Vědci představili nejnovější verzi nejčernější černé barvy

Pomocí nanotechnologie vznikla černá barva tak tmavá, že přístroje nejsou schopné říct, jak temná vlastně je.

Britská společnost Surrey Nanosystems oznámila, že ještě vylepšila svou patentovanou barvu Vantablack. Již dříve šlo o nejčernější materiál, který kdy vznikl, nyní je však ještě tmavější.

Původní Vantablack byla schopná absorbovat až 99,96 procent viditelného, infračerveného a ultrafialového světla. Nová vylepšená verze je ovšem tak tmavá, že to žádný existující přístroj není schopen změřit. 

Vantablack
Zdroj: Surrey Nanosystems

Jméno barvy je zkratkou slov Vertically Aligned Nanotube Array BLACK – což prozrazuje i její původ. Je vyrobená z chemické sítě uhlíkových nanotrubiček, každá z nich má jen 20 nanometrů v průměru a na délku 15–50 mikronů. Tento systém je umístěn v jakýchsi komůrkách, jež jsou umístěné na hliníku. Tento nano-les trubiček je tak hustý, že na jeden čtvereční palec připadá asi miliarda trubiček.

Jak černá může být černá?

Výsledný materiál se pak dá použít jako nátěr na jiný objekt: světlo, které na tento předmět dopadne, je pohlceno. Neodrazí se totiž zpět mezi jednotlivými trubičkami. Vizuálně jsou takto upravené předměty na první pohled úplně jiné; chybí jim vizuální vlastnosti spojené s normální černou. Pro pozorovatele pak vypadají jako díra v realitě, anebo jako graficky vyříznutá část na fotografii.

Výrobce už úspěšně testoval i verzi této barvy ve spreji; měla by se tak stát přístupnou pro větší množství lidí. Barva vznikla již před třemi roky a již tehdy o ni projevili zájem především umělci – umožňuje jim dát obrazům větší hloubku. Ještě větší význam však barva může mít technologicky: například by mohla zlepšit výkon kamer a senzorů. Jedinou nevýhodou je, že zatím je barva pro tento účel příliš nestabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 9 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 12 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 18 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...