Vědci z ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž. Dokázali nejlépe předpovědět mimozemské počasí

Na mezinárodní konferenci v New Orleans vyhráli vědci z ČVUT soutěž o nejpřesnější předpověď počasí a soutěž na modelaci atmosféry exoplanet. Výherci působí jako odborníci na umělou inteligenci na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Každoročně se během konference koná několik soutěží, kde se řeší úlohy od základního výzkumu po AI aplikace. Češi se akce účastnili spolu s dalšími deseti tisíci odborníky z celého světa.

První vítězství si fakultní tým připsal v soutěži Weather4cast. Zadáním bylo co nejpřesněji předpovědět srážky podle satelitních dat sesbíraných během dvou let v sedmi regionech. Podle ČVUT jejich projekt realisticky simuluje předpověď extrémních srážek v lokalitách, kde nejsou meteorologické radary, mimo jiné tedy i v rozvojových zemích.

Mezi členy vítězného týmu patří Jiří Pihrt, Rudolf Raevskiy, Petr Šimánek a Matej Choma z Laboratoře datových věd. Soutěžili s výzkumným projektem, na němž spolupracovali s firmou Meteopress.

„Díky propojení znalostí vědců a studentů z fakulty s firmou Meteopress již nyní dokážeme velmi přesně předpovídat počasí na několik desítek minut dopředu. Je to jeden z názorných příkladů, jak efektivně propojit teoretický výzkum s praxí,“ komentoval práci vítězů Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na FIT ČVUT.

Mistr vesmírného počasí

Druhé vítězství získal Ondřej Podsztavek v soutěži Ariel Machine Learning Data Challenge. Účastníci měli za úkol modelovat atmosféry takzvaných exoplanet, tedy planet, jež se vyskytují mimo sluneční soustavu. Podle Podsztavky umožňuje výzkum exoplanet vědcům uchopit výjimečnost Země.

„Cílem projektu bylo navrhnout co nejefektivnější metodu pro rozpoznání teploty atmosfér exoplanet a množství plynů v nich. Navrhl jsem proto takzvaný ‚deep ensemble‘ algoritmus, který tvoří dvacet konvolučních neuronových sítí upravených pro zpracování spekter, které vznikají rozložením světla procházejícího atmosférami exoplanet,“ vysvětlil Podsztavek.

Konference Neural Information Processing Systems se koná každoročně v prosinci a zaměřuje se na strojové učení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled