Vědci z ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž. Dokázali nejlépe předpovědět mimozemské počasí

Na mezinárodní konferenci v New Orleans vyhráli vědci z ČVUT soutěž o nejpřesnější předpověď počasí a soutěž na modelaci atmosféry exoplanet. Výherci působí jako odborníci na umělou inteligenci na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Každoročně se během konference koná několik soutěží, kde se řeší úlohy od základního výzkumu po AI aplikace. Češi se akce účastnili spolu s dalšími deseti tisíci odborníky z celého světa.

První vítězství si fakultní tým připsal v soutěži Weather4cast. Zadáním bylo co nejpřesněji předpovědět srážky podle satelitních dat sesbíraných během dvou let v sedmi regionech. Podle ČVUT jejich projekt realisticky simuluje předpověď extrémních srážek v lokalitách, kde nejsou meteorologické radary, mimo jiné tedy i v rozvojových zemích.

Mezi členy vítězného týmu patří Jiří Pihrt, Rudolf Raevskiy, Petr Šimánek a Matej Choma z Laboratoře datových věd. Soutěžili s výzkumným projektem, na němž spolupracovali s firmou Meteopress.

„Díky propojení znalostí vědců a studentů z fakulty s firmou Meteopress již nyní dokážeme velmi přesně předpovídat počasí na několik desítek minut dopředu. Je to jeden z názorných příkladů, jak efektivně propojit teoretický výzkum s praxí,“ komentoval práci vítězů Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na FIT ČVUT.

Mistr vesmírného počasí

Druhé vítězství získal Ondřej Podsztavek v soutěži Ariel Machine Learning Data Challenge. Účastníci měli za úkol modelovat atmosféry takzvaných exoplanet, tedy planet, jež se vyskytují mimo sluneční soustavu. Podle Podsztavky umožňuje výzkum exoplanet vědcům uchopit výjimečnost Země.

„Cílem projektu bylo navrhnout co nejefektivnější metodu pro rozpoznání teploty atmosfér exoplanet a množství plynů v nich. Navrhl jsem proto takzvaný ‚deep ensemble‘ algoritmus, který tvoří dvacet konvolučních neuronových sítí upravených pro zpracování spekter, které vznikají rozložením světla procházejícího atmosférami exoplanet,“ vysvětlil Podsztavek.

Konference Neural Information Processing Systems se koná každoročně v prosinci a zaměřuje se na strojové učení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.