Vědci objevili neznámý druh orangutana. Už teď je ohrožený

Objevit nový druh lidoopa, to se nestává každý den. A právě tento objev nyní hlásí vědci ze severní části Sumatry.

Mezi lidoopy, tedy skupinou, do které patří také lidé, gorily nebo šimpanzi, jsou orangutani našimi nejvíce vzdálenými příbuznými. Liší se od nás způsobem života, vzhledem i spoustou jiných znaků.

Až donedávna je vědci pokládali za jednolitou skupinu, ale od roku 2001 víme, že existují dva různé druhy orangutanů – orangutana sumaterského a orangutana bornejského. Nyní se ukázalo, že existuje ještě třetí druh.

„Objevit nový druh lidoopa je nesmírně vzácné,“ uvedl pro britský deník Guardian liverpoolský primatolog Serfe Wich, který se na výzkumu podílel. Podle něj je na výzkumu nejzajímavější, že tato doposud neznámá populace žije poměrně nedaleko již známého orangutana sumaterského – pouhých 100 kilometrů. Přesto si zachovává charakteristické rysy.

Objev je však pro vědce poněkud sladkobolný – zjistili totiž také, že existuje pouhých 800 zástupců tohoto druhu, a to v oblasti velké pouhých 1000 kilometrů čtverečních. Jde tedy současně o hominida (lidoopa) s nejmenším počtem živých zvířat. A to znamená, že je již nyní ohrožený kvůli ilegálnímu obchodu a ztrátě území.

Podle profesora Wiche je to opravdu problém. V oblasti, kde tito orangutani žijí, se nachází  zlatý důl a především se tu plánuje stavba vodní elektrárny. To vše v místě, kde žije obrovské množství vzácných a ohrožených druhů zvířat i rostlin.

Co o něm víme?

Nově identifikovaný druh orangutana dostal jméno orangutan tapanulský neboli Pongo tapanuliensis – podle oblasti na Severní Sumatře, kde žije. Že se tu vyskytují orangutani, se nevědělo až do roku 1930. Krátce po jejich objevu ale vědci s orangutany ztratili kontakt – „znovuobjevili“ je až roku 1997, kdy je také začali opravdu studovat.

„Byla jsem opravdu překvapená tím, jak moc se tapanulští orangutani liší od těch sumatránských a bornejských – geneticky, morfologicky i chováním,“ popsala Marina Davila-Rossová, která se na této studii podílela.

Studie, v níž vědci neznámý druh orangutana popsali, vyšla v odborném časopise Current Biology. Vycházeli z pozorování v přírodě, ale především z analýzy těla jednoho mrtvého orangutana – toho zabili vesničané roku 2013. Srovnávali jeho lebku se 33 lebkami jiných dospělých samců orangutanů, které se nacházejí ve sbírkách po celém světě.

Je prostě jiný

Ukázalo se, že se opravdu liší v celé řadě ohledů, zejména v tom, že celá lebka je menší než lebky ostatních dvou druhů orangutanů. Rozdíly jsou také u živých orangutanů, liší se jednak hlasem (vydávají delší zvuky), ale také mají „více skořicově“ zbarvenou srst. Samci mají výraznější plnovousy na tváři než jiné druhy, vousy na bradě mají i samice.

Nakonec vědci provedli i komplexní genetickou analýzu 37 orangutanů z celého Bornea a Sumatry, což jim umožnilo vytvořit evoluční strom těchto primátů. Podle něj se orangutani tapanulští oddělili od ostatních orangutanů přibližně před 3,4 milionu let, a to od populace nejjižněji žijících orangutanů, kteří na Sumatru dorazili z kontinentální Asie. Také z něj vyplývá, že právě orangutani tapanulští jsou nejarchaičtější formou tohoto tvora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 16 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...