Vědci v Brně testují buněčnou terapii pro pacienty s nemocí motýlích křídel

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a lékaři z Fakultní nemocnice Brno testují buněčnou terapii pro pacienty se vzácnou nemocí motýlích křídel. Zajímá je, nakolik podávaná buněčná terapie podporuje hojení chronických ran. Začali s klinickou studií, přípravek už podali prvnímu pacientovi.

Lidé trpící nemocí motýlích křídel (epidermolysis bullosa) mají velmi tenkou a zranitelnou pokožku i sliznice. Často se na ní tvoří puchýře. Nemoc je daná geneticky a je nevyléčitelná. Lékaři pouze zmírňují příznaky. Důležité je kromě výživy také používání speciálních obvazů, které pomáhají z ran vysávat hnis a tlumí bolest.

Vyvinutý léčivý přípravek buněčné terapie tvoří mezenchymální stromální buňky (MSC). Tyto buňky v lidském organismu pomáhají s opravami poškozených tkání a usměrňují přehnané funkce imunitního systému. Podle dosavadního výzkumu mají MSC hojivý potenciál u akutních i chronických ran různého původu.

První pacienti s novou léčbou

Klinickou studii provádí tým lékařů a sester z Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno a EB Centra při Dětském kožním oddělení Pediatrické kliniky FN Brno. V polovině října 2022 léčivý přípravek podali prvnímu pacientovi. „Po nezbytném 24hodinovém pozorování byl muž v dobrém stavu propuštěn z nemocnice domů a pravidelně bude docházet na další kontroly a k opakovanému podání přípravku. Ve studii bude sledován po dobu jednoho roku,“ popsala za vědce Lucie Skřičková.

Do konce roku 2022 a na počátku roku 2023 výzkumníci přípravek podají dalším třem pacientům, poté se uskuteční první analýza bezpečnosti léčby. V případě příznivých výsledků do studie zařadí další pacienty.

Epidermolysis bullosa je genetické onemocnění, jehož příčinou jsou změny (mutace) v genech pro specifické bílkoviny pojivové tkáně. Následkem mutací je narušená soudržnost jednotlivých vrstev kůže, sliznic a vnitřních orgánů. V České republice touto nemocí trpí přibližně tři stovky pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...