Vědci vylepšili rostlinu králičí DNA. Zvířecí gen jí dal schopnost bojovat proti znečištění vzduchu

Rostliny vylepšené králičí DNA by mohly pomoct snížit znečištění vzduchu v domácnostech. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental, Science and Technology. Podle vědců totiž může králičí gen dát rostlinám schopnost zbavovat okolí jedovatých látek, jako je benzen nebo chloroform.

V domácnostech se často shromažďují škodlivé látky. Do vzduchu se uvolňují například z nábytku, během kouření nebo při různých běžných činnostech. Některé z nich – jako je například benzen a chloroform – dokonce zvyšují riziko vzniku rakoviny. 

Laboratorní výzkum týmu vědců z Washingtonské univerzity poukázal na možnou prospěšnost geneticky upravených pokojových rostlin, které by mohly pomoct snížit množství jedovatých látek ve vzduchu.

Výzkumníci vylepšili běžnou pokojovou rostlinu – šplhavnici zlatou – o umělou formu králičí verze genu známého pod názvem P450 2e1. Tento gen produkuje enzym, který umí rozložit celou řadu chemikálií a vyskytuje se v tělech mnoha savců, včetně lidí. 

Geneticky modifikované rostliny pak vědci umístili do nádob, které obsahovaly chloroform nebo benzen. V následujících dnech pak pozorovali, jak se množství těchto škodlivin mění. 

Během týdne škodlivin výrazně ubylo

Podle deníku Independent vědci zjistili, že za pouhých šest dní se chloroform vyskytoval pouze v nepatrném možství a úroveň benzenu se za osm dní snížila o 75 procent. 

Poté vědci experiment zopakovali s obyčejnými – tedy geneticky neupravenými – rostlinami a zjistili, že koncentrace škodlivých látek ve vzduchu se během sledovaného období nesnížila.  

Vědci proto navrhují, aby se jejich geneticky vylepšené rostliny používaly k čištění vzduchu domácností. Během studie ale rostliny vystavili větší úrovni znečišťujících látek, než se běžně v pokojích objevuje. Proto je podle nich potřeba zjistit, jestli by rostliny působily stejně i za normálních podmínek. 

Někteří odborníci výsledky nové studie vítají. Například Liz Rylottová z University of York podle Guardianu  mimo jiné uvedla, že se jedná o „skvělou průlomovou technologii“. Zároveň ale dodala, že vzhledem k podobě zákonů Evropské unie je nepravděpodobné, že by tyto geneticky upravené rostliny mohly být v dohledné době v Evropě dostupné.  

Profesor Laurence Jones z britského Centra pro ekologii a hydrologii nicméně uvedl , že je potřeba uskutečnit další výzkum, aby se zjistilo, jestli je možné tento přístup využít i mimo laboratoř.

Autoři výzkumu podle svých slov v současnosti provádějí další pokusy, aby zjistili, jestli šplhavnice může pomoct snížit množství i jiných chemikálií, které jsou ve vzduchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 13 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 16 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...