Vědci vytvořili nejdokonalejší 3D model mozku. Má 20 milionů spojení

Zatím nejdokonalejší trojrozměrný model mozku vytvořili vědci ve Spojených státech. Trvalo jim to 16 let. Model mozku mouchy octomilky vznikl ve spolupráci Janelia Research Campus ve Virginii a společnosti Google. Odborníkům pomůže lépe pochopit, jak fungují mozková propojení.

Vědci stvořili vizualizaci, která ukazuje asi třetinu orgánu, jenž moucha používá jako mozek – oblast měří asi 250 mikrometrů a obsahuje 25 tisíc neuronů propojených 20 miliony synapsí. A to všechno je v modelu obsažené.

Zmapovaná oblast obsahuje klíčové oblasti, jako je například učení se nebo paměť.
Vědci doufají, že díky tomuto modelu lépe pochopí fungování nervového systému mouchy. Centrální část tohoto orgánu je zodpovědná například za kontrolu pohybu, navigaci v prostoru a také spánek. Pro experty je klíčové přesné pochopení toho, jak propojení mezi oblastmi ovlivňuje samotné fungování organismu – dalo by se toho využít například pro vývoj biologických strojů, ale také pro lepší zmapování lidského mozku.

Právě u nesmírně složitého lidského mozku se zatím výzkum na úroveň jednotlivých neuronů ještě nedostal – vědci doposud zmapovali v mozku člověka jen rozsáhlejší spojení a větší celky.

K čemu to je?

Podle Moniky Rosenbergové z Chicagské univerzity je nový model nesmírně důležitý, protože prohlubuje chápání toho, jak pracují mozková propojení. Ona sama se věnuje studii pozornosti a nepozornosti u lidí – ta vzniká právě kvůli poruchám v synapsích. „Myslím, že tento model bude velmi důležitý pro všechny neurovědce,“ komentovala Rosenbergová.

Podle ní ale v dohledné budoucnosti nevznikne žádný podobně detailní model lidského mozku. Ten je nejen mimo schopnosti současné technologie, ale také naráží na etická pravidla – byl by k tomu totiž zřejmě zapotřebí invazivní výzkum fungujícího živého lidského mozku.

I výzkum mozku octomilky, na jehož základě vznikl tento model, trval přibližně deset let, než začala roku 2014 spolupráce s Googlem – celkově tedy práce trvala 16 roků. Jen samotná kontrola modelu zabrala jeho autorům dva roky intenzivní práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 18 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 21 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...