Vědci vytvořili nejdokonalejší 3D model mozku. Má 20 milionů spojení

Zatím nejdokonalejší trojrozměrný model mozku vytvořili vědci ve Spojených státech. Trvalo jim to 16 let. Model mozku mouchy octomilky vznikl ve spolupráci Janelia Research Campus ve Virginii a společnosti Google. Odborníkům pomůže lépe pochopit, jak fungují mozková propojení.

Vědci stvořili vizualizaci, která ukazuje asi třetinu orgánu, jenž moucha používá jako mozek – oblast měří asi 250 mikrometrů a obsahuje 25 tisíc neuronů propojených 20 miliony synapsí. A to všechno je v modelu obsažené.

Zmapovaná oblast obsahuje klíčové oblasti, jako je například učení se nebo paměť.
Vědci doufají, že díky tomuto modelu lépe pochopí fungování nervového systému mouchy. Centrální část tohoto orgánu je zodpovědná například za kontrolu pohybu, navigaci v prostoru a také spánek. Pro experty je klíčové přesné pochopení toho, jak propojení mezi oblastmi ovlivňuje samotné fungování organismu – dalo by se toho využít například pro vývoj biologických strojů, ale také pro lepší zmapování lidského mozku.

Právě u nesmírně složitého lidského mozku se zatím výzkum na úroveň jednotlivých neuronů ještě nedostal – vědci doposud zmapovali v mozku člověka jen rozsáhlejší spojení a větší celky.

K čemu to je?

Podle Moniky Rosenbergové z Chicagské univerzity je nový model nesmírně důležitý, protože prohlubuje chápání toho, jak pracují mozková propojení. Ona sama se věnuje studii pozornosti a nepozornosti u lidí – ta vzniká právě kvůli poruchám v synapsích. „Myslím, že tento model bude velmi důležitý pro všechny neurovědce,“ komentovala Rosenbergová.

Podle ní ale v dohledné budoucnosti nevznikne žádný podobně detailní model lidského mozku. Ten je nejen mimo schopnosti současné technologie, ale také naráží na etická pravidla – byl by k tomu totiž zřejmě zapotřebí invazivní výzkum fungujícího živého lidského mozku.

I výzkum mozku octomilky, na jehož základě vznikl tento model, trval přibližně deset let, než začala roku 2014 spolupráce s Googlem – celkově tedy práce trvala 16 roků. Jen samotná kontrola modelu zabrala jeho autorům dva roky intenzivní práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 1 hhodinou

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 3 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...