Vědci z ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž. Dokázali nejlépe předpovědět mimozemské počasí

Na mezinárodní konferenci v New Orleans vyhráli vědci z ČVUT soutěž o nejpřesnější předpověď počasí a soutěž na modelaci atmosféry exoplanet. Výherci působí jako odborníci na umělou inteligenci na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Každoročně se během konference koná několik soutěží, kde se řeší úlohy od základního výzkumu po AI aplikace. Češi se akce účastnili spolu s dalšími deseti tisíci odborníky z celého světa.

První vítězství si fakultní tým připsal v soutěži Weather4cast. Zadáním bylo co nejpřesněji předpovědět srážky podle satelitních dat sesbíraných během dvou let v sedmi regionech. Podle ČVUT jejich projekt realisticky simuluje předpověď extrémních srážek v lokalitách, kde nejsou meteorologické radary, mimo jiné tedy i v rozvojových zemích.

Mezi členy vítězného týmu patří Jiří Pihrt, Rudolf Raevskiy, Petr Šimánek a Matej Choma z Laboratoře datových věd. Soutěžili s výzkumným projektem, na němž spolupracovali s firmou Meteopress.

„Díky propojení znalostí vědců a studentů z fakulty s firmou Meteopress již nyní dokážeme velmi přesně předpovídat počasí na několik desítek minut dopředu. Je to jeden z názorných příkladů, jak efektivně propojit teoretický výzkum s praxí,“ komentoval práci vítězů Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na FIT ČVUT.

Mistr vesmírného počasí

Druhé vítězství získal Ondřej Podsztavek v soutěži Ariel Machine Learning Data Challenge. Účastníci měli za úkol modelovat atmosféry takzvaných exoplanet, tedy planet, jež se vyskytují mimo sluneční soustavu. Podle Podsztavky umožňuje výzkum exoplanet vědcům uchopit výjimečnost Země.

„Cílem projektu bylo navrhnout co nejefektivnější metodu pro rozpoznání teploty atmosfér exoplanet a množství plynů v nich. Navrhl jsem proto takzvaný ‚deep ensemble‘ algoritmus, který tvoří dvacet konvolučních neuronových sítí upravených pro zpracování spekter, které vznikají rozložením světla procházejícího atmosférami exoplanet,“ vysvětlil Podsztavek.

Konference Neural Information Processing Systems se koná každoročně v prosinci a zaměřuje se na strojové učení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 26 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.