Vědci objevili neznámý druh orangutana. Už teď je ohrožený

Objevit nový druh lidoopa, to se nestává každý den. A právě tento objev nyní hlásí vědci ze severní části Sumatry.

Mezi lidoopy, tedy skupinou, do které patří také lidé, gorily nebo šimpanzi, jsou orangutani našimi nejvíce vzdálenými příbuznými. Liší se od nás způsobem života, vzhledem i spoustou jiných znaků.

Až donedávna je vědci pokládali za jednolitou skupinu, ale od roku 2001 víme, že existují dva různé druhy orangutanů – orangutana sumaterského a orangutana bornejského. Nyní se ukázalo, že existuje ještě třetí druh.

„Objevit nový druh lidoopa je nesmírně vzácné,“ uvedl pro britský deník Guardian liverpoolský primatolog Serfe Wich, který se na výzkumu podílel. Podle něj je na výzkumu nejzajímavější, že tato doposud neznámá populace žije poměrně nedaleko již známého orangutana sumaterského – pouhých 100 kilometrů. Přesto si zachovává charakteristické rysy.

Objev je však pro vědce poněkud sladkobolný – zjistili totiž také, že existuje pouhých 800 zástupců tohoto druhu, a to v oblasti velké pouhých 1000 kilometrů čtverečních. Jde tedy současně o hominida (lidoopa) s nejmenším počtem živých zvířat. A to znamená, že je již nyní ohrožený kvůli ilegálnímu obchodu a ztrátě území.

Podle profesora Wiche je to opravdu problém. V oblasti, kde tito orangutani žijí, se nachází  zlatý důl a především se tu plánuje stavba vodní elektrárny. To vše v místě, kde žije obrovské množství vzácných a ohrožených druhů zvířat i rostlin.

Co o něm víme?

Nově identifikovaný druh orangutana dostal jméno orangutan tapanulský neboli Pongo tapanuliensis – podle oblasti na Severní Sumatře, kde žije. Že se tu vyskytují orangutani, se nevědělo až do roku 1930. Krátce po jejich objevu ale vědci s orangutany ztratili kontakt – „znovuobjevili“ je až roku 1997, kdy je také začali opravdu studovat.

„Byla jsem opravdu překvapená tím, jak moc se tapanulští orangutani liší od těch sumatránských a bornejských – geneticky, morfologicky i chováním,“ popsala Marina Davila-Rossová, která se na této studii podílela.

Studie, v níž vědci neznámý druh orangutana popsali, vyšla v odborném časopise Current Biology. Vycházeli z pozorování v přírodě, ale především z analýzy těla jednoho mrtvého orangutana – toho zabili vesničané roku 2013. Srovnávali jeho lebku se 33 lebkami jiných dospělých samců orangutanů, které se nacházejí ve sbírkách po celém světě.

Je prostě jiný

Ukázalo se, že se opravdu liší v celé řadě ohledů, zejména v tom, že celá lebka je menší než lebky ostatních dvou druhů orangutanů. Rozdíly jsou také u živých orangutanů, liší se jednak hlasem (vydávají delší zvuky), ale také mají „více skořicově“ zbarvenou srst. Samci mají výraznější plnovousy na tváři než jiné druhy, vousy na bradě mají i samice.

Nakonec vědci provedli i komplexní genetickou analýzu 37 orangutanů z celého Bornea a Sumatry, což jim umožnilo vytvořit evoluční strom těchto primátů. Podle něj se orangutani tapanulští oddělili od ostatních orangutanů přibližně před 3,4 milionu let, a to od populace nejjižněji žijících orangutanů, kteří na Sumatru dorazili z kontinentální Asie. Také z něj vyplývá, že právě orangutani tapanulští jsou nejarchaičtější formou tohoto tvora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.