Vědci objevili druhohorní „matrjošku smrti“. Zvířata zůstala sevřená v boji o život

Unikátní objev popsal mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Swiss Journal of Palaeontology. Paleontologové našli zkamenělinu několika prehistorických zvířat, která se navzájem požírala. Vědcům detailně přibližuje, jaké panovaly ekologické vztahy v pravěkých oceánech.

Zkameněliny zvířat, která spolu nějak interagovala v okamžiku, kdy uhynula, patří k těm nejvzácnějším, protože se v geologických vrstvách zachovaly jen výjimečně. 

Fosílie zvířat zkamenělých těsně před tím, než byla pozřena predátorem, vědci odborně nazývají pabulit. Jeden takový objevil amatérský sběratel v německém lomu, a později ho od něj odkoupilo muzeum ve Stuttgartu – a právě tam začal výzkum.

Zkamenělina zachycuje velkého pravěkého korýše z rodu Proeryon (podobal se langustě s dlouhými tenkými klepítky), kterého právě požírá hlavonožec patřící mezi belemnity. Oba žili před přibližně 180 miliony lety, tedy v období druhohor. 

Otisk zubů

Detailní analýza ukázala, že součástí fosilie je ještě další tvor, ale dochovaný jen v otisku zubů na hlavonožci. Jednalo se zřejmě o nějakého velkého predátora, autoři se domnívají, že se mohlo jednat o asi dvoumetrového žraloka Hybodus, o němž se z jiných nálezů ví, že se někdy hlavonožci živil.

Z hloubky a síly stop po žraločích zubech je zjevné, že se zakousl do hlavonožce tak, že belemnit uhynul – s korýšem stále v „ústech“. Pak společně s ním spadl k mořskému dnu, které jejich pozůstatky zakonzervovaly až do současnosti. Žralok pak odplul neznámo kam, nic dalšího se z něj nezachovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři nové studie ukazují, jaký vliv má na šíření a rozsah požárů klimatická změna

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.
27. 12. 2024

AI předčila svými předpověďmi nejlepší meteorologický model

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).
24. 12. 2024

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
23. 12. 2024

Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.
23. 12. 2024
Načítání...