Vědci objevili neznámý druh orangutana. Už teď je ohrožený

Objevit nový druh lidoopa, to se nestává každý den. A právě tento objev nyní hlásí vědci ze severní části Sumatry.

Mezi lidoopy, tedy skupinou, do které patří také lidé, gorily nebo šimpanzi, jsou orangutani našimi nejvíce vzdálenými příbuznými. Liší se od nás způsobem života, vzhledem i spoustou jiných znaků.

Až donedávna je vědci pokládali za jednolitou skupinu, ale od roku 2001 víme, že existují dva různé druhy orangutanů – orangutana sumaterského a orangutana bornejského. Nyní se ukázalo, že existuje ještě třetí druh.

„Objevit nový druh lidoopa je nesmírně vzácné,“ uvedl pro britský deník Guardian liverpoolský primatolog Serfe Wich, který se na výzkumu podílel. Podle něj je na výzkumu nejzajímavější, že tato doposud neznámá populace žije poměrně nedaleko již známého orangutana sumaterského – pouhých 100 kilometrů. Přesto si zachovává charakteristické rysy.

Objev je však pro vědce poněkud sladkobolný – zjistili totiž také, že existuje pouhých 800 zástupců tohoto druhu, a to v oblasti velké pouhých 1000 kilometrů čtverečních. Jde tedy současně o hominida (lidoopa) s nejmenším počtem živých zvířat. A to znamená, že je již nyní ohrožený kvůli ilegálnímu obchodu a ztrátě území.

Podle profesora Wiche je to opravdu problém. V oblasti, kde tito orangutani žijí, se nachází  zlatý důl a především se tu plánuje stavba vodní elektrárny. To vše v místě, kde žije obrovské množství vzácných a ohrožených druhů zvířat i rostlin.

Co o něm víme?

Nově identifikovaný druh orangutana dostal jméno orangutan tapanulský neboli Pongo tapanuliensis – podle oblasti na Severní Sumatře, kde žije. Že se tu vyskytují orangutani, se nevědělo až do roku 1930. Krátce po jejich objevu ale vědci s orangutany ztratili kontakt – „znovuobjevili“ je až roku 1997, kdy je také začali opravdu studovat.

„Byla jsem opravdu překvapená tím, jak moc se tapanulští orangutani liší od těch sumatránských a bornejských – geneticky, morfologicky i chováním,“ popsala Marina Davila-Rossová, která se na této studii podílela.

Studie, v níž vědci neznámý druh orangutana popsali, vyšla v odborném časopise Current Biology. Vycházeli z pozorování v přírodě, ale především z analýzy těla jednoho mrtvého orangutana – toho zabili vesničané roku 2013. Srovnávali jeho lebku se 33 lebkami jiných dospělých samců orangutanů, které se nacházejí ve sbírkách po celém světě.

Je prostě jiný

Ukázalo se, že se opravdu liší v celé řadě ohledů, zejména v tom, že celá lebka je menší než lebky ostatních dvou druhů orangutanů. Rozdíly jsou také u živých orangutanů, liší se jednak hlasem (vydávají delší zvuky), ale také mají „více skořicově“ zbarvenou srst. Samci mají výraznější plnovousy na tváři než jiné druhy, vousy na bradě mají i samice.

Nakonec vědci provedli i komplexní genetickou analýzu 37 orangutanů z celého Bornea a Sumatry, což jim umožnilo vytvořit evoluční strom těchto primátů. Podle něj se orangutani tapanulští oddělili od ostatních orangutanů přibližně před 3,4 milionu let, a to od populace nejjižněji žijících orangutanů, kteří na Sumatru dorazili z kontinentální Asie. Také z něj vyplývá, že právě orangutani tapanulští jsou nejarchaičtější formou tohoto tvora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 8 mminutami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 1 hhodinou

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 2 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 2 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 22 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 22 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 23 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.