Vědci objevili nejhlouběji žijící rybu. Predátor loví v temnotě, osm kilometrů pod hladinou

I v hloubce 8178 metrů pod hladinou oceánu existuje život. Nově objevená ryba v Mariánském příkopu je vrcholovým predátorem – máloco ji ohrožuje a živí se nejen bezobratlými živočichy na dně, ale také tím, co „spadne“ seshora.

Američtí oceánologové popsali rybu, která žije ze všech ryb zdaleka nejhlouběji. Je drobná, průsvitná a oblíbila si zcela temné hlubiny v Mariánském příkopu – byla objevena osm kilometrů pod hladinou.

Dostala jméno Pseudoliparis swirei, patří do řádu ropušnicovitých a čeledi terčkovitých. Podle pozorování biologů se vyskytuje nejčastěji u mořského dna a živí se drobnými korýši. Dokonce je můžete vidět na fotografiích i videu v průsvitných vnitřnostech zvířete.

Autorkou práce, která rybu popsala a zařadila, je bioložka Mackenzie Gerringerová z University of Washington. Svou zprávu zveřejnila v odborném časopise Zootaxa. „Jde o nejhlouběji objevenou rybu, která žije u mořského dna. Jsme nadšení, že jsme ji směli pojmenovat. Nevypadá zrovna robustně nebo dost silně na to, aby mohla žít v tak extrémním ekosystému, ale jsou extrémně úspěšné,“ uvádí.

Predátor z hlubin

Podle analýzy se zdá, že právě tato ryba dominuje nejhlubším částem Mariánského příkopu. Zatím byla objevena v maximální hloubce 8178 metrů – našli jim tam vědci z Japonska.

Spoluautor studie Thomas Linley z Newcastle University popsal evoluční úspěch této ryby takto: „Byly schopné adaptovat se na hlubiny lépe než jakékoliv jiné ryby, které žijí v oceánských příkopech. Toto prostředí pro ně nabízí spoustu výhod – například jsou zde v bezpečí před jakýmikoliv predátory. A díky tomu, že mají příkopy tvar trychtýře, dostává se tam shora i dostatečné množství živin. Žije zde množství bezobratlých zvířat a tyto ryby zde plní roli vrcholového predátora. Jsou velmi aktivní a vypadaly také dostatečně syté.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 13 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...