Vorvaňovec tmavý je výjimečný v mnoha ohledech: pro člověka především tím, že o něm téměř nic nevíme.
Vědci poprvé nafilmovali vzácného obra z hlubin: vorvaňovce
- Vorvaňovec tmavý (Mesoplodon mirus) byl poprvé popsán až roku 1913 Frederickem W. Truem, ten zaznamenal nález mrtvé samice vyplavené mořem na břeh v Kalifornii.
Žije tak hluboko pod hladinou, že s lidmi téměř nepřijde do kontaktu – a tak o něm vědci mají jen absolutní minimum informací. Proto se dá výzkum oceánologů ze skotského Centre for Research into Ecological and Environmental Modelling považovat za přelomový. Expertům se povedlo zřejmě úplně poprvé natočit tyto savce v jejich přirozeném prostředí.
Video i práci o tomto výzkumu zveřejnili v odborném časopise PeerJ. Vědci také zaznamenali zatím neznámý vzor na kůži vorvaňovce a popsali, kde se tito tvorové v severním Atlantiku nejčastěji vyskytují. Poznatky z jejich práce umožní mořským biologům zmapovat, jaký je počet a stav vorvaňovců.
Kde se skrývá vorvaňovec
Vorvaňovci jsou sice značně velcí, ale žijí tak, že jsou pro lidstvo hádankou. Během posledních dvaceti let byly objeveny dva zcela nové druhy – celkem tedy známe 22 druhů. Lidé se s nimi však i nadále setkávají jen výjimečně: vlastně všechno, co o nich víme, je z jejich mrtvých těl nalezených na plážích. Právě rozkládajícím se vorvaňovcům a jejich neznámým druhům se přikládá množství „záhadných“ tvorů vyplavených mořem, kteří vzrušují fantazii milovníků tajemství.
Žijí totiž až 92 procent času hluboko pod hladinou, potápí se za potravou až do 3000 metrů, vydrží tam nepřetržitě až dvě hodiny. Živí se rybami i olihněmi a dalšími obyvateli tohoto pozoruhodného pásma. Po každém dlouhém ponoru odpočívají sérií kratších ponorů, takže na hladině jsou vlastně jen tehdy, když se potřebují nadechnout.
Na rozdíl od jejich menších příbuzných delfínů a sviňuch vůbec neprojevují zájem o lodě ani o jiné lidské výtvory, které na moři mohou potkat.