„Věčné chemikálie“ by nemusely být navždy. Vědci našli způsob, jak je snadno rozložit

Nový výzkum našel pomyslnou Achillovu patu látek označovaných jako věčné sloučeniny. Vědci je dokázali pomocí poměrně jednoduchého a levného procesu rozložit na neškodné látky, popsali v nové studii, která vyšla v žurnálu Science.

Říká se jim PFAS a tato skupina průmyslových chemikálií běžně používaných od čtyřicátých let dvacátého století je prakticky nezničitelná. Bakterie je nechtějí rozkládat, oheň je nemůže spálit a voda je nedokáže zředit. A pokud se tyto toxické chemikálie zakopou do země, uvolní se do okolní půdy a stávají se trvalým problémem pro další generace.

Chemikům z Northwestern University se teď ale podařilo zdánlivě nemožné. Za použití nízkých teplot a levných běžných činidel vyvinuli proces, který způsobí, že se dvě hlavní třídy sloučenin PFAS rozpadnou a zůstanou po nich jen neškodné konečné produkty.

Tato jednoduchá technika by se mohla stát účinným řešením pro konečnou likvidaci těchto škodlivých chemických látek, které jsou spojovány s mnoha nebezpečnými zdravotními dopady na lidi, hospodářská zvířata i životní prostředí.

„PFAS se staly velkým celospolečenským problémem,“ uvedl William Dichtel z Northwesternu, který výzkum vedl. „I nepatrné množství PFAS má negativní zdravotní účinky a nerozkládá se. Tohle prostě není problém, který bychom mohli ignorovat, a jen doufat, že jen tak odezní sám od sebe. Chtěli jsme k řešení tohoto problému využít chemii a najít řešení, které by mohl využít celý svět. A naše výsledky jsou úžasné, protože naše řešení je tak jednoduché.“

Nezničitelná chemie

Lidstvo PFAS používá pro jejich vlastnosti téměř všude – běžně se vyskytují v nepřilnavém nádobí, voděodolné kosmetice, hasicích pěnách, voděodpudivých tkaninách a výrobcích, které odolávají mastnotě a oleji.

V průběhu let se ale dostaly ze spotřebního zboží do pitné vody a dokonce do krve – nové výzkumy je v USA našly v krvi 97 procent obyvatel. Jejich dopady na lidské zdraví sice nejsou zatím úplně jasné, ale vystavení těmto látkám je spojováno se sníženou plodností, vývojovými vadami u dětí, zvýšeným rizikem vzniku různých typů rakoviny, sníženou imunitou v boji proti infekcím a také se zvýšenou hladinou cholesterolu.

S ohledem na to americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) nedávno prohlásila několik PFAS za nebezpečné, a to i ve stopových množstvích. „Nedávno EPA revidovala svoje doporučení v podstatě na nulu,“ přiblížil Dichtel. „To řadí několik PFAS do stejné kategorie jako olovo.“

Nezničitelná pouta

Vědci už dříve přišli na to, jak odfiltrovat PFAS z vody, ale stále to neřeší, co s nimi udělat potom. Existuje jen několik možností, ale všechny jsou velmi drahé – jsou totiž založené na destrukci za pomoci vysokých teplot nebo tlaku. A navíc se ukázalo, že ne všechno funguje přesně tak, jak  má.

„Ve státě New York zjistili, že zařízení, které mělo spalovat PFAS, vypouští ve skutečnosti některé z těchto sloučenin do ovzduší,“ popisuje Dichtel. „Další neúspěšnou strategií bylo zakopávání na skládkách. Když to uděláte, v podstatě tím jenom zaručíte, že za třicet let budete mít problém, protože se budou pomalu uvolňovat do okolního prostředí. Problém jste tím nevyřešili, jen jste ho odložili.“

Tajemství nezničitelnosti PFAS spočívá v jejich chemických vazbách. PFAS obsahuje mnoho vazeb mezi uhlíkem a fluorem, což jsou vůbec nejpevnější vazby v organické chemii. Rozbít je vyžaduje obrovské množství energie. Anebo hodně chytrý nápad.

Na stopě Achillovy paty PFAS

Při studiu těchto sloučenin Dichtelův tým objevil jejich slabinu. PFAS totiž obsahují dlouhý řetěz nepoddajných vazeb mezi uhlíkem a fluorem, ale na jednom konci molekuly se nachází skupina, která často obsahuje atomy kyslíku. Dichtelův tým se na tuto skupinu zaměřil zahříváním PFAS v dimethylsulfoxidu a zabralo to. 

Spustilo to reakci, která začala rozbíjet vazby v PFAS jednu po druhé. A to za normálních, poměrně nízkých teplot, zatímco při předchozích pokusech o jejich zničení se používaly teploty až 400 stupňů Celsia. Nová technika se tak opírá o mírnější podmínky a jednoduché, levné činidlo, takže řešení je potenciálně praktičtější pro široké použití.

Je to teprve začátek

Dichtelův tým bude testovat účinnost své nové strategie na dalších typech PFAS. V současné studii úspěšně rozložili deset sloučenin PFAS, ale americká agentura EPA v současné době rozlišuje více než 12 tisíc těchto sloučenin. Dichtel je přesto optimistou a věří, že jeho práce má smysl.

„Náš výzkum se zabýval jednou z největších tříd PFAS, včetně mnoha látek, které patří mezi ty nejrizikovější,“ doplnil. „Existují sice i další třídy, které nemají stejnou Achillovu patu, ale každá z nich bude mít svou slabinu. Pokud ji dokážeme identifikovat, víme, jak ji aktivovat, abychom ji zničili.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...