Vyhynulý druh obřího žraloka megalodon schovával svá mláďata v mělkých přírodních prohlubních s teplou vodou. A to do doby, než budou dost velká, aby čelila predátorům. Jednalo se o jakousi formu mateřské školy pro žraloky, o které se starala skupina dospělých jedinců. Objev v časopise Biology Letters zveřejnila britská Královská společnost.
Dospělý megalodon mohl měřit až 18 metrů, tedy až třikrát víc než dnešní žraloci. Dospělí jedinci lovili i malé velryby, ale naopak mláďata se stávala kořistí jiných žraloků, protože dospělosti dosahovala až kolem pětadvacátého roku. Podle studie tak po dlouhá léta potřebovala ochranu svých rodičů.
Podobnou strategii společné výchovy mláďat v bezpečných místech s dostatkem potravy i dnes používá několik druhů žraloků. Megalodon přežíval díky společné péči o potomky dlouhá tisíciletí, ale s příchodem doby ledové a poklesem oceánů zmizela místa vhodná pro žraločí školky. Megalodon, v překladu velký zub, v důsledku toho před přibližně třemi miliony let vyhynul.
Vědci už dříve našli podobná mělká místa s dostatkem drobných ryb, kde žilo pohromadě velké množství malých žraloků, ale teprve teď zjistili, jak častý to byl jev. „Naše studie ukázala, že byla široce rozšířená a to jak v čase, tak v prostoru,“ uvedl biolog Carlos Martinez-Perez, jeden z autorů studie.
Místa se povedlo identifikovat díky velkému počtu zubů, které odpovídaly velikosti žraloků mezi čtyřmi a deseti metry, v případě megalodonů tedy mláďatům. Zubů bylo například v zálivu u Tarragony hodně, protože malí žraloci je během svého dospívání postupně ztráceli.
