Vědci objevili megalodoní školky. Obří pravěcí žraloci se v nich kolektivně starali o mláďata

Vyhynulý druh obřího žraloka megalodon schovával svá mláďata v mělkých přírodních prohlubních s teplou vodou. A to do doby, než budou dost velká, aby čelila predátorům. Jednalo se o jakousi formu mateřské školy pro žraloky, o které se starala skupina dospělých jedinců. Objev v časopise Biology Letters zveřejnila britská Královská společnost.

Dospělý megalodon mohl měřit až 18 metrů, tedy až třikrát víc než dnešní žraloci. Dospělí jedinci lovili i malé velryby, ale naopak mláďata se stávala kořistí jiných žraloků, protože dospělosti dosahovala až kolem pětadvacátého roku. Podle studie tak po dlouhá léta potřebovala ochranu svých rodičů.

Podobnou strategii společné výchovy mláďat v bezpečných místech s dostatkem potravy i dnes používá několik druhů žraloků. Megalodon přežíval díky společné péči o potomky dlouhá tisíciletí, ale s příchodem doby ledové a poklesem oceánů zmizela místa vhodná pro žraločí školky. Megalodon, v překladu velký zub, v důsledku toho před přibližně třemi miliony let vyhynul.

Zub megalodona
Zdroj: Flickr Commons

Vědci už dříve našli podobná mělká místa s dostatkem drobných ryb, kde žilo pohromadě velké množství malých žraloků, ale teprve teď zjistili, jak častý to byl jev. „Naše studie ukázala, že byla široce rozšířená a to jak v čase, tak v prostoru,“ uvedl biolog Carlos Martinez-Perez, jeden z autorů studie.

Místa se povedlo identifikovat díky velkému počtu zubů, které odpovídaly velikosti žraloků mezi čtyřmi a deseti metry, v případě megalodonů tedy mláďatům. Zubů bylo například v zálivu u Tarragony hodně, protože malí žraloci je během svého dospívání postupně ztráceli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...