Vědci objevili megalodoní školky. Obří pravěcí žraloci se v nich kolektivně starali o mláďata

Vyhynulý druh obřího žraloka megalodon schovával svá mláďata v mělkých přírodních prohlubních s teplou vodou. A to do doby, než budou dost velká, aby čelila predátorům. Jednalo se o jakousi formu mateřské školy pro žraloky, o které se starala skupina dospělých jedinců. Objev v časopise Biology Letters zveřejnila britská Královská společnost.

Dospělý megalodon mohl měřit až 18 metrů, tedy až třikrát víc než dnešní žraloci. Dospělí jedinci lovili i malé velryby, ale naopak mláďata se stávala kořistí jiných žraloků, protože dospělosti dosahovala až kolem pětadvacátého roku. Podle studie tak po dlouhá léta potřebovala ochranu svých rodičů.

Podobnou strategii společné výchovy mláďat v bezpečných místech s dostatkem potravy i dnes používá několik druhů žraloků. Megalodon přežíval díky společné péči o potomky dlouhá tisíciletí, ale s příchodem doby ledové a poklesem oceánů zmizela místa vhodná pro žraločí školky. Megalodon, v překladu velký zub, v důsledku toho před přibližně třemi miliony let vyhynul.

Zub megalodona
Zdroj: Flickr Commons

Vědci už dříve našli podobná mělká místa s dostatkem drobných ryb, kde žilo pohromadě velké množství malých žraloků, ale teprve teď zjistili, jak častý to byl jev. „Naše studie ukázala, že byla široce rozšířená a to jak v čase, tak v prostoru,“ uvedl biolog Carlos Martinez-Perez, jeden z autorů studie.

Místa se povedlo identifikovat díky velkému počtu zubů, které odpovídaly velikosti žraloků mezi čtyřmi a deseti metry, v případě megalodonů tedy mláďatům. Zubů bylo například v zálivu u Tarragony hodně, protože malí žraloci je během svého dospívání postupně ztráceli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 18 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 23 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...