Objevit nový druh lidoopa, to se nestává každý den. A právě tento objev nyní hlásí vědci ze severní části Sumatry.
Mezi lidoopy, tedy skupinou, do které patří také lidé, gorily nebo šimpanzi, jsou orangutani našimi nejvíce vzdálenými příbuznými. Liší se od nás způsobem života, vzhledem i spoustou jiných znaků.
Až donedávna je vědci pokládali za jednolitou skupinu, ale od roku 2001 víme, že existují dva různé druhy orangutanů – orangutana sumaterského a orangutana bornejského. Nyní se ukázalo, že existuje ještě třetí druh.
„Objevit nový druh lidoopa je nesmírně vzácné,“ uvedl pro britský deník Guardian liverpoolský primatolog Serfe Wich, který se na výzkumu podílel. Podle něj je na výzkumu nejzajímavější, že tato doposud neznámá populace žije poměrně nedaleko již známého orangutana sumaterského – pouhých 100 kilometrů. Přesto si zachovává charakteristické rysy.
Objev je však pro vědce poněkud sladkobolný – zjistili totiž také, že existuje pouhých 800 zástupců tohoto druhu, a to v oblasti velké pouhých 1000 kilometrů čtverečních. Jde tedy současně o hominida (lidoopa) s nejmenším počtem živých zvířat. A to znamená, že je již nyní ohrožený kvůli ilegálnímu obchodu a ztrátě území.
Podle profesora Wiche je to opravdu problém. V oblasti, kde tito orangutani žijí, se nachází zlatý důl a především se tu plánuje stavba vodní elektrárny. To vše v místě, kde žije obrovské množství vzácných a ohrožených druhů zvířat i rostlin.
Co o něm víme?
Nově identifikovaný druh orangutana dostal jméno orangutan tapanulský neboli Pongo tapanuliensis – podle oblasti na Severní Sumatře, kde žije. Že se tu vyskytují orangutani, se nevědělo až do roku 1930. Krátce po jejich objevu ale vědci s orangutany ztratili kontakt – „znovuobjevili“ je až roku 1997, kdy je také začali opravdu studovat.
„Byla jsem opravdu překvapená tím, jak moc se tapanulští orangutani liší od těch sumatránských a bornejských – geneticky, morfologicky i chováním,“ popsala Marina Davila-Rossová, která se na této studii podílela.
Studie, v níž vědci neznámý druh orangutana popsali, vyšla v odborném časopise Current Biology. Vycházeli z pozorování v přírodě, ale především z analýzy těla jednoho mrtvého orangutana – toho zabili vesničané roku 2013. Srovnávali jeho lebku se 33 lebkami jiných dospělých samců orangutanů, které se nacházejí ve sbírkách po celém světě.
Je prostě jiný
Ukázalo se, že se opravdu liší v celé řadě ohledů, zejména v tom, že celá lebka je menší než lebky ostatních dvou druhů orangutanů. Rozdíly jsou také u živých orangutanů, liší se jednak hlasem (vydávají delší zvuky), ale také mají „více skořicově“ zbarvenou srst. Samci mají výraznější plnovousy na tváři než jiné druhy, vousy na bradě mají i samice.
Nakonec vědci provedli i komplexní genetickou analýzu 37 orangutanů z celého Bornea a Sumatry, což jim umožnilo vytvořit evoluční strom těchto primátů. Podle něj se orangutani tapanulští oddělili od ostatních orangutanů přibližně před 3,4 milionu let, a to od populace nejjižněji žijících orangutanů, kteří na Sumatru dorazili z kontinentální Asie. Také z něj vyplývá, že právě orangutani tapanulští jsou nejarchaičtější formou tohoto tvora.
