Vědci našli velké poruchy v magnetickém poli Země. Může jít o dlouhodobý proces

Vědci z univerzity v Liverpoolu odhalili, že před přibližně 11 miliony lety se začalo magnetické pole v oblasti jižního Atlantiku chovat velmi podivně. Ve stejném regionu dochází ke zvláštním magnetickým anomáliím i v současnosti, je tedy možné, že jde o opakovaný jev nebo proces.

Jihoatlantická anomálie je oblast nacházející se nad Jižní Amerikou a Atlantickým oceánem mezi pobřežími Jižní Ameriky a Afriky. Jde o místo, kde je magnetické pole Země nejslabší – současně se jedná o oblast zvýšené radiace. Tato anomálie je tak silná, že zde dokonce dochází k poruchám satelitů. Pomalu se posunuje z oceánu nad jihoamerický kontinent a je podle řady vědců příznakem přepólování magnetického pole Země.

Mise Swarm nedávno potvrdila, že geomagnetické pole naší planety slábne – během posledních dvou století zesláblo přibližně o 15 procent. Zatím není příliš jasné, jaký to má vliv na život na Zemi, ani co by přesně přepólovaní přineslo. Doposud se nenašla spojitost mezi přepólováním geomagnetického pole a hromadným vymíráním, ke kterému v historii Země už několikrát došlo.

K čemu Země potřebuje magnetické pole

Obecně platí, že magnetické pole dává lidstvu nejen možnost navigovat podle kompasu, ale především vůbec umožňuje existenci života na planetě. Bez něj by sluneční vítr zlikvidoval atmosféru Země – něco podobného se stalo Marsu.

Změna rychlosti pohybu magnetického pólu
Zdroj: Wikimedia Commmons/Cavit

A magnetické pole naší planety se chová v posledních letech podivně. Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí.

Co říká nový výzkum

V nové studii vědci z Liverpoolu analyzovali záznamy magnetického pole z minulosti Země, které se zachovaly v kamenech na ostrově Svaté Heleny, který leží uprostřed Jihoatlantické anomálie.

Geologové v nich našli stopy po 34 sopečných erupcích, k nimž došlo mezi 8 až 11 miliony lety před naším letopočtem. Ukázalo se, že během těchto období magnetické indukční čáry nevedly směrem k severnímu pólu planety – což se děje i v současnosti. „Naše studie je první, která ukazuje, jak je geomagnetické pole v oblasti jižního Atlantiku dlouhodobě nestabilní. Je to opakující se vlastnost této oblasti, nikoliv známka obrácení magnetického pole planety,“ uvedl hlavní autor práce Yael Engbers.

Tato práce jako první také naznačila spojení jihoatlantické anomálie se seismickými změnami v zemském plášti a jádru. Další výzkum tohoto fenoménu může pomoci pochopit, jaký vliv mají procesy v nitru Země na změny geomagnetického pole.

Sever je jih, jih je sever

Severní magnetický pól je ve skutečnosti jižním magnetickým pólem a jižní magnetický pól je pólem severním. Magnetický pól na severní polokouli je fyzikálně jižní pól.

Magnetický sever a jih byly totiž definovány podle orientace střelky kompasu. Severní pól střelky je tedy přitahován jižním pólem zemského magnetického pólu. Severní magnetický pól není přesně protilehlý vůči jižnímu magnetickému pólu, jejich spojnice neprochází středem Země, oba se nacházejí na západní polokouli.

Přesun magnetického pólu
Zdroj: Cavit/Wikimedia Commons

Vědci už dlouho ví, že magnetické pole se v průběhu dějin Země několikrát úplně „překlopilo“. Stává se to poměrně pravidelně, v posledních dvaceti milionech let se tato změna odehrála průměrně každých 200 tisíc až 300 tisíc let.

Věda ji svede prokázat v sedimentech na mořském dně a tyto geologické důkazy současně ukazují, že během těchto období nedošlo k žádným zásadním změnám v životních formách. To znamená, že tato událost zřejmě není nebezpečná, jak naznačují některé konspirační teorie, uvádí NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 21 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 23 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...