusili ukrást PIN přímo z lidského mozku. Povedlo se jim to

Vědci z University of Alabama testovali přenosné elektroencefalografy a ukázali, že pomocí nich jsou schopní odečíst z hlavy například PIN nebo jiná hesla.

  • PIN je akronym z anglického personal identification number, což znamená osobní identifikační číslo. Jedná se o identifikátor, pomocí kterého je možné se autorizovat např. u platební karty, mobilního telefonu, vstupních kódů.

Čelenka s elektroencefalografem sleduje elektrické aktivity mozku – především povrchové struktury. Dvanáct testovaných osob mělo s těmito čelenkami psát na počítači a nakupovat pomocí on-line bankovnictví. Experti se pokusili jim během toho „odezírat“ myšlenky na čísla a písmena z hlavy. Dobrovolníci používali náhodně generovaná čísla a vědci je odhadovali pomocí samoučícího se algoritmu.

Programu trvalo jen 200 zadaných písmen, aby začal odhadovat ta další – a byl v tom relativně úspěšný. Zpočátku se jeho šance odhadnout čtyřmístný PIN pohybovala kolem 1: 10 000, rychle se zlepšil na 1: 20, u šestimístného PINu bylo zlepšení z 1: 500 000 na 1:500.

„Pokud by šlo o hackerský útok, hacker by mohl tyto tréninkové kroky udělat předem, aby byl jeho program co nejúčinnější,“ uvedl spoluautor studie profesor Nitesh Saxena. „Například tím, že by pronikli do nějaké hry, kterou daný člověk hraje, a on by musel po odpauzování zadat nějakou kombinaci písmen – podobně, jako funguje CAPTCHA. Dnes ještě neexistují přístroje, které by dokázaly zachytit mozkové vlny na dálku, ale tato technologie se rychle zlepšuje.“

Skvělá technologie s nezamčenými zadními vrátky

Na její rozvoj tlačí především korporace, které se snaží o lepší propojení mezi lidmi a stroji. Právě čtení mozkových vln je jednou z cest, jak tento proces zrychlit a zefektivnit. Nová studie ale upozorňuje, že používání takových technologií přináší také řadu rizik, jež si nyní dokážeme jen těžko představit – a na která není současná technologie příliš připravená.

„Nová vznikající zařízení otevírají pro každodenní uživatele obrovské možnosti. Ale současně zvyšují bezpečnostní hrozby,“ dodal Saxena v tiskovém prohlášení.

Elektroencefalografy se v medicíně využívají již déle než půl století; díky nim mohou vědci studovat odezvy mozku, aniž by do něj museli invazivně pronikat. V posledních letech pomáhají lidem s poruchami pohybů, aby mohli interagovat s technikou. Autoři studie doporučují, aby se v budoucnosti na zabezpečení takových zařízení mnohem více myslelo, rizika jejich zneužití jsou značná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 12 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 16 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 16 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...