Krajinní ekologové z Akademie věd spustili nový projekt, v němž hledají ztracená místa ze starých obrazů. Díky identifikaci skutečných míst na historických malbách se jim pak daří zjišťovat, jak se česká krajina za poslední století změnila.
Vědci zkoumají změny české krajiny. Srovnávají historické malby s realitou dneška
Malíř Josef Jambor se ve chvílích odpočinku často setkával se svými přáteli ve Sněžném pod Devíti skalami. A právě po jeho stopách se nyní vydávají krajinní ekologové. Podle obrazů tohoto krajináře i děl dalších malířů zjišťují, jak se česká krajina za poslední století změnila.
Výsledné srovnání vedle sebe staví původní krajinomalbu nebo starou fotografii a nový snímek stejného místa pořízený ve shodném úhlu ze stejného místa. Obrazovou část doplní výklad o proměnách krajiny. Kromě snímků využívají vědci i staré mapy a floristická data.
„Kolekci tvoříme například ze sbírek místních a regionálních muzeí či obecních kronikářů. Fotograficky dokumentujeme aktuální stav krajiny a provádíme terénní průzkumy. Také z floristické literatury zpracováváme databázi. Naše řešení je unikátní v přístupu přírodovědné interpretace umění, které poslouží jako dokumentační materiál, který má potenciál zaujmout širší okruh veřejnosti,“ uvedl Petr Halas z Ústavu geoniky Akademie věd.
Postup má posloužit jako netradiční forma studia změn krajiny, která je zároveň atraktivní pro veřejnost. Za rok 2019, v němž projekt začal, zpracovali vědci 150 obrazů z celé Moravy a části východních Čech.
„Nejzajímavější jsou samozřejmě obrazy s větším výsekem krajiny s více dominantami. Například na některých dílech Františka Richtera, kde je vidět část Pálavy, je dobře vidět velké změny, které se v krajině udály,“ dodává Halas.
Na projektu spolupracují vědci z Ústavu geoniky Akademie věd, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.