Vědci vypustili v Indonésii upravené komáry, výrazně tím snížili výskyt horečky dengue

7 minut
Horizont ČT24: Malé organismy v boji proti velkým nemocem
Zdroj: ČT24

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pomocí upravených komárů snížit v jedné oblasti Indonésie počet případů horečky dengue o 77 procent. Využili přitom hmyz, který nakazili „zázračnými“ bakteriemi, které snižují schopnost komárů tuto nemoc šířit.

Experiment proběhl v indonéském městě Yogyakarta a byl tak úspěšný, že by měl být rozšířen i dál. Přináší totiž naději, že se podaří virus úplně vymýtit. Podle Světového programu proti komárům by právě toto mohla být cesta, jak nebezpečnou nemoc, která se v poslední době rychle šíří, porazit.

Ještě před půl stoletím znali horečku dengue jen ti nejlepší experti specializovaní na tropickou medicínu. Od té doby se ale choroba neúprosně šíří po celém světě a jednotlivé epidemie se spojují v jednu celoplanetární pandemii. V současné době přibývá až 100 milionů nových případů ročně.

Nebezpečná nemoc

Horečku dengue způsobuje stejnojmenný virus, který přenáší komáři. Říká se jí také „horečka lámající kosti“ – může totiž nakaženým působit takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim v těle lámaly kosti. Někdy se může změnit i na formu, která ohrožuje život – jednak to může být krvácivá horečka dengue nebo také šokový syndrom dengue.

Problém také je, že se nemoc vyskytuje ve čtyřech formách. Jedna nákaza dá člověku imunitu jen proti té, která ho napadla, ale nikoliv vůči těm dalším. Naopak, zpravidla pak mívá člověk mnohem těžší průběh nemoci.

Léky a vakcíny se sice intenzivně zkoumají, ale právě kvůli více podobným nemocem je to značně složité. Proto se vědci rozhodli narušit přenosovou cestu viru.

Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem

Při pokusu použili vědci komáry, které nakazili bakterií Wolbachia. Podle doktorky Katie Andersové, která na projektu pracovala, jsou „prostě zázračné“.

Wolbachie komárovi nijak neškodí. Obývají stejné části jeho těla, do nichž se potřebuje dostat i virus dengue. Bakterie tam s ním soupeří o zdroje energie a výrazně mu tak komplikují snahu o množení. A čím méně viru, tím nižší pravděpodobnost, že komár při sání krve člověka nakazí.

Wolbachie se navíc přenášejí z generace na generaci, takže by měly v populaci komárů vydržet velmi dlouho. Navíc tato metoda nijak neovlivňuje počet komárů. A to znamená, že nedojde k narušení ekologických řetězců, které by mohlo způsobit masové hubení komárů.

Při pokusu bylo použito pět milionů vajíček komárů infikovaných bakterií Wolbachia. Vajíčka byla každé dva týdny umístěna do kbelíků s vodou ve městě Yogyakarta. Vědci rozdělili město na 24 zón a komáry pak vypustili zpočátku pouze v polovině z nich. Vytvoření infikované populace komárů trvalo devět měsíců.

„Skvělé výsledky“

Výsledky zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine ukázaly, že po vypuštění hmyzu se počet případů onemocnění snížil o 77 procent a počet lidí, kteří potřebovali kvůli horčce dengue nemocniční péči, dokonce o 86 procent.

„Je to skvělé, upřímně řečeno, je to lepší, než jsme mohli doufat,“ řekla doktorka Andersová pro stanici BBC.

Technika byla v první fázi experimentu tak úspěšná, že komáři byli později vypuštěni v celém městě a projekt se nyní přesouvá do okolních oblastí s cílem vymýtit horečku dengue v celém regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 16 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 18 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...