Vědci vylepšili rostlinu králičí DNA. Zvířecí gen jí dal schopnost bojovat proti znečištění vzduchu

Rostliny vylepšené králičí DNA by mohly pomoct snížit znečištění vzduchu v domácnostech. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental, Science and Technology. Podle vědců totiž může králičí gen dát rostlinám schopnost zbavovat okolí jedovatých látek, jako je benzen nebo chloroform.

V domácnostech se často shromažďují škodlivé látky. Do vzduchu se uvolňují například z nábytku, během kouření nebo při různých běžných činnostech. Některé z nich – jako je například benzen a chloroform – dokonce zvyšují riziko vzniku rakoviny. 

Laboratorní výzkum týmu vědců z Washingtonské univerzity poukázal na možnou prospěšnost geneticky upravených pokojových rostlin, které by mohly pomoct snížit množství jedovatých látek ve vzduchu.

Výzkumníci vylepšili běžnou pokojovou rostlinu – šplhavnici zlatou – o umělou formu králičí verze genu známého pod názvem P450 2e1. Tento gen produkuje enzym, který umí rozložit celou řadu chemikálií a vyskytuje se v tělech mnoha savců, včetně lidí. 

Geneticky modifikované rostliny pak vědci umístili do nádob, které obsahovaly chloroform nebo benzen. V následujících dnech pak pozorovali, jak se množství těchto škodlivin mění. 

Během týdne škodlivin výrazně ubylo

Podle deníku Independent vědci zjistili, že za pouhých šest dní se chloroform vyskytoval pouze v nepatrném možství a úroveň benzenu se za osm dní snížila o 75 procent. 

Poté vědci experiment zopakovali s obyčejnými – tedy geneticky neupravenými – rostlinami a zjistili, že koncentrace škodlivých látek ve vzduchu se během sledovaného období nesnížila.  

Vědci proto navrhují, aby se jejich geneticky vylepšené rostliny používaly k čištění vzduchu domácností. Během studie ale rostliny vystavili větší úrovni znečišťujících látek, než se běžně v pokojích objevuje. Proto je podle nich potřeba zjistit, jestli by rostliny působily stejně i za normálních podmínek. 

Někteří odborníci výsledky nové studie vítají. Například Liz Rylottová z University of York podle Guardianu  mimo jiné uvedla, že se jedná o „skvělou průlomovou technologii“. Zároveň ale dodala, že vzhledem k podobě zákonů Evropské unie je nepravděpodobné, že by tyto geneticky upravené rostliny mohly být v dohledné době v Evropě dostupné.  

Profesor Laurence Jones z britského Centra pro ekologii a hydrologii nicméně uvedl , že je potřeba uskutečnit další výzkum, aby se zjistilo, jestli je možné tento přístup využít i mimo laboratoř.

Autoři výzkumu podle svých slov v současnosti provádějí další pokusy, aby zjistili, jestli šplhavnice může pomoct snížit množství i jiných chemikálií, které jsou ve vzduchu.