Vědci vypustili v Indonésii upravené komáry, výrazně tím snížili výskyt horečky dengue

Nahrávám video
Horizont ČT24: Malé organismy v boji proti velkým nemocem
Zdroj: ČT24

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pomocí upravených komárů snížit v jedné oblasti Indonésie počet případů horečky dengue o 77 procent. Využili přitom hmyz, který nakazili „zázračnými“ bakteriemi, které snižují schopnost komárů tuto nemoc šířit.

Experiment proběhl v indonéském městě Yogyakarta a byl tak úspěšný, že by měl být rozšířen i dál. Přináší totiž naději, že se podaří virus úplně vymýtit. Podle Světového programu proti komárům by právě toto mohla být cesta, jak nebezpečnou nemoc, která se v poslední době rychle šíří, porazit.

Ještě před půl stoletím znali horečku dengue jen ti nejlepší experti specializovaní na tropickou medicínu. Od té doby se ale choroba neúprosně šíří po celém světě a jednotlivé epidemie se spojují v jednu celoplanetární pandemii. V současné době přibývá až 100 milionů nových případů ročně.

Nebezpečná nemoc

Horečku dengue způsobuje stejnojmenný virus, který přenáší komáři. Říká se jí také „horečka lámající kosti“ – může totiž nakaženým působit takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim v těle lámaly kosti. Někdy se může změnit i na formu, která ohrožuje život – jednak to může být krvácivá horečka dengue nebo také šokový syndrom dengue.

Problém také je, že se nemoc vyskytuje ve čtyřech formách. Jedna nákaza dá člověku imunitu jen proti té, která ho napadla, ale nikoliv vůči těm dalším. Naopak, zpravidla pak mívá člověk mnohem těžší průběh nemoci.

Léky a vakcíny se sice intenzivně zkoumají, ale právě kvůli více podobným nemocem je to značně složité. Proto se vědci rozhodli narušit přenosovou cestu viru.

Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem

Při pokusu použili vědci komáry, které nakazili bakterií Wolbachia. Podle doktorky Katie Andersové, která na projektu pracovala, jsou „prostě zázračné“.

Wolbachie komárovi nijak neškodí. Obývají stejné části jeho těla, do nichž se potřebuje dostat i virus dengue. Bakterie tam s ním soupeří o zdroje energie a výrazně mu tak komplikují snahu o množení. A čím méně viru, tím nižší pravděpodobnost, že komár při sání krve člověka nakazí.

Wolbachie se navíc přenášejí z generace na generaci, takže by měly v populaci komárů vydržet velmi dlouho. Navíc tato metoda nijak neovlivňuje počet komárů. A to znamená, že nedojde k narušení ekologických řetězců, které by mohlo způsobit masové hubení komárů.

Při pokusu bylo použito pět milionů vajíček komárů infikovaných bakterií Wolbachia. Vajíčka byla každé dva týdny umístěna do kbelíků s vodou ve městě Yogyakarta. Vědci rozdělili město na 24 zón a komáry pak vypustili zpočátku pouze v polovině z nich. Vytvoření infikované populace komárů trvalo devět měsíců.

„Skvělé výsledky“

Výsledky zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine ukázaly, že po vypuštění hmyzu se počet případů onemocnění snížil o 77 procent a počet lidí, kteří potřebovali kvůli horčce dengue nemocniční péči, dokonce o 86 procent.

„Je to skvělé, upřímně řečeno, je to lepší, než jsme mohli doufat,“ řekla doktorka Andersová pro stanici BBC.

Technika byla v první fázi experimentu tak úspěšná, že komáři byli později vypuštěni v celém městě a projekt se nyní přesouvá do okolních oblastí s cílem vymýtit horečku dengue v celém regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 11 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánovčera v 16:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...