V tajícím permafrostu – věčně zmrzlé půdě – našli vědci na Sibiři dobře zachovalé jeskynní lvíče, které žilo před 28 tisíci lety. V samičce nazvané Sparta dokonce ještě mohou být zbytky mateřského mléka.
Vědci našli na Sibiři lvíčata, která žila před desítkami tisíc let
O nálezu informovala agentura Reuters s odvoláním na studii zveřejněnou na webu časopisu Quaternary.
Sparta se našla u řeky Semjujeljach v Jakutsku na východní Sibiři před třemi lety. O rok dříve tu objevili jiné lvíče, pojmenované Boris. Ačkoliv místa nálezů byla vzdálena patnáct metrů, obě zvířata od sebe dělil dlouhý časový úsek. Samec Boris žil přibližně před 43 500 lety.
Lvíčata stará jen měsíc či dva našli sběratelé mamutích klů. Ve stejné oblasti se před několika lety našla dvě jiná zvířata.
Lvíče zobrazené pomocí tomografie
Jeden z autorů studie Valerij Plotnikov řekl agentuře Reuters, že Sparta byla tak dobře zachovalá, že stále měla srst, vnitřní orgány a kostru. „Sám nález je jedinečný, žádný takový v Jakutsku nebyl,“ uvedl. Vědci podle něj doufají, že se ve Spartě zachovaly i zbytky mateřského mléka, což by pomohlo k objasnění, čím se živila matka mláděte.
Jeskynní lvi vyhynuli před tisíci lety.
Podobné nálezy na rozlehlé Sibiři se dějí s rostoucí pravidelností. Klimatické změny ohřívají Arktidu rychleji než jiné končiny světa, což se projevuje i v tom, že tající permafrost stále častěji vydává dávno skryté poklady.
