Vědci představili nejnovější verzi nejčernější černé barvy

Pomocí nanotechnologie vznikla černá barva tak tmavá, že přístroje nejsou schopné říct, jak temná vlastně je.

Britská společnost Surrey Nanosystems oznámila, že ještě vylepšila svou patentovanou barvu Vantablack. Již dříve šlo o nejčernější materiál, který kdy vznikl, nyní je však ještě tmavější.

Původní Vantablack byla schopná absorbovat až 99,96 procent viditelného, infračerveného a ultrafialového světla. Nová vylepšená verze je ovšem tak tmavá, že to žádný existující přístroj není schopen změřit. 

Vantablack
Zdroj: Surrey Nanosystems

Jméno barvy je zkratkou slov Vertically Aligned Nanotube Array BLACK – což prozrazuje i její původ. Je vyrobená z chemické sítě uhlíkových nanotrubiček, každá z nich má jen 20 nanometrů v průměru a na délku 15–50 mikronů. Tento systém je umístěn v jakýchsi komůrkách, jež jsou umístěné na hliníku. Tento nano-les trubiček je tak hustý, že na jeden čtvereční palec připadá asi miliarda trubiček.

Jak černá může být černá?

Výsledný materiál se pak dá použít jako nátěr na jiný objekt: světlo, které na tento předmět dopadne, je pohlceno. Neodrazí se totiž zpět mezi jednotlivými trubičkami. Vizuálně jsou takto upravené předměty na první pohled úplně jiné; chybí jim vizuální vlastnosti spojené s normální černou. Pro pozorovatele pak vypadají jako díra v realitě, anebo jako graficky vyříznutá část na fotografii.

Výrobce už úspěšně testoval i verzi této barvy ve spreji; měla by se tak stát přístupnou pro větší množství lidí. Barva vznikla již před třemi roky a již tehdy o ni projevili zájem především umělci – umožňuje jim dát obrazům větší hloubku. Ještě větší význam však barva může mít technologicky: například by mohla zlepšit výkon kamer a senzorů. Jedinou nevýhodou je, že zatím je barva pro tento účel příliš nestabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 1 hhodinou

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 2 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 3 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 7 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 20 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled