Vědci z ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž. Dokázali nejlépe předpovědět mimozemské počasí

Na mezinárodní konferenci v New Orleans vyhráli vědci z ČVUT soutěž o nejpřesnější předpověď počasí a soutěž na modelaci atmosféry exoplanet. Výherci působí jako odborníci na umělou inteligenci na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Každoročně se během konference koná několik soutěží, kde se řeší úlohy od základního výzkumu po AI aplikace. Češi se akce účastnili spolu s dalšími deseti tisíci odborníky z celého světa.

První vítězství si fakultní tým připsal v soutěži Weather4cast. Zadáním bylo co nejpřesněji předpovědět srážky podle satelitních dat sesbíraných během dvou let v sedmi regionech. Podle ČVUT jejich projekt realisticky simuluje předpověď extrémních srážek v lokalitách, kde nejsou meteorologické radary, mimo jiné tedy i v rozvojových zemích.

Mezi členy vítězného týmu patří Jiří Pihrt, Rudolf Raevskiy, Petr Šimánek a Matej Choma z Laboratoře datových věd. Soutěžili s výzkumným projektem, na němž spolupracovali s firmou Meteopress.

„Díky propojení znalostí vědců a studentů z fakulty s firmou Meteopress již nyní dokážeme velmi přesně předpovídat počasí na několik desítek minut dopředu. Je to jeden z názorných příkladů, jak efektivně propojit teoretický výzkum s praxí,“ komentoval práci vítězů Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na FIT ČVUT.

Mistr vesmírného počasí

Druhé vítězství získal Ondřej Podsztavek v soutěži Ariel Machine Learning Data Challenge. Účastníci měli za úkol modelovat atmosféry takzvaných exoplanet, tedy planet, jež se vyskytují mimo sluneční soustavu. Podle Podsztavky umožňuje výzkum exoplanet vědcům uchopit výjimečnost Země.

„Cílem projektu bylo navrhnout co nejefektivnější metodu pro rozpoznání teploty atmosfér exoplanet a množství plynů v nich. Navrhl jsem proto takzvaný ‚deep ensemble‘ algoritmus, který tvoří dvacet konvolučních neuronových sítí upravených pro zpracování spekter, které vznikají rozložením světla procházejícího atmosférami exoplanet,“ vysvětlil Podsztavek.

Konference Neural Information Processing Systems se koná každoročně v prosinci a zaměřuje se na strojové učení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 6 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 21 hhodinami
Načítání...