Vědci našli na Sibiři lvíčata, která žila před desítkami tisíc let

V tajícím permafrostu – věčně zmrzlé půdě – našli vědci na Sibiři dobře zachovalé jeskynní lvíče, které žilo před 28 tisíci lety. V samičce nazvané Sparta dokonce ještě mohou být zbytky mateřského mléka.

O nálezu informovala agentura Reuters s odvoláním na studii zveřejněnou na webu časopisu Quaternary.

Sparta se našla u řeky Semjujeljach v Jakutsku na východní Sibiři před třemi lety. O rok dříve tu objevili jiné lvíče, pojmenované Boris. Ačkoliv místa nálezů byla vzdálena patnáct metrů, obě zvířata od sebe dělil dlouhý časový úsek. Samec Boris žil přibližně před 43 500 lety.

Lvíčata stará jen měsíc či dva našli sběratelé mamutích klů. Ve stejné oblasti se před několika lety našla dvě jiná zvířata.

Lvíče zobrazené pomocí tomografie
Zdroj: Quaternary.

Jeden z autorů studie Valerij Plotnikov řekl agentuře Reuters, že Sparta byla tak dobře zachovalá, že stále měla srst, vnitřní orgány a kostru. „Sám nález je jedinečný, žádný takový v Jakutsku nebyl,“ uvedl.  Vědci podle něj doufají, že se ve Spartě zachovaly i zbytky mateřského mléka, což by pomohlo k objasnění, čím se živila matka mláděte.

Jeskynní lvi vyhynuli před tisíci lety.

Podobné nálezy na rozlehlé Sibiři se dějí s rostoucí pravidelností. Klimatické změny ohřívají Arktidu rychleji než jiné končiny světa, což se projevuje i v tom, že tající permafrost stále častěji vydává dávno skryté poklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 24 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...