Vědci našli velké poruchy v magnetickém poli Země. Může jít o dlouhodobý proces

Vědci z univerzity v Liverpoolu odhalili, že před přibližně 11 miliony lety se začalo magnetické pole v oblasti jižního Atlantiku chovat velmi podivně. Ve stejném regionu dochází ke zvláštním magnetickým anomáliím i v současnosti, je tedy možné, že jde o opakovaný jev nebo proces.

Jihoatlantická anomálie je oblast nacházející se nad Jižní Amerikou a Atlantickým oceánem mezi pobřežími Jižní Ameriky a Afriky. Jde o místo, kde je magnetické pole Země nejslabší – současně se jedná o oblast zvýšené radiace. Tato anomálie je tak silná, že zde dokonce dochází k poruchám satelitů. Pomalu se posunuje z oceánu nad jihoamerický kontinent a je podle řady vědců příznakem přepólování magnetického pole Země.

Mise Swarm nedávno potvrdila, že geomagnetické pole naší planety slábne – během posledních dvou století zesláblo přibližně o 15 procent. Zatím není příliš jasné, jaký to má vliv na život na Zemi, ani co by přesně přepólovaní přineslo. Doposud se nenašla spojitost mezi přepólováním geomagnetického pole a hromadným vymíráním, ke kterému v historii Země už několikrát došlo.

K čemu Země potřebuje magnetické pole

Obecně platí, že magnetické pole dává lidstvu nejen možnost navigovat podle kompasu, ale především vůbec umožňuje existenci života na planetě. Bez něj by sluneční vítr zlikvidoval atmosféru Země – něco podobného se stalo Marsu.

Změna rychlosti pohybu magnetického pólu
Zdroj: Wikimedia Commmons/Cavit

A magnetické pole naší planety se chová v posledních letech podivně. Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí.

Co říká nový výzkum

V nové studii vědci z Liverpoolu analyzovali záznamy magnetického pole z minulosti Země, které se zachovaly v kamenech na ostrově Svaté Heleny, který leží uprostřed Jihoatlantické anomálie.

Geologové v nich našli stopy po 34 sopečných erupcích, k nimž došlo mezi 8 až 11 miliony lety před naším letopočtem. Ukázalo se, že během těchto období magnetické indukční čáry nevedly směrem k severnímu pólu planety – což se děje i v současnosti. „Naše studie je první, která ukazuje, jak je geomagnetické pole v oblasti jižního Atlantiku dlouhodobě nestabilní. Je to opakující se vlastnost této oblasti, nikoliv známka obrácení magnetického pole planety,“ uvedl hlavní autor práce Yael Engbers.

Tato práce jako první také naznačila spojení jihoatlantické anomálie se seismickými změnami v zemském plášti a jádru. Další výzkum tohoto fenoménu může pomoci pochopit, jaký vliv mají procesy v nitru Země na změny geomagnetického pole.

Sever je jih, jih je sever

Severní magnetický pól je ve skutečnosti jižním magnetickým pólem a jižní magnetický pól je pólem severním. Magnetický pól na severní polokouli je fyzikálně jižní pól.

Magnetický sever a jih byly totiž definovány podle orientace střelky kompasu. Severní pól střelky je tedy přitahován jižním pólem zemského magnetického pólu. Severní magnetický pól není přesně protilehlý vůči jižnímu magnetickému pólu, jejich spojnice neprochází středem Země, oba se nacházejí na západní polokouli.

Přesun magnetického pólu
Zdroj: Cavit/Wikimedia Commons

Vědci už dlouho ví, že magnetické pole se v průběhu dějin Země několikrát úplně „překlopilo“. Stává se to poměrně pravidelně, v posledních dvaceti milionech let se tato změna odehrála průměrně každých 200 tisíc až 300 tisíc let.

Věda ji svede prokázat v sedimentech na mořském dně a tyto geologické důkazy současně ukazují, že během těchto období nedošlo k žádným zásadním změnám v životních formách. To znamená, že tato událost zřejmě není nebezpečná, jak naznačují některé konspirační teorie, uvádí NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...