Vědci zkusili ukrást PIN přímo z lidského mozku. Povedlo se jim to

Vědci z University of Alabama testovali přenosné elektroencefalografy a ukázali, že pomocí nich jsou schopní odečíst z hlavy například PIN nebo jiná hesla.

  • PIN je akronym z anglického personal identification number, což znamená osobní identifikační číslo. Jedná se o identifikátor, pomocí kterého je možné se autorizovat např. u platební karty, mobilního telefonu, vstupních kódů.

Čelenka s elektroencefalografem sleduje elektrické aktivity mozku – především povrchové struktury. Dvanáct testovaných osob mělo s těmito čelenkami psát na počítači a nakupovat pomocí on-line bankovnictví. Experti se pokusili jim během toho „odezírat“ myšlenky na čísla a písmena z hlavy. Dobrovolníci používali náhodně generovaná čísla a vědci je odhadovali pomocí samoučícího se algoritmu.

Programu trvalo jen 200 zadaných písmen, aby začal odhadovat ta další – a byl v tom relativně úspěšný. Zpočátku se jeho šance odhadnout čtyřmístný PIN pohybovala kolem 1: 10 000, rychle se zlepšil na 1: 20, u šestimístného PINu bylo zlepšení z 1: 500 000 na 1:500.

„Pokud by šlo o hackerský útok, hacker by mohl tyto tréninkové kroky udělat předem, aby byl jeho program co nejúčinnější,“ uvedl spoluautor studie profesor Nitesh Saxena. „Například tím, že by pronikli do nějaké hry, kterou daný člověk hraje, a on by musel po odpauzování zadat nějakou kombinaci písmen – podobně, jako funguje CAPTCHA. Dnes ještě neexistují přístroje, které by dokázaly zachytit mozkové vlny na dálku, ale tato technologie se rychle zlepšuje.“

Skvělá technologie s nezamčenými zadními vrátky

Na její rozvoj tlačí především korporace, které se snaží o lepší propojení mezi lidmi a stroji. Právě čtení mozkových vln je jednou z cest, jak tento proces zrychlit a zefektivnit. Nová studie ale upozorňuje, že používání takových technologií přináší také řadu rizik, jež si nyní dokážeme jen těžko představit – a na která není současná technologie příliš připravená.

„Nová vznikající zařízení otevírají pro každodenní uživatele obrovské možnosti. Ale současně zvyšují bezpečnostní hrozby,“ dodal Saxena v tiskovém prohlášení.

Elektroencefalografy se v medicíně využívají již déle než půl století; díky nim mohou vědci studovat odezvy mozku, aniž by do něj museli invazivně pronikat. V posledních letech pomáhají lidem s poruchami pohybů, aby mohli interagovat s technikou. Autoři studie doporučují, aby se v budoucnosti na zabezpečení takových zařízení mnohem více myslelo, rizika jejich zneužití jsou značná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.