Vědci objevili neznámý druh orangutana. Už teď je ohrožený

Objevit nový druh lidoopa, to se nestává každý den. A právě tento objev nyní hlásí vědci ze severní části Sumatry.

Mezi lidoopy, tedy skupinou, do které patří také lidé, gorily nebo šimpanzi, jsou orangutani našimi nejvíce vzdálenými příbuznými. Liší se od nás způsobem života, vzhledem i spoustou jiných znaků.

Až donedávna je vědci pokládali za jednolitou skupinu, ale od roku 2001 víme, že existují dva různé druhy orangutanů – orangutana sumaterského a orangutana bornejského. Nyní se ukázalo, že existuje ještě třetí druh.

„Objevit nový druh lidoopa je nesmírně vzácné,“ uvedl pro britský deník Guardian liverpoolský primatolog Serfe Wich, který se na výzkumu podílel. Podle něj je na výzkumu nejzajímavější, že tato doposud neznámá populace žije poměrně nedaleko již známého orangutana sumaterského – pouhých 100 kilometrů. Přesto si zachovává charakteristické rysy.

Objev je však pro vědce poněkud sladkobolný – zjistili totiž také, že existuje pouhých 800 zástupců tohoto druhu, a to v oblasti velké pouhých 1000 kilometrů čtverečních. Jde tedy současně o hominida (lidoopa) s nejmenším počtem živých zvířat. A to znamená, že je již nyní ohrožený kvůli ilegálnímu obchodu a ztrátě území.

Podle profesora Wiche je to opravdu problém. V oblasti, kde tito orangutani žijí, se nachází  zlatý důl a především se tu plánuje stavba vodní elektrárny. To vše v místě, kde žije obrovské množství vzácných a ohrožených druhů zvířat i rostlin.

Co o něm víme?

Nově identifikovaný druh orangutana dostal jméno orangutan tapanulský neboli Pongo tapanuliensis – podle oblasti na Severní Sumatře, kde žije. Že se tu vyskytují orangutani, se nevědělo až do roku 1930. Krátce po jejich objevu ale vědci s orangutany ztratili kontakt – „znovuobjevili“ je až roku 1997, kdy je také začali opravdu studovat.

„Byla jsem opravdu překvapená tím, jak moc se tapanulští orangutani liší od těch sumatránských a bornejských – geneticky, morfologicky i chováním,“ popsala Marina Davila-Rossová, která se na této studii podílela.

Studie, v níž vědci neznámý druh orangutana popsali, vyšla v odborném časopise Current Biology. Vycházeli z pozorování v přírodě, ale především z analýzy těla jednoho mrtvého orangutana – toho zabili vesničané roku 2013. Srovnávali jeho lebku se 33 lebkami jiných dospělých samců orangutanů, které se nacházejí ve sbírkách po celém světě.

Je prostě jiný

Ukázalo se, že se opravdu liší v celé řadě ohledů, zejména v tom, že celá lebka je menší než lebky ostatních dvou druhů orangutanů. Rozdíly jsou také u živých orangutanů, liší se jednak hlasem (vydávají delší zvuky), ale také mají „více skořicově“ zbarvenou srst. Samci mají výraznější plnovousy na tváři než jiné druhy, vousy na bradě mají i samice.

Nakonec vědci provedli i komplexní genetickou analýzu 37 orangutanů z celého Bornea a Sumatry, což jim umožnilo vytvořit evoluční strom těchto primátů. Podle něj se orangutani tapanulští oddělili od ostatních orangutanů přibližně před 3,4 milionu let, a to od populace nejjižněji žijících orangutanů, kteří na Sumatru dorazili z kontinentální Asie. Také z něj vyplývá, že právě orangutani tapanulští jsou nejarchaičtější formou tohoto tvora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 14 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 15 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 19 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 20 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...