Vědci objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby. Patří obětem moru a hladomoru

Restaurátoři objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby s oběťmi moru a hladomoru. Jejich zbytky byly i pod jednou ze čtyř velkých pyramid složených z lidských kostí, kterou letos restaurátoři rozebrali. Celkově již počet hromadných hrobů objevených v kostnici stoupl z 32 na 34, což je evropský unikát, řekl novinářům Jan Frolík z Archeologického ústavu.

Po odkrytí cihlové podlahy pod pyramidou archeologové objevili nejspodnější část hromadných hrobů. „Provedli jsme tam archeologický výzkum. Zjistili jsme, že žádné hroby z doby existence kostnice tam nejsou. Naopak jsou tam zbytky nejhlubší dochované části dvou dalších hromadných hrobů obětí moru a hladomoru, které tady máme všude kolem kostnice,“ uvedl Frolík.

Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Na povrchu zřejmě nebyly označeny, protože jinak by nemohly být ty starší narušeny při dalším pohřbívání. Stejná situace se opakovala při výstavbě kaple a kostnice v druhé polovině 14. století. Základy kaple byly tehdy vyhloubeny bez respektu k hrobům a některé z nich se tím narušily.

Nahrávám video

Víc než v Londýně

Minimálně ve čtyřech hromadných hrobech jsou podle Frolíka oběti hladomoru a v 11 pozdější morové epidemie. Zbytek musejí odborníci ještě prozkoumat. „Je to evropsky unikátní, protože dohromady z těch hromadných hrobů máme asi dvanáct set nebožtíků. Mám pocit, že předtím největší počet jednoznačných obětí moru je Londýn s asi sedmi sty, takže máme i trošku víc. A především všude se muselo velmi klopotně přírodovědeckými metodami dospět k tomu, jestli jsou to opravdu oběti moru, nebo nějaké jiné epidemie. My to víme dopředu na základě kombinace archeologie a historických pramenů,“ dodal Frolík.

Rekonstrukci kostnice sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném. Práce si dosud vyžádaly 45 milionů korun, jenom v letošním roce to bude přes 11 milionů. Po celou dobu oprav je památka přístupná turistům. Loni si jich kostnici prohlédlo 426 tisíc, letos to zřejmě bude až půl milionu.

Renovace a rekonstrukce

Jedna z nejnavštěvovanějších památek středních Čech prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která začala v roce 2014 a má trvat až deset let. S demontáží kostí, pocházejících od obětí moru a husitských válek, začali restaurátoři koncem loňského listopadu. Jednotlivé lebky a kosti ze severozápadní pyramidy uložili do 1500 krabic. Velká část byla poškozená.

Po renovaci bude unikátní věž opět sestavena, restaurátoři to chtějí stihnout do prosince příštího roku. Hlavní projektant Vít Mlázovský však uvedl, že ho skladba pyramidy zklamala. Její tvůrci podle něj udělali pouze obvodovou vrstvu a vnitřek vysypali zbytky kostí. Restaurátoři budou muset zvolit jiný postup, aby věž déle vydržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...