Vědci objevili nejhlouběji žijící rybu. Predátor loví v temnotě, osm kilometrů pod hladinou

I v hloubce 8178 metrů pod hladinou oceánu existuje život. Nově objevená ryba v Mariánském příkopu je vrcholovým predátorem – máloco ji ohrožuje a živí se nejen bezobratlými živočichy na dně, ale také tím, co „spadne“ seshora.

Američtí oceánologové popsali rybu, která žije ze všech ryb zdaleka nejhlouběji. Je drobná, průsvitná a oblíbila si zcela temné hlubiny v Mariánském příkopu – byla objevena osm kilometrů pod hladinou.

Dostala jméno Pseudoliparis swirei, patří do řádu ropušnicovitých a čeledi terčkovitých. Podle pozorování biologů se vyskytuje nejčastěji u mořského dna a živí se drobnými korýši. Dokonce je můžete vidět na fotografiích i videu v průsvitných vnitřnostech zvířete.

Autorkou práce, která rybu popsala a zařadila, je bioložka Mackenzie Gerringerová z University of Washington. Svou zprávu zveřejnila v odborném časopise Zootaxa. „Jde o nejhlouběji objevenou rybu, která žije u mořského dna. Jsme nadšení, že jsme ji směli pojmenovat. Nevypadá zrovna robustně nebo dost silně na to, aby mohla žít v tak extrémním ekosystému, ale jsou extrémně úspěšné,“ uvádí.

Predátor z hlubin

Podle analýzy se zdá, že právě tato ryba dominuje nejhlubším částem Mariánského příkopu. Zatím byla objevena v maximální hloubce 8178 metrů – našli jim tam vědci z Japonska.

Spoluautor studie Thomas Linley z Newcastle University popsal evoluční úspěch této ryby takto: „Byly schopné adaptovat se na hlubiny lépe než jakékoliv jiné ryby, které žijí v oceánských příkopech. Toto prostředí pro ně nabízí spoustu výhod – například jsou zde v bezpečí před jakýmikoliv predátory. A díky tomu, že mají příkopy tvar trychtýře, dostává se tam shora i dostatečné množství živin. Žije zde množství bezobratlých zvířat a tyto ryby zde plní roli vrcholového predátora. Jsou velmi aktivní a vypadaly také dostatečně syté.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 13 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 14 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 18 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 19 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 20 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.