Vědci objevili nejhlouběji žijící rybu. Predátor loví v temnotě, osm kilometrů pod hladinou

I v hloubce 8178 metrů pod hladinou oceánu existuje život. Nově objevená ryba v Mariánském příkopu je vrcholovým predátorem – máloco ji ohrožuje a živí se nejen bezobratlými živočichy na dně, ale také tím, co „spadne“ seshora.

Američtí oceánologové popsali rybu, která žije ze všech ryb zdaleka nejhlouběji. Je drobná, průsvitná a oblíbila si zcela temné hlubiny v Mariánském příkopu – byla objevena osm kilometrů pod hladinou.

Dostala jméno Pseudoliparis swirei, patří do řádu ropušnicovitých a čeledi terčkovitých. Podle pozorování biologů se vyskytuje nejčastěji u mořského dna a živí se drobnými korýši. Dokonce je můžete vidět na fotografiích i videu v průsvitných vnitřnostech zvířete.

Autorkou práce, která rybu popsala a zařadila, je bioložka Mackenzie Gerringerová z University of Washington. Svou zprávu zveřejnila v odborném časopise Zootaxa. „Jde o nejhlouběji objevenou rybu, která žije u mořského dna. Jsme nadšení, že jsme ji směli pojmenovat. Nevypadá zrovna robustně nebo dost silně na to, aby mohla žít v tak extrémním ekosystému, ale jsou extrémně úspěšné,“ uvádí.

Predátor z hlubin

Podle analýzy se zdá, že právě tato ryba dominuje nejhlubším částem Mariánského příkopu. Zatím byla objevena v maximální hloubce 8178 metrů – našli jim tam vědci z Japonska.

Spoluautor studie Thomas Linley z Newcastle University popsal evoluční úspěch této ryby takto: „Byly schopné adaptovat se na hlubiny lépe než jakékoliv jiné ryby, které žijí v oceánských příkopech. Toto prostředí pro ně nabízí spoustu výhod – například jsou zde v bezpečí před jakýmikoliv predátory. A díky tomu, že mají příkopy tvar trychtýře, dostává se tam shora i dostatečné množství živin. Žije zde množství bezobratlých zvířat a tyto ryby zde plní roli vrcholového predátora. Jsou velmi aktivní a vypadaly také dostatečně syté.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...