Vědci našli hada, který se plazil pod nohama dinosaurů. Mládě bylo 100 milionů let uvězněné v jantaru

Paleontologové objevili přibližně sto milionů let staré mládě hada. Současník dinosaurů byl uvězněný v jantaru a podle vědců se od současných hadů příliš neliší. Jedná se o vůbec první takový nález v historii.

Velmi vzácnou fosílii hadího mláděte z období druhohor se podařilo najít vědcům z kanadské University of Alberta. Předek současných plazů dostal jméno Xiaophis myanmarensis – žil totiž přibližně před sto miliony let v myanmarském pralese. 

Výzkumníci objev, který jim poskytl nové důležité informace o evoluci současných hadů, představili v časopise Science Advances. „Je to první fosílie hadího mláděte, kterou jsme kdy našli, “ uvedl pro BBC Michael Caldwell z University of Alberta.

  • Jsou v širším slova smyslu zkamenělé i nezkamenělé zbytky a otisky jiných než recentních organismů nebo jejich stopy a výkaly. Studiem fosilií a fosilních zbytků se zabývá paleontologie. Nejznámějšími fosiliemi jsou například pozůstatky pravěkých živočichů, jako jsou trilobiti, dinosauři nebo mamuti. 
  • Zdroj: Wikipedie

Podle vědců zvíře uvízlo v lepivé látce, která má schopnost dlouhodobě zachovat kůži, kožešinu i peří. „Jantar je v tomto ohledu naprosto jedinečný. To, čeho se dotkne, zůstane doslova zmrazené v čase,“ vysvětlil Caldwell.

Hadí mládě v jantaru
Zdroj: University of Alberta

Výzkumníci nález studovali pomocí silného rentgenu a porovnali jej s mláďaty současných hadů. Tělo živočicha, které je možné vidět uvnitř jantaru, se skládá z bezmála stovky obratlů a připojených žeber, hlava mu ale chyběla – vědci museli její podobu rekonstruovat na základě podobnosti s dnešními hady.  

Paleontologové přišli studiem tohoto pozoruhodného exempláře na to, že se páteře hadů za sto milionů let téměř nezměnily. Nalezené hadí embryo je navíc podle nich příbuzné s dalšími pravěkými hady z Argentiny, Afriky a Austrálie. Tento druh hada žil na Zemi pravděpodobně další desítky milionů let, než vyhynul.

Kostra hadího mláděte v jantaru – rentgen
Zdroj: University of Alberta

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...